Erasmus+ v návrhu rozpočtu EU na období 2028–2034. Pozice DZS a co nás čeká?
Komise navrhuje navýšení rozpočtu Erasmus+, ale pro plné využití potenciálu programu je podle DZS potřeba vyšší investice.
Evropská komise představila 16. července návrh rozpočtu pro nadcházející víceletý finanční rámec 2028–2034. Jak jsme informovali na našem webu bezprostředně po tiskové konferenci Komise, předložený návrh má zásadní dopady pro největší programy mezinárodního vzdělávání a výzkumu – Erasmus+ a Horizont Evropa.
Nejdůležitější informací pro budoucí vývoj programu Erasmus+ je návrh rozpočtu pro nové programové období ve výši 40,8 miliardy eur. I když jde o navýšení zhruba o 50 % oproti současnému období, vzhledem k reálnému zájmu a potřebám účastníků i organizací nepokrývá tato částka plně potenciál programu.
Co víme v tuto chvíli o navrhovaných strukturálních změnách, které návrh Komise obsahuje, jaký bude další legislativní postup schvalování a jaká je v tomto procesu pozice DZS?
Plány Evropské komise s programem Erasmus+ v novém programovém období
Návrh přináší dvě klíčové změny. Za prvé, dosud samostatný a nezávislý program Evropský sbor solidarity, který podporuje dobrovolnictví a občanskou participaci mládeže, se má stát součástí Erasmus+. Za druhé, stávající struktura Klíčových akcí (KA1, KA2, KA3) má být nahrazena dvěma pilíři:
- vzdělávací příležitosti pro všechny
- podpora budování kapacit
První pilíř zahrne mobility na všech úrovních formálního i neformálního vzdělávání, dobrovolnické projekty včetně humanitární pomoci a také podporu talentu a excelence prostřednictvím stipendií Erasmus Mundus, akcí Jean Monnet a dalších iniciativ. Druhý pilíř se zaměří na spolupráci mezi organizacemi, partnerství pro excelenci a inovace, rozvoj politik (současná KA3) a na posílení synergií s Evropským fondem konkurenceschopnosti. Cílem je propojit vzdělávání, výzkum, inovace a trh práce a tím posílit konkurenceschopnost EU.
Proč návrh rozpočtu nestačí
Důraz na posílení odolnosti Evropy na globální úrovni prostřednictvím cíleného rozvoje kompetencí a dovedností je v návrhu Komise zřetelný. Jak stojí v návrhu nařízení o zřízení programu Erasmus+ pro období 2028–2034:
„Program Erasmus+ jde ruku v ruce s ambicí uvedenou v Oznámení o Unii dovedností ze 7. března 2025, jejímž cílem je rozvíjet kvalitní, inkluzivní a flexibilní systémy vzdělávání, odborné přípravy a dovedností s cílem zvýšit konkurenceschopnost EU, a s Evropským vzdělávacím prostorem (EEA), který je klíčovým nástrojem Unie dovedností. To vytvoří základ pro rozvoj dovedností po celý život a poskytne skutečný společný prostor pro kvalitní a inkluzivní vzdělávání a celoživotní učení napříč hranicemi.“
Iniciativa Unie dovedností přímo reaguje na závěry významných strategických dokumentů – zpráv Maria Draghiho, Enrica Letty a Pedra Heitora – které upozorňují na nutnost překonat technologické, ekonomické a vzdělanostní výzvy, jimž Unie čelí na globální scéně. Unie dovedností odpovídá mimo jiné na problém regionální fragmentace ve vzdělávání, rychle se měnícího trhu práce a pomalých změn ve vzdělávacích systémech. Erasmus+ je v tomto kontextu klíčovým nástrojem, který má tyto výzvy pomáhat řešit – zejména v oblastech školního vzdělávání, odborné přípravy a vysokoškolského vzdělávání. To ukázal i náš nedávný výzkum analyzující dopady zahraničních výjezdů v rámci Erasmus+ a dalších programů na jejich účastníky. Lidé, kteří absolvovali výjezd, nacházeli lepší uplatnění na trhu práce, získali vyšší kompetence (spolupráce v mezinárodním prostředí, jazyková výbava či schopnost navazovat kontakty), zároveň vykazovali vyšší důvěru v projekt EU než ti, kteří podobnou zkušenost nezískali.
Naše data naznačují, že navýšení rozpočtu je klíčové pro překonávání těchto socioekonomických výzev. Za pozitivní vnímáme, že návrh rozpočtu s určitým zvýšením počítá – avšak ani to pravděpodobně nebude zcela dostatečné. Zájem o Erasmus+ ze strany jednotlivců i organizací v Česku dlouhodobě roste. Nejvýrazněji se tento trend projevuje ve školním a odborném vzdělávání, kde je zájem škol a institucí tak vysoký, že více než 90 % kvalitních projektů nemůže být z důvodů nedostatku prostředků podpořeno. S programem také vyjíždí každý rok stále více účastníků napříč všemi sektory. V roce 2019 to bylo necelých 22 tisíc jednotlivců, v roce 2024 již přes 40 tisíc.
Naše dlouhodobá pozice vychází z aktuálního stavu a potřeb: k naplnění potenciálu programu a k posílení jeho pozitivních dopadů je nutné výraznější navýšení rozpočtu. Jak v tiskové zprávě z letošního března uvedl ředitel DZS Michal Uhl:“
„Navýšení rozpočtu by nám umožnilo lépe reagovat na rostoucí zájem škol a organizací a zároveň podpořit další rozvoj programu. Odhadujeme, že ideální by bylo trojnásobné až pětinásobné navýšení, které by odpovídalo skutečné poptávce a potřebám v oblasti vzdělávání.“
Co nás čeká dál?
Čeká nás dlouhé vyjednávání o podobě rozpočtu Erasmus+. Dům zahraniční spolupráce společně s dalšími institucemi nyní detailně vyhodnocuje, co návrh Komise znamená pro české školy, vzdělávací organizace, účastníky i širší společnost a připravují oficiální národní pozici pro oblast mezinárodního vzdělávání. Naší prioritou je, aby měl každý možnost získat mezinárodní zkušenost bez ohledu na své zázemí. O průběhu vyjednávání i o jeho dopadech vás budeme pravidelně informovat.