Tato tematická studie odpovídá na otázku, jak se evropské vzdělávací systémy vypořádávají s faktem, že řada mladých lidí stále dokončuje povinnou školní docházku, aniž by dosáhla očekávané úrovně čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. A jak od roku 2020 jednotlivé vzdělávací systémy zareagovaly na další výzvy, které v této souvislosti přinesla pandemie COVID-19.
Pravidelně aktualizovaná publikace „Organisation of the academic year in Europe“ dostala v roce 2024 podobu interaktivního webového nástroje „Start of the academic year in Europe“.
Každoročně aktualizované webové rozhraní přináší rychlý přehled o tom, v jakém termínu nebo období je v které evropské zemi zahajován akademický rok, a kdo, resp. na jaké úrovni se o zahájení akademického roku rozhoduje.
Pravidelně aktualizovaná publikace "Organisation of school time in Europe" dostala v roce 2024 podobu interaktivního webového nástroje "School calendars in Europe".
Každoročně aktualizované webové rozhraní přináší rychlý přehled o termínech zahájení školního roku a četnosti a délce školních prázdninách v primárním a všeobecném sekundárním vzdělávání v evropských zemích.
Pravidelně aktualizovaná zpráva System-level indicators on education and training systems in Europe (dříve Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe) přináší přehled ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v evropských zemích – nově v podobě interaktivního webového nástroje.
Dílčí část věnovaná rovnosti ve školním a vysokoškolském vzdělávání přináší indikátory zaměřené na podmínky vedoucí k rovnosti ve vzdělávání.
Pravidelně aktualizovaná publikace „Organisation of the academic year in Europe“ dostala v roce 2024 podobu interaktivního webového nástroje „Start of the academic year in Europe“.
Každoročně aktualizované webové rozhraní přináší rychlý přehled o tom, v jakém termínu nebo období je v které evropské zemi zahajován akademický rok, a kdo, resp. na jaké úrovni se o zahájení akademického roku rozhoduje.
Pravidelně aktualizovaná publikace „Organisation of school time in Europe“ dostala v roce 2024 podobu interaktivního webového nástroje „School calendars in Europe“.
Každoročně aktualizované webové rozhraní přináší rychlý přehled o termínech zahájení školního roku a četnosti a délce školních prázdninách v primárním a všeobecném sekundárním vzdělávání v evropských zemích.
Překlad hlavních zjištění studie Promoting diversity and inclusion in schools in Europe představuje stávající politiky a opatření, které na národní/nejvyšší úrovni řeší nerovnosti a diskriminaci ve vzdělávání, se zaměřením zejména na skupiny žáků, u nichž je největší pravděpodobnost, že se mohou se znevýhodněním a/nebo diskriminací setkat.
Pravidelně aktualizovaná zpráva Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe přináší přehled strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v evropských zemích.
Tato dílčí zpráva věnovaná rovnosti ve školním a vysokoškolském vzdělávání navazuje na dvě předchozí zprávy Eurydice týkajících se rovnosti, a sice Equity in School Education in Europe: Structures, policies and student performance (2020) a Towards equity and inclusion in higher education in Europe (2022).
Pravidelně aktualizovaná zpráva Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe přináší přehled strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v evropských zemích.
Tato dílčí zpráva věnovaná klíčovým kompetencím obsahuje ukazatele související s faktory, které umožňují rozvoj klíčových kompetencí, včetně podpory mezipředmětového učení a aktivní účasti studentů na rozhodování ve škole.
Jak evropské země podporují rozmanitost a inkluzi ve školním vzdělávání? Zpráva Promoting diversity and inclusion in schools in Europe představuje stávající politiku a opatření, které na národní/nejvyšší úrovni řeší nerovnosti a diskriminaci. Zaměřuje se zejména na žáky, kteří se ve školách s největší pravděpodobností setkají se znevýhodněním a/nebo diskriminací (dívky/chlapci, žáci z rozličného migrantského, etnického a náboženského prostředí, LGBTIQ+ studenti a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami nebo postižením).
V pravidelně aktualizovaných publikacích Organisation of school time in Europe. Primary and general secondary education se dozvíte o termínech zahájení a ukončení školního roku a rozložení doby prázdnin v primárním a všeobecném sekundárním vzdělávání v evropských zemích, včetně existujících regionálních variant.
Pravidelně aktualizované publikace The Organisation of the Academic Year in Europe informují o rozdělení akademického roku, tj. o jeho zahájení a o rozložení semestrů, prázdnin a zkouškových období, v terciárním vzdělávání. Zaznamenány jsou i odlišnosti v případě, že existují různé typy vzdělávacích programů (univerzitní a neuniverzitní).
Pravidelně aktualizovaná studie Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe zahrnuje v roce 2022 více než 30 strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v evropských zemích, přehled hlavních reforem v těchto oblastech od roku 2015 a zcela nový soubor ukazatelů digitálních kompetencí.
V pravidelně aktualizovaných publikacích Organisation of school time in Europe. Primary and general secondary education se dozvíte o termínech zahájení a ukončení školního roku a rozložení doby prázdnin v primárním a všeobecném sekundárním vzdělávání v evropských zemích, včetně existujících regionálních variant.
Pravidelně aktualizované publikace The Organisation of the Academic Year in Europe informují o rozdělení akademického roku, tj. o jeho zahájení a o rozložení semestrů, prázdnin a zkouškových období, v terciárním vzdělávání. Zaznamenány jsou i odlišnosti v případě, že existují různé typy vzdělávacích programů (univerzitní a neuniverzitní).
Jak zareagovaly evropské vzdělávací systémy na velký počet mladých lidí přicházejících z Ukrajiny? Jaký zaujaly jednotlivé evropské země přístup? A jaká opatření na podporu ukrajinských studentů vyvinuly?
Jak zareagovaly evropské vzdělávací systémy na velký počet dětí a mladých lidí přicházejících z Ukrajiny? Jaký zaujaly jednotlivé evropské země přístup? A jaká opatření na podporu ukrajinských žáků vyvinuly?
Jak jsou na tom evropské systémy vysokoškolského vzdělávání, pokud jde o rovnost a inkluzi? Mají jednotlivé země nastavené takové podmínky, které rovnost a inkluzi umožňují?
Právě toto téma je v oblasti rozvoje politiky EU jedno z klíčových.
