Nový kompas konkurenceschopnosti staví inovace na první místo

CZELO

CZELO

Dokument zdůraznil několik myšlenek z Draghiho zprávy a představil konkrétní legislativní akty, které je budou realizovat.

V minulém roce jsme pro vás analyzovali zprávy Enrica Letty, Maria Draghiho a Manuela Heitora a co jejich doporučení naznačují o směřování financování výzkumu. Některé výstupy z těchto dokumentů jsme dále mohli najít v pověřovacích dopisech, které jednotlivým komisařům zaslala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, a které nastiňují budoucnost financování VaVaI v EU. V našem případě je to hlavně pověřovací dopis pro Ekaterinu Zaharievu (k nalezení na stránkách Evropské komise). V něm najdeme právě hlubší zaměření na inovace a například AI, bezpečnost výzkumu a důraz na simplifikaci. Naopak se zde neobjevuje vzdělávání nebo zmínka o následujícím rámcovém programu, známém jako FP10. 

Na toto dění navazuje právě vydaný kompas konkurenceschopnosti. Ten představuje konkrétní plán Komise pro témata konkurenceschopnosti s cílem opětovného nastartování evropské ekonomiky na právě začínající pětiletý mandát komise. 

Jak sama předsedkyně Komise uvedla v jejím proslovu, samotný kompas by se dal označit za překlad Draghiho zprávy společně s několika odkazy ze zprávy Enrica Letty. Bere ohled také na problematické zkušenosti z předchozího období, jako je přílišná závislost evropské energetické sítě na zdrojích z Ruska nebo levných produktech z Číny. Za tím chce nová Komise udělat tlustou čáru, a to také za pomoci kompasu konkurenceschopnosti. 

Dle něj mají být hlavními hnacími motory inovace, dekarbonizace a snížení závislosti. Tyto tři pilíře jsou pak doplněny průřezovými tématy, jejíž hlavním cílem je hlavně zjednodušení regulace a pravidel. 

První pilíř: uzavírání inovační mezery 

Stejně jako v minulém roce jsou nadále hlavním tématem inovace a zjednodušení přístupu ke kapitálu pro nové technologie. Pro ty navrhuje kompas hned několik řešení: dedikovaná strategie pro start-upy a scale-upy, která pomůže univerzitám lépe se propojit s privátním sektorem a naopak. Tuto strategii doplní Evropský inovační akt, který má zjednodušit přístup k evropským výzkumným a technologickým infrastrukturám. K tomu se přidá i tzv. 28. právní rámec, který by měl sjednotit pravidla pro investiční prostředí a inovace. 

Dalším důležitým návrhem je akt o Evropské výzkumném prostoru, který navrhuje investice ve výši 3 % HDP do VaVaI, sjednocení politik výzkumu napříč EU a po vzoru Draghiho zprávy také přetvoření části EIC na model americké agentury DARPY (Defence Advanced Project Agency). 

V oblasti priorit pro umělou inteligenci kopíruje kompas plánované a již probíhající aktivity z pověřovacích dopisů jednotlivým komisařům. K těm patří iniciativa AI Factories, v rámci které bylo investováno 1,5 miliardy eur do 7 AI projektů napříč Evropou. Dalším příkladem je evropský cloud a tzv. „AI Development Act”, který pomůže s investicemi do trénování velkých jazykových modelů. 

V rámci první kapitoly padla také zmínka o ERC a EIC, která vyvolala v bruselské bublině značné obavy. Ta totiž přímo zmiňuje nutnost obou programů operovat v mantinelech strategických priorit Unie. To by značně omezilo funkčnost a často pozitivně zmiňovanou samostatnost tzv. „ bottom-up" částí obou programů.  

Druhý a třetí pilíř: dekarbonizace a bezpečnost 

Komise nadále plánuje pokračovat ve svých dekarbonizačních cílech, v přechodu na čistou energii a elektrifikaci. Cílem stále zůstává 90% snížení emisí do roku 2024, s čímž má pomoci tzv. „Clean Industrial Deal” a provázání dekarbonizační politiky s privátním sektorem. Draghiho zpráva naznačuje, že pokud je tato politika správně implementována napříč celým sektorem, vede k ekonomickému růstu a konkurenceschopnosti. 

V oblasti bezpečnosti Komise zopakovala nutnost společné poptávky a sjednocení výzkumu a vývoje v projektech se společným zájmem, stejně jako hlubší zapojení průmyslu do těchto iniciativ. S těmito tématy má pomoci Bílá kniha o budoucnosti evropské obrany, která má vyjít ještě letos na jaře. 

Deregulace a zjednodušení 

Třem pilířům pak mají jít naproti průřezové nástroje, které se dají shrnout ve dvou slovech: deregulace a zjednodušení. Právě obtížně navigovaný regulační prostor je často důvodem pro investory dívat se po jiných regionech. Komise proto navrhuje přehodnocení regulačního prostředí nejen v rámci programů Evropské unie, ale také na poli národních a lokálních struktur. Na první zjednodušování se můžeme těšit již za měsíc, kdy vyjde první deregulační balíček ze série „Simplification Omnibus “.  

Mezi průřezová témata patří také podpora dovedností, která je úzce navázána na vzdělávání a připravovanou „Union of Skills”. Ta by měla například zahrnovat Evropskou strategii pro odborné vzdělávání, podporu STEM vzdělávání a také Evropských univerzit. Konkrétní popis této iniciativy by měla Komise zveřejnit na začátku března. 

Součástí zprávy jsou také přehledy jednotlivých legislativních aktů, které bude Komise vydávat v následujících pěti letech, a které je vhodné sledovat (každý by si zasloužil svůj vlastní text o této délce).  Mohou z nich totiž vycházet iniciativy, které se propíší do snížení, nebo naopak zvýšení financování v jednotlivých výzkumných sektorech. Některé z nich již Komise delší dobu signalizuje (například legislativu týkající se biotechnologií, Evropský inovační akt nebo akt k Evropskému výzkumnému prostoru) a plánuje na základě Draghiho zprávy. Legislativní akty k jednotlivým pilířům a jejich plánované yydání najdete v samotném kompasu na konci podkapitol

Více o směru VaVaI v následujících letech nám napoví také právě připravované hodnocení programu Horizont Evropa. To bude publikováno koncem dubna 2025.