Mezinárodní vzdělávání jako klíč k rozvoji kompetencí. Co přinesl druhý ročník konference SchooLink?
Jaký má význam mezinárodní prostředí pro budování kompetencí na českých školách? Tomu a mnohému dalšímu se věnoval Schoolink 2021.
Konference školního vzdělávání SchooLink se letos zaměřila na otázku, jakou roli hraje mezinárodní vzdělávání ve vztahu ke zvyšování kompetencí učitelů a žáků. Druhý ročník proběhl hybridně. Vystupující a část účastníků se sešla v pražském O2 Universu 3. a 4. prosince, některé programové bloky však proběhly také online. Konferenci slavnostně zahájil v pátek Jan Mareš, náměstek pro řízení sekce vzdělávání a mládeže MŠMT a Lenka Henebergová, vedoucí sekce školního, odborného vzdělávání a mládeže Domu zahraniční spolupráce (DZS).
Proč je důležité mezinárodní vzdělávání?
V prezentacích a panelových diskusích rezonovala témata, které se nějakým způsobem dotýkají vztahu mezinárodního vzdělávání a rozvoje kompetencí. Hlavní řečník prvního konferenčního dne, Dana Pražáková z České školní inspekce, proto ve svém příspěvku představila důležitost wellbeingu ve školním vzdělávání a seznámila hosty s praktickými návrhy, jak atmosféru školního prostředí zlepšit. Odbornice sítě evropských ministerstev školství European Schoolnet Kornélie Lohyňová, zase druhý konferenční den detailně popsala, jakým způsobem prostředí mezinárodní spolupráce přispívá k rozvoji kompetencí nejen ve školách. Kreativita, kritické myšlení, schopnost řešit problémy nebo digitální dovednosti se pravidelně umisťují na předních příčkách v seznamech nejžádanějších dovedností a nároků zaměstnavatelů. A právě tyto oblasti lez efektivně rozvíjet díky implementaci projektů mezinárodního vzdělávání do prostředí českých škol. „Mezinárodní projekty mají úžasnou přidanou hodnotu v tom, že staví mosty. Umožňují žákům najít to, co nás spojuje,“ vysvětlila Lohyňová.
Jaké existují iniciativy a příklady dobré praxe?
Konkrétní projekty a iniciativy, které tyto mosty v českém školství již staví, představila v dalším průběhu konference třeba Sára Bezvodová z DZS. Ta mluvila o projektu MenSI, který se zabývá tím, jak mohou různé přístupy k mentoringu podpořit široké uplatňování inovativních postupů digitální výuky na základních a středních školách. Praktické příklady z této oblasti představili zástupci ZŠ V. Talicha z Mostu, ZŠ a Praktické školy U Trojice z Havlíčkova Brodu a ZŠ a MŠ Luková. O tom, jak by mohla a měla vypadat česká škola budoucnosti, zase diskutovalo pět zástupců z oblasti školního vzdělávání, přičemž hlavním tématem panelové diskuse byl digitální wellbeing.
Nástroje pro rozvoj kompetencí představily praktické workshopy
V pátek i v sobotu probíhaly zase praktické workshopy, které se zaměřily na netradiční výukové metody je třeba metoda CLIL, která spočívá v tom, že vyučující určitou část výuky vede v cizím jazyce. „Metoda CLIL zlepšuje motivaci k učení cizích jazyků a zvyšuje jazykové kompetence jak žáků, tak učitelů. Zároveň zajistí zbavení strachu z mluvení v cizím jazyce. Je to skvělý způsob, jak umožnit navýšení časové dotace na jazykovou výuku bez nárůstu počtu hodin v rozvrhu,“ upřesnila během pátečního workshopu Petra Vallin z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Náplň workshopů byla v pátek i v sobotu pestrá. Došlo tak na rozvoj komunikačních kompetencí pomocí tvorby animací, proběhl workshop na rozvoj mediální gramotnosti s učitelkami Miroslavou Filipi a Zitou Havranovou nebo účastníci mohli zjistit, jak využít formátu videa ve výuce matematiky s učitelem Markem Valáškem.
Na viděnou příští rok
Děkujeme všem prezentujícím i účastníkům za velmi inspirativní druhý ročník SchooLinku. Části programu, které probíhaly také v online prostoru, budou dostupné ve videozáznamu na stránkách konference www.schoolink.cz.