Unie dovedností pro konkurenceschopnou Evropu

Komise zveřejnila ambiciózní plán na podporu vzdělávání, dovedností a trhu práce. Přinášíme přehled jeho nejdůležitějších bodů.

Klíčová iniciativa prvních 100 dní nové Komise, Unie dovedností (Union of Skills), byla zveřejněna tento týden. Tato ambiciózní a rozsáhlá strategie navrhuje plán do roku 2030 na podporu všech občanů (od žáků základních škol po seniory) v jejich rozvoji a získávání dovedností relevantních pro trh práce. To má vést ke zvýšení konkurenceschopnosti EU a lépe připravit pracovní sílu na budoucí výzvy. Za tímto účelem Unie kombinuje politiky v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti.

Unie dovedností (dále v článku jen Unie) vyzývá k široké spolupráci nejen na úrovni EU, národních států a regionů, ale také v rámci soukromého sektoru, podniků a firem. Její cíle a navržené iniciativy jsou úzce propojeny s Evropským prostorem vzdělávání, Evropským výzkumným prostorem, Evropskou agendou pro dovednosti a nedávno zveřejněným Kompasem konkurenceschopnosti EU. Přestože EU nemá v oblasti vzdělávání legální pravomoci, může členské státy, regiony, organizace i jednotlivce významně podpořit financováním programů jako je Erasmus+ a dalšími investicemi do vzdělávání. Aktivně také podporuje a zprostředkovává debatu o nejdůležitějších tématech, síťování a sdílení příkladů dobré praxe.

Proč právě teď?

Potřebnost a důležitost Unie vychází z několika faktorů. Prvním z nich jsou nedostatečné (a v poslední době navíc klesající) základní dovednosti dětí i dospělých napříč EU. Téměř třetina žáků nemá ani základní matematické dovednosti, čtvrtině poté chybí základní dovednosti přírodovědné. V případě dospělých data ukazují především nedostatečnou digitální gramotnost. Evropa se potýká s velkou fragmentací ve vzdělávání, existují velké rozdíly mezi regiony, a ne vždy jsou finanční prostředky využívány tam, kde by mohly mít největší dopad. Dalším důvodem je rychle se měnící trh práce, také v kontextu ekologické a digitální transformace, a nedostatečně rychlé změny ve vzdělávání, které by se tomuto trendu přizpůsobily. Všechny tyto faktory způsobují, že trh práce trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, zatímco mnoho lidí s nižší kvalifikací má jen omezené možnosti dalšího rozvoje.

Proto má Unie tři hlavní propojené cíle, a to podpořit občany v získávání dovedností, které jsou na trhu práce potřeba, zvyšovat konkurenceschopnost podniků prostřednictvím lépe kvalifikované pracovní síly a zajistit, že dovednosti budou uznatelné a přenositelné napříč EU bez ohledu na to, kde byly získány.

Zdroj: Factsheet on Union of Skills, Evropská komise

Čtyři pilíře a dvě horizontální podpůrné oblasti

Unie je postavena na 4 pilířích a dvou horizontálních „podpůrných“ oblastech (tzv. enablers). Ve svém celku navrhuje velké množství iniciativ (nových i pokračujících) napříč všemi úrovněmi vzdělávání, z nichž většina nových by měla být zveřejněna, spuštěna či pilotována v letech 2025 a 2026.

První pilíř se zaměřuje na budování dovedností pro kvalitní život. Jednou z novinek je rozšíření tzv. základních dovedností – kromě čtenářské, matematické, přírodovědné a digitální gramotnosti se Unie soustředí také na občanskou gramotnost, která zahrnuje mediální vzdělávání a podporu aktivního občanství. Velký důraz bude dále kladen na STEM obory a předměty. V této souvislosti Komise navrhuje úpravu a rozšíření celoevropských cílů do roku 2030 a zahrnuje do nich sledování poměru studentů v odborném vzdělávání (cíl 45 %) a vysokoškolském vzdělávání (cíl 32 %), kteří by měli studovat STEM obory nebo poměru doktorských programů zaměřených na informační technologie (cíl 5 %). Nechybí ani důraz na genderovou vyváženost. Spolu s Unií byly zveřejněny další dva dokumenty pro podporu těchto oblastí a to Akční plán pro základní dovednosti (přehledný informační leták) a Strategický plán vzdělávání v oborech STEM (přehledný informační leták). Unie neopomíjí ani digitalizaci a digitální dovednosti a plánuje například nový plán o budoucnosti digitálního vzdělávání, který vyjde ze zhodnocení Akčního plánu digitálního vzdělávání, nebo novou iniciativu k využívání umělé inteligence ve vzdělávání.

Druhý pilíř se zaměřuje na podporu získávání nových dovedností a rekvalifikace (tzv. upskilling a reskilling). Pilotovat by se v rámci něj měla například nová iniciativa Záruka k získání dovedností (Skills Guarantee), která zajistí pracovníkům v ohrožených odvětvích či nezaměstnaným možnosti dalšího vzdělávání a rekvalifikací, včetně přechodu do jiného odvětví. Posíleny budou také Evropské akademie dovedností a Pakt pro dovednosti.

Do třetího pilíře Unie řadí oblast cirkulace dovedností a volného pohybu lidí na trzích práce napříč EU, včetně vzájemného uznávání dovedností. Jednou ze změn je snaha posunout se od vzájemného uznávání diplomů a větších celků vzdělávání k uznávání konkrétních dovedností jako menších „jednotek vzdělávání“. Za tímto účelem plánuje Komise v roce 2026 spustit jednu z klíčových iniciativ celé Unie, a to Iniciativu pro přenositelnost dovedností (Skills Portability Initiative).

Čtvrtý a poslední pilíř se soustředí na přilákání více talentovaných studentů, výzkumníků a pracovníků do Evropy. Z dostupných dat vyplývá, že EU nemá dost lidí na trhu práce a tato situace se bude z demografických důvodů nadále zhoršovat, přilákání talentů ze zemí mimo EU může být tedy jedním z řešení. Proto by měl být spuštěn již dříve avizovaný Rezervoár talentů EU (EU Talent Pool), který nabídne možnosti propojení mezi zaměstnavateli v EU a potenciálními zaměstnanci mimo EU. S tímto pilířem souvisí také plán nové vízové strategie.

Mezi dvě horizontální „podpůrné“ oblasti patří struktura řízení Unie a investice a finanční zajištění. V rámci řízení Komise plánuje zřízení Evropského výboru na vysoké úrovni pro dovednosti (High-level skills board), který umožní pravidelné setkávání zástupců EU, členských států a také zástupců soukromého sektoru. Podpořen bude sběr dat a předvídání vývoje v oblasti dovedností, především prostřednictvím Evropské observatoře poznatků o dovednostech (European Skills Intelligence Observatory). Novinkou bude také začlenění specifických doporučení pro vzdělávání a dovednosti do Evropského semestru.  V oblasti investic a financování bude klíčové podpořit soukromé investice do vzdělávání a efektivně kombinovat finanční podporu ze zdrojů EU a na národních úrovních (například z programů Erasmus+, InvestEU, Národních plánů obnovy, ESF, ERDF a dalších).  Stěžejním aspektem v této oblasti je pravidelné vyhodnocování efektivity investovaných prostředků, podpora reforem a posílení koordinace mezi všemi zúčastněnými stranami.

Ve zbývající části článku přinášíme přehled příkladů plánovaných iniciativ dle jednotlivých oblastí vzdělávání.

Zdroj: Factsheet on Union of Skills, Evropská komise

Horizontální aktivity a iniciativy

Jak jsme již zmínili výše, Unie předpokládá spolupráci na široké úrovni jak napříč různými sektory vzdělávání (hlavně v rámci odborného vzdělávání a přípravy a vysokoškolského vzdělávání), tak také s podniky, firmami a dalšími aktéry na trhu práce. Mnoho iniciativ je proto možné označit za horizontální.

Patří sem především inkluzivní přístup a zpřístupnění vzdělávání na všech úrovních a pro všechny občany EU, podpora inovativních metod ve vzdělávání, podpora mobilit (především prostřednictvím programu Erasmus+) nebo pokračující rozvoj a podpora základních dovedností, mikrocertifikátů a Individuálních vzdělávacích účtů. V oblasti mikrocertifikátů by se Komise ráda zaměřila například na podporu společných mikrocertifikátů vydávaných Centry excelence odborného vzdělávání, Evropskými univerzitami a Evropskými akademiemi dovedností. Větší důraz by měl být kladen na podporu spolupráce veřejných vzdělávacích institucí se soukromým sektorem. Zásadním faktorem úspěchu je i automatické vzájemné uznávání kvalifikací a výsledků učení v oblastech školního vzdělávání, odborného vzdělávání a přípravy a vysokoškolského vzdělávání (Komise chce například zvážit připojení EU k Lisabonské úmluvě o uznávání kvalifikací).

Školní vzdělávání

Rozvoj základních dovedností začíná již na úrovni školního vzdělávání. V letošním roce by měl proto být spuštěn Pilotní program na podporu základních dovedností, jehož cílem je ve spolupráci s členskými státy vytvořit rámec intervenčních opatření. Předpokladem vzdělaných žáků jsou v první řadě vzdělaní učitelé, ty by měla podpořit Evropská agenda pro učitele a vzdělavatele, která se zaměří na řešení nedostatku učitelů a jejich lepší pracovní a kariérní podmínky. Mobility žáků i učitelů a přeshraniční spolupráce budou podpořeny pilotní verzí Evropských aliancí ve školním vzdělávání. Školy excelující v inovativních přístupech ke STEM vzdělávání a výuce k aktivnímu občanství budou mít možnost získat ocenění “Evropská inovativní škola”. 

Odborné vzdělávání a příprava

Klíčovým momentem v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (OVP) bude zveřejnění Evropské strategie pro odborné vzdělávání a přípravu. Tato strategie by měla být zveřejněna v roce 2026 a jejím cílem bude podpořit konkurenceschopnost, inovace, atraktivitu a excelenci OVP, čímž podpoří řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků v klíčových oblastech a nesouladu mezi dovednostmi poskytovanými ve vzdělávání potřebami na trhu práce. V kontextu podpory mezinárodní spolupráce a mobilit chce Evropská komise již na přelomu let 2025 a 2026 pilotovat společný diplom pro OVP. Další podpora bude směřovat také k Centrům excelence odborného vzdělávání v rámci programu Erasmus+ (a to nejméně do roku 2029). Posílena bude i Evropská aliance pro učňovskou přípravu.

Vysokoškolské vzdělávání

Vysokoškolské vzdělávání je hlavním zdrojem dovedností pro vysoce kvalifikovaná zaměstnání. Komise chce podpořit rozšiřování inkluzivního přístupu ke studiu na VŠ a inovace ve vzdělávání. Velký důraz je kladen na společné programy a iniciativy, které tyto programy umožňují nebo zjednodušují. Mezi ně patří aktuálně diskutovaný Evropský diplom a také pokračující podpora Evropských univerzit v rámci programu Erasmus+ (včetně diskuze o jejich budoucím financování). Unie také navrhuje vytvoření nového specifického Evropského diplomu pro inženýry (European Degree for engineers) a dále chce podpořit i debatu o legálním statutu pro aliance vysokoškolských institucí.

Nechybí ani iniciativy na podporu pracovníků VŠ, kde se chce Unie zaměřit na implementaci Evropského rámce kompetencí pro výzkumné pracovníky (ResearchComp) a vytvořit Evropský rámec kompetencí pro akademické pracovníky, který by oceňoval například inovativní výuku a spolupráci se zaměstnavateli. V plánu je také pilotní iniciativa pro mezinárodní partnerství mezi vysokými školami a podniky. V kontextu přilákání talentovaných studentů, výzkumníků a zaměstnanců do EU bude na konci toho roku v rámci Akcí Marie Skłodowska-Curie (Horizont Evropa) spuštěna pilotní iniciativa „Choose Europe“. Podpořena bude také iniciativa Study in Europe a společné programy Erasmus Mundus.

Více podrobností najdete na webu Evropské komise a to specificky v tiskové zprávě EK, přepisu tiskové konference místopředsedkyně Mînzatu, přehledném informačním letáku, otázkách a odpovědích EK, na webu Unie dovedností a ve Sdělení k Unii dovedností samotném.