Nový Horizont zdvojnásobí rozpočet, Erasmus+ se zvýší o 50 %

Ve středu 16.7. představila předsedkyně Evropské komise rozpočet na 2028–2034, ten čítá 2 biliony eur.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen představila ve středu 16. července na tiskové konferenci dlouho očekávaný návrh rozpočtu pro nadcházející víceletý finanční rámec 2028–2034. Prozatímní návrh rozpočtu, který musí schválit jak Rada EU, tak i Evropský parlament, je stanoven těsně pod hranicí dvou bilionů eur. Hlavními argumenty a body, kterými předsedkyně představila rozpočet, jsou:

• nutnost investic do lidí,
• posílení konkurenceschopnosti, obranyschopnosti a odolnosti EU,
• silnější postavení Evropy ve světě,
• větší flexibilita v rámci celého rozpočtu, aby mohla Evropa v případě potřeby rychle jednat a reagovat,
• jednodušší, racionálnější a harmonizovanější finanční programy EU pro snadnější přístup k financování.

Nejdůležitější oblastí našeho zájmu jsou zejména odkazy na konkurenceschopnost a investice do lidí, což se odráží v návrzích pro rozpočty Horizontu Evropa (a s ním propojeným Fondem konkurenceschopnosti) a Erasmu+.

• Návrh rozpočtu programu Horizont Evropa (2028–2034): 175 miliard eur
• Návrh rozpočtu programu Erasmus+ (2028–2034): 40,8 miliard eur

Před jakýmikoliv spekulacemi upozorňujeme, že se cokoliv v návrhu, včetně uvedených částek, podoby nástrojů, ale i pilířové struktury, může změnit během nadcházejících dvouletých vyjednávání, do kterých se nyní zapojí zastupitelky a zastupitelé členských států a členky a členové Evropského parlamentu.

Fond konkurenceschopnosti a nový Horizont Evropa

Pro uvedení do kontextu, v průběhu roku 2025 jsme informovali o vývoji debat ohledně takzvaného FP10 (10. rámcový program pro výzkum a inovace) a jeho možného napojení na Fond konkurenceschopnosti. S tím souvisely obavy o seškrtání II. pilíře rámcového programu, omezení financí na kolaborativní projekty a upřednostnění inovací na úkor základního výzkumu či kompletní zrušení wideningových nástrojů. Hlavní obavou bylo i zachování samostatnosti Rady ERC. Ve výzkumném prostředí také panoval strach o obory SSH (společenské a humanitní vědy) nebo o Evropský inovační a technologický institut (EIT), který v uniklém návrhu ze začátku července vůbec nebyl zmíněn.

Současný návrh ovšem komunitu vědy, výzkumu a inovací, zdá se, poněkud uklidnil. Rámcový program je totiž sice začleněn do struktury Fondu konkurenceschopnosti, má však svůj vlastní, skoro dvakrát větší rozpočet. Zachována je také pilířová struktura a původní rozdělení na excelentní vědu, kolaborativní projekty, inovace a obecnější čtvrtý pilíř, který pojímá Evropský výzkumný prostor, výzkumné a technologické infrastruktury a nástroj wideningu.

(obrázek 1)

Jednou z nejasností zůstává podoba propojení Fondu konkurenceschopnosti a nového rámcového programu. Největší průnik nastává ve druhém kolaborativním pilíři (s alokací 75,9 miliard eur). V něm můžeme najít celkem čtyři destinace (viz obrázek 1) označené souhrnně slovem Competitiveness. Stejné takzvané Policy windows má také Fond konkurenceschopnosti (viz obrázek 2). V těchto oblastech má mít Fond spolu s Horizontem společný pracovní program, ovšem s jasně vytyčenou oblastí pro samostatnou konkurenceschopnost a oblastí pro výzkum a inovace.

(obrázek 2)

Dalším otazníkem v propojení Fondu konkurenceschopnosti a 10. rámcového programu jsou takzvané Moonshots. Tyto projekty by rychle přecházely od výzkumu k demonstračním aktivitám a praktickému využití. Na tento typ projektů se mají, dle popisu na stránkách Evropské komise, shromažďovat prostředky z obou zmíněných nástrojů a současné také z národních, veřejných a soukromých zdrojů. Moonshots se mají zaměřit na různá témata, například kvantové počítače, čistotu vody nebo vesmírnou ekonomiku. 

Evropská inovační rada (EIC) bude i nadále ústředním nástrojem pro podporu průlomových technologií a inovací, a v rámci návrhu FP10 se počítá s jejím posílením. Oproti současnému období, kdy má EIC k dispozici přibližně 10 miliard eur, návrh počítá s významně navýšenou finanční alokací, která by měla dosáhnout až 40 miliard eur v rámci třetího pilíře rámcového programu. Jak již navrhovala Draghiho zpráva, EIC by mělo také zahrnovat elementy agentur ARPA (riskantní projekty) a DARPA (podpora startupů pracujících v oboru obrany nebo s technologiemi dvojího užití). 

První pilíř rámcového programu, Excelentní věda, má podle návrhu rozpočtu obdržet 44,1 miliardy eur, což představuje znatelné navýšení oproti současnému období. Obavy, které v posledních měsících rezonovaly mezi výzkumnou komunitou, se týkaly především Evropské výzkumné rady (ERC) a programu Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA). Část odborné veřejnosti varovala, že by mohly být tyto nástroje částečně začleněny pod Fond konkurenceschopnosti, což by mohlo narušit jejich samostatnost a excelenci. Aktuální návrh však tyto obavy rozptýlil. Jak ERC, tak MSCA mají zůstat plně samostatné, bez jakéhokoliv napojení na mechanismy Fondu konkurenceschopnosti. Navýšený rozpočet navíc vysílá jasný signál, že základní výzkum a mezinárodní mobilita výzkumníků zůstávají v centru evropských investic do vědy. 

V předchozích týdnech panovala v akademickém prostředí obava, že společenské a humanitní vědy (SSH) budou v návrhu nového rámcového programu opomenuty, nebo jim nebude přidělena odpovídající váha. Podle aktuálních informací se však SSH mají stát horizontální prioritou celého rámcového programu – tedy nebudou součástí pouze vybraných tematických klastrů, ale propojí se napříč všemi pilíři i jednotlivými typy výzev. Tento přístup má zajistit hlubší interdisciplinární spolupráci a silnější zapojení SSH do řešení technologických, klimatických i geopolitických výzev. Přesto zůstává otázkou, jak konkrétně bude takové zapojení v praxi implementováno – tedy zda budou SSH skutečně strukturálně a smysluplně integrovány do výzev. 

V rámci přechodu na FP10 se také plánuje výrazné navýšení používání paušálních plateb (lump sums), které se dnes již široce využívají v Horizontu Evropa. Tento nástroj přináší zejména jednodušší rozpočtování, menší administrativní zátěž a nižší chybovost při auditech. Na druhou stranu vyvolává významné znepokojení u využívání tohoto typu financování u větších, kolaborativních projektů s mnoha partnery. Evropský parlament v čele s ITRE upozorňuje, že dopad paušálních plateb na kvalitu řízení a výsledky těchto náročných iniciativ není dosud jasný. Jejich plošná aplikace bude s takovou jistě sporným bodem a to hlavně ze strany Evropského parlamentu. 

Jaké jsou plány investic do vzdělávání, demokracie a evropských hodnot? 

Erasmus+ 

Erasmus+ zůstane samostatným programem, ale dosavadně nezávislý Evropský sbor solidarity, který podporuje dobrovolnictví, se stane jeho součástí. Rozpočet takto rozšířeného programu Erasmus+ plánuje Evropská komise v příštím programovém období navýšit o 50 %, ze současných 26 miliard na 40,8 miliardy eur. Toto navýšení finančních prostředků má přispět k odolné, konkurenceschopné a soudržné Evropě tím, že podpoří vysoce kvalitní celoživotní učení, zlepší dovednosti a kompetence pro život a pracovní místa pro všechny a zároveň podpoří hodnoty Unie, demokratickou a občanskou participaci, solidaritu, sociální začlenění a rovné příležitosti v EU i mimo ni.  

Erasmus+ má i nadále podporovat vysoce kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu, zvyšovat vzdělávací mobilitu mladých lidí s cílem rozvíjet dovednosti a vytvářet společné zkušenosti. Investicemi do mládeže, dobrovolnictví a sportu pomůže Erasmus+ budovat silnější a propojenější společnost, podpoří občanskou a demokratickou angažovanost a přispěje k sociální soudržnosti na všech úrovních. Nový program Erasmus+ bude klíčovým nástrojem pro řešení strukturálních, horizontálních, odvětvových a přeshraničních problémů souvisejících s dovednostmi v EU. Bude podporovat priority stanovené Unií dovedností se zaměřením na dlouhodobý rozvoj dovedností spojených s konkurenceschopností, čímž se posílí odolnost trhu práce v EU. 

Předchozí obavy, které v komunitě aktérů mezinárodního vzdělávání kolovaly, návrh Komise vyvrátil. Strach panoval například ohledně omezení Erasmus+ pouze na projekty mobilit, nebo vyčlenění excelentních iniciativ, jako jsou aliance Evropských univerzit či Center excelence odborného vzdělávání (CoVE) mimo Erasmus+, například do Fondu konkurenceschopnosti. Návrh nařízení zavádějící Erasmus+ pro období 2028-2034 ukazuje, že nový Erasmus+ má mít sice lehce odlišnou strukturu, ale projekty spolupráce a podpora politických reforem, stejně jako aliance Evropských univerzit a CoVE zůstávají jeho součástí.

Nově by měl být program místo klíčových akcí rozdělen do dvou pilířů:

•  vzdělávací příležitosti pro všechny

•  podpora budování kapacit

Součástí prvního pilíře mají být vzdělávací mobility na všech úrovních vzdělávání, i v neformálním vzdělávání (mládež, sport a vzdělávání dospělých). Dále sem mají patřit dobrovolnické projekty, včetně dobrovolnictví v oblasti humanitární pomoci, a příležitosti na rozvoj talentu a excelence: Erasmus+ stipendia ve strategických vzdělávacích oblastech, včetně společných studijních programů, stipendia Erasmus Mundus a akce Jean Monnet ve VŠ vzdělávání.

Druhý pilíř má podporovat spolupráci mezi organizacemi a institucemi, zahrne tedy partnerství pro spolupráci, ale také partnerství pro excelence a inovaci (aliance Evropských univerzit, Centra excelence odborného vzdělávání, Evropské pedagogické akademie, aliance Evropských škol, společné studijní programy, Evropská mládež spolu a Sportovní kolaborativní aliance). Součástí druhého pilíře má být i podpora rozvoje politik, která byla v současném programu známa jako klíčová akce 3 (KA3).

Návrh nařízení také uvádí, že mezi programem Erasmus+ a Evropským fondem konkurenceschopnosti existují silné vazby a je zapotřebí synergií, které by pomohly překonat bariéry mezi vzděláváním, výzkumem a inovacemi a trhem práce (a do jisté míry i neformálním a informálním učením), což by v konečném důsledku vedlo k posílení konkurenceschopnosti EU.

Nový program AgoraEU 

V návrhu víceletého rozpočtu Evropská komise plánuje vznik nového programu AgoraEU, který má zahrnout i současný program Kreativní Evropa podporující uměleckou svobodu, pluralitu médií a demokratické principy a program Občané, rovnost, práva a hodnoty (Citizens, Equality, Rights and Values, CERV).  

Prvotní reakce na návrh Evropské komise 

Ihned po tiskové konferenci označili europoslankyně a europoslanci, kteří jsou zpravodaji Parlamentu pro víceletý finanční rámec a pro vlastní zdroje, včetně europoslankyně Danuše Nerudové, návrh rozpočtu za nedostatečný. Ve společném prohlášení poukazují na zásadní nedostatek v plánu Komise: s rozpočtem ve výši pouhých 1,26 % hrubého národního důchodu (HND), který zahrnuje 0,11 % HND na splácení dluhu z nástroje NextGenerationEU, a s přihlédnutím k inflaci bude EU stagnovat. Tento návrh rozpočtu podle nich neponechává dostatek finančních prostředků na klíčové priority, kterými jsou konkurenceschopnost, soudržnost, zemědělství, obrana, přizpůsobení se změně klimatu a investice nezbytné pro udržitelnou ekonomiku pro všechny. Evropský parlament také již dříve vyjádřil obavy ohledně navrhované struktury dlouhodobého rozpočtu a varoval, že přesunutí úspěšných programů do „zastřešujících megafondů“ může ohrozit osvědčené politiky, které přinesly konkrétní výsledky a zlepšily životní úroveň. Zpravodajky pro vlastní zdroje ale v prohlášení vítají nové úsilí Komise v oblasti vlastních zdrojů a předložení dalších možností nových zdrojů příjmů pro rozpočet EU.   

Christian Ehler, člen výboru ITRE a europoslanec, který z Evropského parlamentu formoval již několik předchozích rámcových programů, ohodnotil návrh pozitivně, ale varoval před notnou dávkou opatrnosti. Naráží zde právě na propojení Fondu konkurenceschopnosti a Horizontu Evropa. Návrh totiž prozatímně počítá s přílišnou volností Fondu, který by se mohl stát bianco šekem pro lepení jakýchkoliv problémů Unie a ovlivnit tak i obálku samotného Horizontu Evropa. 

Více informací o návrhu rozpočtu, včetně právních dokumentů, najdete na webu Evropské komise.