Často kladené dotazy

  • 1. Co znamenají „centralizované“ aktivity?

    Jsou to ty aktivity, u nichž veškeré kompetence a administrace spojena s udělováním grantů zůstává na centrální úrovni, tzn. na úrovni Evropské komise.

    V případě programu Erasmus+ Evropská komise za tímto účelem delegovala Evropskou výkonnou agenturu pro vzdělávání a kulturu EACEA v Bruselu. Součástí každoroční Příručky k programu jsou všechny aktivity a je třeba rozlišovat mezi takto centralizovanými a „decentralizovanými“, jejichž kompletní správa přešla na úroveň národní, konkrétně na jednotlivé národní agentury – v případě ČR tuto úlohu plní Dům zahraniční spolupráce.

  • 2. Kde se podávají přihlášky?

    Způsob podávání přihlášek do výzev programového období 2021–2027 Erasmus+ byl sjednocen se všemi ostatními komunitárními programy EU.

    Nově se všechny žádosti podávají prostřednictvím jednotného portálu - Funding&Tender Opportunities Portal (FTOP).

  • 3. Co je PIC a k čemu je potřeba?

    PIC (Participant Identification Code) je unikátní 9místné číslo, které je potřeba pro založení a podání projektové žádosti prostřednictvím portálu FTOP. PIC vám bude automaticky vygenerován po registraci na portálu, k níž je nejdříve nutné mít zřízený účet u služby EU-Login.

    PIC musí mít každá organizace zapojená do projektu (ať už jako koordinátor, řádný či přidružený partner). Koordinátor při zakládání přihlášky přidává k projektu partnerské organizace právě prostřednictvím jejich PIC.

    Pokud organizace v momentě podání přihlášky ještě nemá PIC validován (např. proto, že se na portál registrovala nedávno), není to problém. V době podpisu grantové dohody už validace potřebná je.

  • 4. Kdo vyhodnocuje podané žádosti?

    DZS ani kancelář CZELO nejsou hodnotiteli grantových žádostí výzev centralizovaných aktivit programu Erasmus+. Tyto žádosti vyhodnocuje pouze Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu EACEA, resp. tým nezávislých expertů.

    V praxi to znamená, že EACEA přidělí ke každé žádosti 2 externí hodnotitele, kteří ji posoudí. V případě výrazně rozdílného hodnocení pak osloví ještě třetího experta. Poté jsou žádosti vyhodnocovány interně v EACEA dle přesně daných 4 hodnotících kritérií s ohledem na výsledky hodnocení externích hodnotitelů. Kritéria hodnocení jsou vždy detailně specifikována v Příručce k programu.

  • 5. Jak se stát externím hodnotitelem projektů Erasmus+?

    Pokud se sami chcete zapojit do evaluace projektů jako externí experti, sledujte výzvy, které vypisuje EACEA v průběhu celého programového období. Pro navázání spolupráce je nutná registrace do databáze expertů na FTOP, z této centrální databáze pak EU instituce na základě aktuální potřeby vybírají relevantní odborníky a oslovují je s konkrétními nabídkami.

    Při výběru je zohledňována úroveň expertízy, pracovní zkušenosti, jazykové dovednosti i geografická, genderová a oborová vyváženost.

    Externí odborníci pomáhají institucím EU především s hodnocením projektových návrhů, grantových žádostí a tendrů a s monitoringem projektů, jejich průběhu a výstupů. Kromě toho mohou poskytovat rady a stanoviska k přípravě, implementaci či hodnocení programů a návrhů politik EU.

    Více informací o práci expertů se dočtete na webu EACEA.

  • 6. Kde hledat aktuální informace k vypsaným výzvám?

    Nejdůležitějším dokumentem je Příručka k programu Erasmus+, kterou každý rok vydává Evropská komise. Aktuální informace jsou uvedeny také přímo u konkrétních výzev na portálu FTOP.

    O tom, zda a jaké nové výzvy byly otevřeny, se dozvíte i na webu CZELO, kde jsou zveřejňovány také další informace, jako například přehled informačních webinářů agentury EACEA a kanceláře CZELO či shrnutí již proběhlých informačních dnů EACEA ve formě článků apod.

  • 7. Jak často jsou výzvy vypisovány?

    Různě. Většina z nich má cyklus 1x ročně (obvykle jsou vyhlašovány na podzim s termínem v rozmezí únor–duben).

    Některé typy projektů mohou být vypsány pouze 2–3x za celou dobu 7letého programového obdob či jen ve specifických letech.

  • 8. Je někde k dispozici seznam úspěšných projektů?

    Všechny v minulosti realizované projekty jsou k dohledání v na portálu FTOP, vždy na stránce k dané již uzavřené a vyhodnocené výzvě.

    Pokud hledáte projekty v rámci konkrétní aktivity, využijte pokročilého vyhledávání a vyberte relevantní filtry.

  • 9. Kde hledat partnery do mezinárodních konsorcií?

    Pokud ještě nemáte domluvené partnerské organizace, můžete se podívat do databáze na portálu FTOP, je zde také možnost filtrovat podle konkrétního programu, země, typu organizace atp.

    Můžete se také obrátit pro pomoc na kancelář CZELO s profilem vaší organizace i profily hledaných partnerů.

  • 10. V jakém jazyce lze podat žádost?

    Žádosti lze podávat v jakémkoli z úředních jazyků EU. Záleží samozřejmě na složení projektového konsorcia, jazyk žádosti by měl vycházet z jazyka komunikace mezi partnery a předložené žádosti by měly být v jazyce, kterému všichni partneři rozumí.

    Vzhledem k podmínce mezinárodní dimenze projektů a geografické rovnoměrnosti partnerů v konsorciu bývá nejčastějším jazykem grantových žádostí angličtina.

  • 11. Může konsorcium podat stejnou žádost opakovaně?

    Ano, v případě, že nebyla žádost schválena, ji může konsorcium v další výzvě opět podat. V závislosti na ohodnocení žádosti je ale žádoucí reflektovat slabá místa a žádost upravit tak, aby byla dostatečně relevantní.

    S ohledem na podmínku inovativnosti však nelze podávat žádosti opakovaně v případě již jednou implementovaného projektu. 

  • 12. Kdy se dozvíme, jestli náš projekt uspěl?

    V případě projektů řízených výkonnou agenturou budou žadatelé informování o udělení grantu přibližně 6 měsíců po termínu od podání žádosti.

    Jedná se o orientační termín, u některých výzev avizuje EACEA dřívější vyhodnocení. Podpis grantové dohody bývá proveden přibližně 9 měsíců od termínu pro podání žádosti.

    Všichni úspěšní žadatelé budou o výsledku hodnocení informováni prostřednictvím zprávy, která bude zároveň obsahovat pokyny k dalším krokům směřujícím k podpisu grantové dohody.

  • 13. Může se do projektů Erasmus+ zapojit Spojené království?

    Zapojení UK do programu Erasmus+ jako plnohodnotné programové země mimo EU nebylo součástí „brexitové dohody“.

    Spojené království má nicméně status partnerské země (Region 14) a jako takové se v závislosti na splnění určitých podmínek může účastnit některých částí programu, více viz kritéria způsobilosti u jednotlivých aktivit. 

  • 14. Jak funguje financování prostřednictvím jednorázové částky, tedy „lump sum“?

    Jedná se o nový mechanismus financování centralizovaných aktivit.

    Grant má v tomto případě podobu jednorázové částky (tzv. lump sum). Tato částka pokrývá všechny nebo některé konkrétní kategorie způsobilých nákladů, jež jsou rovněž předem jednoznačně vymezeny.

    Žadatelé si už v průběhu přípravy projektové žádosti buď volí jednu z „menu“ jednorázových částek s ohledem na počet zapojených organizací a na plánované aktivity a očekávané výstupy (typ tzv. Lump sum I). Pokud projekt uspěje, stává se tato částka celkovým příspěvkem na projekt. Druhou variantou je vytvoření a naplánování rozpočtu dle jednotlivých pracovních balíčků z nichž poté vyjde požadovaná výše grantu (typ tzv. Lump sum II). Tato výše nesmí překročit maximální povolenou výši grantu pro každý z jednotlivých typů projektů.

  • 15. Na jaké priority se musí projekty zaměřit?

    Všechny projektové návrhy by měly zohledňovat evropské cíle v oblastech, kterých se týkají a snažit se přispívat k jejich naplnění. Horizontální priority programu Erasmus+ jsou vždy uvedeny v úvodní části příručky, včetně specifických priorit pro dané oblasti (VŠ vzdělávání, odborné vzdělávání a příprava, sport, mládež atp.).

    Dále je potřeba, aby projekty odpovídaly na cíle a priority vymezené přímo u konkrétních aktivit a výzev. Provázanost projektů s těmito prioritami je posuzována v rámci splnění kritérií relevance, doporučujeme je tedy nepodceňovat.