Kolik času ve škole žáci věnují základním předmětům a jak se liší počty vyučovacích hodin v jednotlivých zemích EU?
Pravidelně aktualizované publikace Recommended Annual Instruction Time in Full-time Compulsory Education in Europe podrobně informují o počtech vyučovacích hodin v povinném vzdělávání podle zemí, ročníků a předmětů.
Překlad studie Teachers in Europe. Careers, Development and Well-Being, která se zaměřuje zejména na učitele základních škol. Podává přehled jednak o národních politikách a legislativě týkající se učitelské profese, jednak o běžné praxi na školách. Součástí zprávy jsou i názory samotných učitelů získané prostřednictvím šetření OECD TALIS (Teaching and Learning International Survey).
Cílem již třetího vydání studie Mobility Scoreboard je monitorování pokroku, který evropské země učinily v oblasti propagace a odstraňování překážek bránících studijní mobilitě ve vysokoškolském vzdělávání.
Národní politiky regulující poplatky a stipendia na vysokých školách jsou důležitými nástroji, kterými stát může podporovat vstup do vysokoškolského vzdělání a jeho úspěšné ukončování. Přístupy a praxe se však v jednotlivých evropských zemích významně liší.
Eurydice k tomuto tématu vydala on-line publikaci, vůbec poprvé v interaktivním a dynamickém formátu.
V porovnání s předchozími dvěma dekádami se žáci na prvním stupni základních škol začínají učit cizí jazyk ve stále ranějším věku – to je jedno z hlavních zjištění již pátého vydání publikace Eurydice o výuce cizích jazyků v Evropě Key data on teaching languages at school in Europe 2023.
Pravidelně aktualizovaná studie Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe zahrnuje v roce 2022 více než 30 strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v evropských zemích, přehled hlavních reforem v těchto oblastech od roku 2015 a zcela nový soubor ukazatelů digitálních kompetencí.
V pravidelně aktualizovaných publikacích Organisation of school time in Europe. Primary and general secondary education se dozvíte o termínech zahájení a ukončení školního roku a rozložení doby prázdnin v primárním a všeobecném sekundárním vzdělávání v evropských zemích, včetně existujících regionálních variant.
Jaká vzdělávací politika má potenciál ovlivnit výsledky studentů v matematice a přírodních vědách? Přinášíme překlad hlavních zjištění studie věnované výuce matematiky a přírodních věd na školách v Evropě.
Pravidelně aktualizované publikace The structure of the European education systems: Schematic diagrams zachycují ve formě diagramů strukturu vzdělávacích systémů v jednotlivých evropských zemích od preprimární po terciární úroveň. Součástí zpráv je mapka představující hlavní organizační modely v primárním a nižším sekundárním vzdělávání a průvodce jak číst diagramy.
Pravidelně aktualizovaný materiál Compulsory Education in Europe v přehledné tabulce zobrazuje délku povinného vzdělávání v jednotlivých evropských zemích a informuje, zda a od kolika let je povinné předškolní vzdělávání a v jakém věku žáci zahajují a ukončují povinnou školní docházku.
Pravidelně aktualizovaná zpráva Teachers' and School Heads' Salaries and Allowances in Europe, přináší přehledné srovnání platů učitelů a ředitelů škol v evropských zemích, vývoj platů v čase i z hlediska délky učitelské praxe.
Kdy se evropští žáci začínají ve škole zabývat informatikou? Na co se výuka zaměřuje, kdo daný předmět vyučuje a jak oblast digitálního vzdělávání ovlivnila kovidová krize?
Právě těmito tématy se zabývá studie Eurydice Informatics education at school in Europe.
Jak vzdělávací systémy napříč Evropou v průběhu pandemie organizovaly školní vzdělávání? Do jaké míry byly připravené přizpůsobit se digitálním výzvám? A jak zareagovaly na nutnost řešit vzdělávací obtíže některých žáků?
Pravidelně aktualizované publikace The Organisation of the Academic Year in Europe informují o rozdělení akademického roku, tj. o jeho zahájení a o rozložení semestrů, prázdnin a zkouškových období, v terciárním vzdělávání. Zaznamenány jsou i odlišnosti v případě, že existují různé typy vzdělávacích programů (univerzitní a neuniverzitní).
Jak zareagovaly evropské vzdělávací systémy na velký počet mladých lidí přicházejících z Ukrajiny? Jaký zaujaly jednotlivé evropské země přístup? A jaká opatření na podporu ukrajinských studentů vyvinuly?
Jak zareagovaly evropské vzdělávací systémy na velký počet dětí a mladých lidí přicházejících z Ukrajiny? Jaký zaujaly jednotlivé evropské země přístup? A jaká opatření na podporu ukrajinských žáků vyvinuly?
Jaká vzdělávací politika má potenciál ovlivnit výsledky studentů v matematice a přírodních vědách?
Studie se zabývá tím, co orgány školské správy napříč Evropou dělají pro posílení motivace žáků učit se matematiku a přírodní vědy, zlepšení dosahovaných výsledků a jak pomáhají těm, kteří v těchto předmětech zaostávají.
