Konference SchooLink přináší inspiraci nejen pro učitele

První den konference SchooLink představil inovativní metody výuky i důležitost mezinárodní spolupráce pro získávání kompetencí.

Zahájili jsme druhý ročník konference SchooLink s podtitulem „Mezinárodní vzdělávání – cesta ke kompetencím pro život“. Slavnostního zahájení se ujal Jan Mareš, náměstek pro řízení sekce vzdělávání a mládeže MŠMT a Lenka Henebergová, vedoucí sekce školního, odborného vzdělávání a mládeže Domu zahraniční spolupráce (DZS).

Konference SchooLink 2021

Wellbeing a mentoring ve školách

Odborný program otevřela Dana Pražáková z České školní inspekce. Ve svém příspěvku představila důležitost tématu wellbeing ve školním vzdělávání a seznámila hosty s praktickými návrhy, jak atmosféru školního prostředí zlepšit.

Zabývala se například otázkou, proč se některým lidem daří rozvíjet svůj potenciál více než jiným. V této souvislosti vysvětlila rozdíl mezi růstovým a fixním myšlením. Lidé, kterým je vlastní růstové myšlení, věří, že budou-li se snažit, mohou se zlepšovat. Naopak lidé s fixním myšlením jsou přesvědčeni, že základní vlastnosti jedince jsou vrozené. I jedničkáři s fixním myšlením mají tendenci vyhýbat se těžkým úkolům a bojí se neúspěchu. Učitel by proto měl podporovat atmosféru růstového myšlení – podněcovat spolupráci, eliminovat strach z chyb a posilovat myšlenku, že když se budu snažit, vždy se zlepším. V žácích je třeba budovat pocit, že každý může zažít úspěch.

Dana Pražáková, Česká školní inspekce
Dana Pražáková vysvětluje důležitost wellbeingu na školách

Následující blok uvedla Sára Bezvodová z DZS představením projektu MenSI, který se zabývá tím, jak mohou různé přístupy k mentoringu podpořit široké uplatňování inovativních postupů digitální výuky na základních a středních školách. Praktické příklady z této oblasti představili zástupci ZŠ V. Talicha z Mostu, ZŠ a Praktické školy U Trojice z Havlíčkova Brodu a ZŠ a MŠ Luková.

Mezinárodní vzdělávání jako cesta pro…

Po pauze následovalo odpoledne plné praktických workshopů. První část se zaměřila na význam mezinárodního vzdělávání pro rozvoj žáků, učitelů, škol i jejich zřizovatelů. Vlastimil Špinka, ředitel ZŠ Václava Havla v Poděbradech, se věnoval poslání školy ve 21. století a způsobu, jakým jej může naplnit prostřednictvím mezinárodní spolupráce. „Škola by měla klást důraz na rozvoj kompetencí, aktivní občanství, schopnost práce v týmu a umění sdělit svoje názory a možnost spolupráce se zahraniční školou je k tomu skvělým nástrojem,“ vysvětlil Špinka.

Michal Přibyl v bloku věnovaném rozvoji kompetencí žáků představil vlastní zkušenost s mezinárodním vzděláváním, kterou získal již v roli žáka, kdy poznal, jak může být kontakt se zahraničními vrstevníky obohacující. Proto se nyní jako učitel snaží zprostředkovat tuto zkušenost i svým žákům. Jak na to představil na konkrétních příkladech projektů eTwinning a Erasmus+.

Michal Přibyl
Michal Přibyl představil příklady projektů eTwinning a Erasmus+

Velkou inspirací pro všechny účastníky byl příklad spolupráce škol s městem Příbram, na kterém ocenili zejména propojení více sektorů – základní školy, střední školy a města. V závěru bloku proběhla bohatá diskuse věnovaná bariérám při realizaci mezinárodních projektů, při které zástupci DZS nabídli školám pomocnou ruku při plánování jejich projektových záměrů a předali praktické rady, jak při přípravě mezinárodního projektu postupovat.

Animace, počítačové simulace a debata ve výuce

Závěrečný blok prvního konferenčního dne byl věnován netradičním výukovým metodám. Petra Vallin ve svém workshopu Cizí jazyky napříč předměty neboli CLIL představila metodu výuky obsahu nejazykového předmětu prostřednictvím cizího jazyka. Vallin se zaměřila na takzvaný „Hard CLIL“, jež je realizován v nejazykových hodinách a spočívá v tom, že vyučující určitou část výuky vede v cizím jazyce. Cílem výuky tedy není zlepšení kompetencí v cizím jazyce, ale předání obsahu učiva z daného předmětu.

Vallin představila pět způsobů, jak metodu CLIL zavést do výuky:

  1. jeden či více předmětů jsou část týdne vyučovány v cizím jazyce
  2. vytipovat si určitá témata, která se z nějakého důvodu pro cizí jazyk hodí
  3. určit konkrétní časovou dotaci, která je v rámci týdne věnována cizímu jazyku napříč předměty
  4. jazykové sprchy – opakované krátkodobé aktivity v cizím jazyce
  5. spolupráce se zahraniční školou – komunikování o obsahu v cizím jazyce

Petra Vallin
Petra Vallin představuje metodu CLIL

„Aktivity CLIL by měly být vždy sestaveny tak, aby se jich mohly účastnit i žáci, kteří jazyk ještě neovládají na potřebné úrovni,“ vysvětlila Vallin na příkladu srovnání dvou pracovních listů v angličtině. Bariéru nedostatečné znalosti jazyka překonávaly v tomto případě samolepky, které byly použitelné pro všechny žáky. Následně Vallin předvedla, jak vypadá metoda CLIL v praxi na příkladu spojení angličtiny a přírodovědy.

Metoda CLIL zlepšuje motivaci k učení cizích jazyků a zvyšuje jazykové kompetence jak žáků, tak učitelů. Zároveň zajistí zbavení strachu z mluvení v cizím jazyce. Je to skvělý způsob, jak umožnit navýšení časové dotace na jazykovou výuku bez nárůstu počtu hodin v rozvrhu,“ uzavírá Vallin.

Během workshopu Rozvoj (nejen) komunikačních kompetencí pomocí tvorby animací s Radkou Bradáčovou a Kateřinou Navarovou účastníci nejprve absolvovali seznamovací hru ve skupinkách, ve kterých se následně učili animovat s pomocí aplikace Stop Motion. Animace vzniklé při workshopu pak promítli v závěru dne všem návštěvníkům konferenece.

Základy animace
Účastníci si vyzkoušeli tvorbu animace za pomoci aplikace Stop Motion

Další z workshopů vedla Tereza Hannemann z Matematicko-fyzikální fakulty UK, která představila výukovou simulaci Československo 38–89: Atentát. Simulace kombinuje prvky interaktivního komiksu a počítačových her a přibližuje žákům klíčové okamžiky československých dějin z období nacistické okupace. „Simulace neslouží k předávání velkého množství dat, ale dává smysl pro hlubší porozumění látce a vtažení do děje či schopnost podívat se na jednu událost z více úhlů pohledu,“ vysvětlila Hannemann.

Tématem Debatováním k rozvoji kritického myšlení a rétoriky provedla účastníky Alena Jandlová z Obchodní akademie a VOŠE v Táboře. Představila debatování jako užitečnou životní dovednost, kterou lze zlepšovat během výuky různých předmětů. Účastníci si prakticky vyzkoušeli takzvanou balónovou debatu, ve které musí řečník během 30 sekund přesvědčit ostatní, že právě on by měl zůstat v klesajícím balónu, ze kterého je třeba někoho vyhodit. Další cvičení se věnovalo online debatě za využití různých interaktivních nástrojů.

Sledujte nás online

Konference SchooLink pokračuje i v sobotu, kdy nabídne dalších devět příspěvků a workshopů věnovaných například mediální gramotnosti, udržitelnosti, programování či tvorbě videa. Některé části konference budou opět přístupné i online. Registrace k online účasti je otevřena po celou dobu trvání konference na www.schoolink.cz.