Tato zpráva Eurydice zkoumá, zda a do jaké míry systémy vysokoškolského vzdělávání v Evropě uznávají a validují výsledky neformálního a informálního učení. Na základě řídicích dokumentů a cílů EU stanovených v rámci Boloňského procesu zpráva zkoumá uznávání neformálního a informálního učení jako alternativní přístupové cesty ke vzdělání a způsobu, jak splnit požadavky ve vysokoškolském studiu. Kromě toho se publikace zabývá i typy vzdělávacích aktivit, které lze validovat, a mechanismy zajišťování kvality, o něž se praxe uznávání a potvrzování opírá.
Zpráva zahrnuje 37 vzdělávacích systémů, které jsou součástí sítě Eurydice, a obsahuje kvalitativní údaje za akademický rok 2023/2024.
Překlad hlavních zjištění studie Promoting diversity and inclusion in schools in Europe představuje stávající politiky a opatření, které na národní/nejvyšší úrovni řeší nerovnosti a diskriminaci ve vzdělávání, se zaměřením zejména na skupiny žáků, u nichž je největší pravděpodobnost, že se mohou se znevýhodněním a/nebo diskriminací setkat.
Pravidelně aktualizovaná zpráva Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe přináší přehled strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v evropských zemích.
Tato dílčí zpráva věnovaná rovnosti ve školním a vysokoškolském vzdělávání navazuje na dvě předchozí zprávy Eurydice týkajících se rovnosti, a sice Equity in School Education in Europe: Structures, policies and student performance (2020) a Towards equity and inclusion in higher education in Europe (2022).
Tato dílčí zpráva věnovaná učitelské profesi zkoumá, jak vzdělávací systémy řeší rostoucí problém nedostatku učitelů, jaké nabízejí alternativní způsoby pro vstup do učitelské profese a také analyzuje, jak se hodnocení používá k podpoře profesního rozvoje a kariérního a platového postupu učitelů.
Jak evropské země podporují rozmanitost a inkluzi ve školním vzdělávání? Zpráva Promoting diversity and inclusion in schools in Europe představuje stávající politiku a opatření, které na národní/nejvyšší úrovni řeší nerovnosti a diskriminaci. Zaměřuje se zejména na žáky, kteří se ve školách s největší pravděpodobností setkají se znevýhodněním a/nebo diskriminací (dívky/chlapci, žáci z rozličného migrantského, etnického a náboženského prostředí, LGBTIQ+ studenti a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami nebo postižením).
Pravidelně aktualizované publikace The structure of the European education systems: Schematic diagrams zachycují ve formě diagramů strukturu vzdělávacích systémů v jednotlivých evropských zemích od preprimární po terciární úroveň. Součástí zpráv je mapka představující hlavní organizační modely v primárním a nižším sekundárním vzdělávání a průvodce jak číst diagramy.
Překlad studie Teachers in Europe. Careers, Development and Well-Being, která se zaměřuje zejména na učitele základních škol. Podává přehled jednak o národních politikách a legislativě týkající se učitelské profese, jednak o běžné praxi na školách. Součástí zprávy jsou i názory samotných učitelů získané prostřednictvím šetření OECD TALIS (Teaching and Learning International Survey).
Pravidelně aktualizované publikace The structure of the European education systems: Schematic diagrams zachycují ve formě diagramů strukturu vzdělávacích systémů v jednotlivých evropských zemích od preprimární po terciární úroveň. Součástí zpráv je mapka představující hlavní organizační modely v primárním a nižším sekundárním vzdělávání a průvodce jak číst diagramy.
Pravidelně aktualizovaný materiál Compulsory Education in Europe v přehledné tabulce zobrazuje délku povinného vzdělávání v jednotlivých evropských zemích a informuje, zda a od kolika let je povinné předškolní vzdělávání a v jakém věku žáci zahajují a ukončují povinnou školní docházku.
Jak zareagovaly evropské vzdělávací systémy na velký počet mladých lidí přicházejících z Ukrajiny? Jaký zaujaly jednotlivé evropské země přístup? A jaká opatření na podporu ukrajinských studentů vyvinuly?
Jak zareagovaly evropské vzdělávací systémy na velký počet dětí a mladých lidí přicházejících z Ukrajiny? Jaký zaujaly jednotlivé evropské země přístup? A jaká opatření na podporu ukrajinských žáků vyvinuly?
Jak jsou na tom evropské systémy vysokoškolského vzdělávání, pokud jde o rovnost a inkluzi? Mají jednotlivé země nastavené takové podmínky, které rovnost a inkluzi umožňují?
Právě toto téma je v oblasti rozvoje politiky EU jedno z klíčových.
Jak uspořádání vzdělávacího systému v dané zemi ovlivňuje rovnost a spravedlnost ve vzdělávání?
Odpověď nyní najdete i v češtině v publikaci Shrnutí Eurydice: Rovnost ve školním vzdělávání v Evropě: struktury, politiky a výsledky žáků.
Pravidelně aktualizovaný materiál Compulsory Education in Europe v přehledné tabulce zobrazuje délku povinného vzdělávání v jednotlivých evropských zemích a informuje, zda a od kolika let je povinné předškolní vzdělávání a v jakém věku žáci zahajují a ukončují povinnou školní docházku.
Pravidelně aktualizované publikace The structure of the European education systems: Schematic Diagrams zachycují ve formě diagramů strukturu vzdělávacích systémů v jednotlivých evropských zemích od preprimární po terciární úroveň. Součástí zpráv je mapka představující hlavní organizační modely v primárním a nižším sekundárním vzdělávání a průvodce jak číst diagramy.
Jak usnadnit účast na vzdělávání a odborné přípravě dospělým s nízkou úrovní základních dovedností nebo s nízkou kvalifikací? Právě na tuto otázku se snaží odpovědět studie Eurydice Adult education and training in Europe: Building inclusive pathways to skills and qualifications.
V procesu učení hrají učitelé hlavní úlohu: pouze jejich prostřednictvím mohou žáci a studenti vnímat učení jako plodné a přínosné. Význam učitelské profese posílila v roce 2020 i pandemie. Evropské státy se však potýkají s problémy spojenými se zajištěním kvalitní výuky.