V pravidelně aktualizovaných publikacích Organisation of school time in Europe. Primary and general secondary education se dozvíte o termínech zahájení a ukončení školního roku a rozložení doby prázdnin v primárním a všeobecném sekundárním vzdělávání v evropských zemích, včetně existujících regionálních variant.
Jaká vzdělávací politika má potenciál ovlivnit výsledky studentů v matematice a přírodních vědách? Přinášíme překlad hlavních zjištění studie věnované výuce matematiky a přírodních věd na školách v Evropě.
Pravidelně aktualizované publikace The structure of the European education systems: Schematic diagrams zachycují ve formě diagramů strukturu vzdělávacích systémů v jednotlivých evropských zemích od preprimární po terciární úroveň. Součástí zpráv je mapka představující hlavní organizační modely v primárním a nižším sekundárním vzdělávání a průvodce jak číst diagramy.
Pravidelně aktualizovaný materiál Compulsory Education in Europe v přehledné tabulce zobrazuje délku povinného vzdělávání v jednotlivých evropských zemích a informuje, zda a od kolika let je povinné předškolní vzdělávání a v jakém věku žáci zahajují a ukončují povinnou školní docházku.
Kdy se evropští žáci začínají ve škole zabývat informatikou? Na co se výuka zaměřuje, kdo daný předmět vyučuje a jak oblast digitálního vzdělávání ovlivnila kovidová krize?
Právě těmito tématy se zabývá studie Eurydice Informatics education at school in Europe.
Jak vzdělávací systémy napříč Evropou v průběhu pandemie organizovaly školní vzdělávání? Do jaké míry byly připravené přizpůsobit se digitálním výzvám? A jak zareagovaly na nutnost řešit vzdělávací obtíže některých žáků?
Jak zareagovaly evropské vzdělávací systémy na velký počet mladých lidí přicházejících z Ukrajiny? Jaký zaujaly jednotlivé evropské země přístup? A jaká opatření na podporu ukrajinských studentů vyvinuly?
Jak zareagovaly evropské vzdělávací systémy na velký počet dětí a mladých lidí přicházejících z Ukrajiny? Jaký zaujaly jednotlivé evropské země přístup? A jaká opatření na podporu ukrajinských žáků vyvinuly?
Jaká vzdělávací politika má potenciál ovlivnit výsledky studentů v matematice a přírodních vědách?
Studie se zabývá tím, co orgány školské správy napříč Evropou dělají pro posílení motivace žáků učit se matematiku a přírodní vědy, zlepšení dosahovaných výsledků a jak pomáhají těm, kteří v těchto předmětech zaostávají.
Jak jsou na tom evropské systémy vysokoškolského vzdělávání, pokud jde o rovnost a inkluzi? Mají jednotlivé země nastavené takové podmínky, které rovnost a inkluzi umožňují?
Právě toto téma je v oblasti rozvoje politiky EU jedno z klíčových.
Pravidelně aktualizované publikace National Student Fee and Support Systems in European Higher Education informují o poplatcích studentů a národních systémech podpory (včetně stipendií a půjček) v evropských zemích. Oddíl Klíčové body umožňuje čtenářům dobře pochopit téma jako celek, zatímco diagramy a informační přehledy jednotlivých zemí obsahují hlavní charakteristiky každého systému.
Žáci na primární úrovni se svůj první cizí jazyk začínají učit v dřívějším věku, vzrostl počet žáků nižšího sekundárního vzdělávání, kteří se učí dva cizí jazyky, a ve většině zemí fungují opatření na podporu dětí migrantů, které si potřebují osvojit jazyk hostitelské země. Více k jazykovému vzdělávání přináší studie Key Data on Teaching Languages at School in Europe – 2017 Edition.
Zkrácená verze studie, tzv. Eurydice Brief, je dostupná také v češtině.
Se zvýšeným důrazem na hodnoty jako mír, rovnost a lidská práva se v mnoha evropských zemích v posledních letech dostává do popředí zájmu výchova k občanství. Co by měla výchova k občanství zahrnovat? Jak je vyučována? Jak jsou vzděláváni učitelé a jaké podpory se jim dostává? Těmito a dalšími otázkami se zabývá studie Citizenship Education at School in Europe – 2017. Zkrácená verze studie, tzv. Eurydice Brief, je dostupná také v češtině.
