Jak podpořit a integrovat mladé uprchlíky? Ohlédnutí za mezinárodním školením pro neziskové organizace

MB, oddělení komunikace a regionální spolupráce

Erasmus+ Evropský sbor solidarity  Dům zahraniční spolupráce

Mezinárodní setkání v Praze navázalo na sérii národních seminářů, které pro neziskovky pořádáme od počátku války na Ukrajině.

Jakub Andrle z organizace Člověk v tísni
Jakub Andrle z organizace Člověk v tísni během své prezentace.

Školení pod názvem How to Support and Integrate Young Refugees jsme uspořádali ve dnech 29. listopadu – 2. prosince v Praze. Stejně jako v případě série pěti národních seminářů Podpořme lidi na útěku i nyní jsme oslovili zástupce renomovaných neziskových organizací, aby sdíleli své zkušenosti a know-how v kruzích, kde se pracuje s (nejen) mladými lidmi prchajícími před válkou nebo jinými katastrofami. Pozvání přijalo 35 účastníků z 19 zemí včetně České republiky. V Praze tak na tři dny vznikla platforma pro pracovníky s mladými uprchlíky, která poskytla prostor pro získání nových znalostí a sdílení zkušeností nejen na workshopech a seminářích s odborníky, ale také během diskusí a networkingu. 

„Ruská agrese na Ukrajině nás velmi silně zasáhla v pracovní, ale i osobní rovině. Proto jsme v únoru přemýšleli, jak podpořit organizace, které pomáhají uprchlíkům a uspořádali jsme pro ně sérii školení se zkušenými lidmi z neziskovek jako je Člověk v tísní nebo Lékaři bez hranic. Národní semináře vzbudily mezi organizacemi velmi pozitivní ohlas. Proto jsme se rozhodli připravit také několikadenní mezinárodní setkání, na kterém by si mohli vyměnit svoje zkušenosti zástupci organizací z celé Evropy,“ vysvětlil důvody pro pořádání akce Šimon Presser, vedoucí sekce mládeže a sportu.  

Jedním z vystupujících byl i Jakub Andrle z organizace Člověk v tísni. Ve svém bloku se zaměřil na aktuální uprchlickou krizi způsobenou válkou na Ukrajině, prezentoval českou zkušenost s ukrajinskými uprchlíky a také výsledky dosavadní práce jeho organizace. Právě těsnější spolupráce podobných organizací a států angažovaných v současné krizi napříč Evropou je podle něj tou nejdůležitější výzvou v blízké budoucnosti.  

„Spolupráce neziskovek napříč Evropou byla od začátku války uprchlickou krizí ochromena. Organizace se obrátily dovnitř a my nyní nemáme k dispozici srovnání jejich práce. Jednoduše řečeno na společná setkání nebyl čas. Proto jsou mezinárodní akce, kde si organizace z různých zemí mohou vyměnit informace a sdílet dobrou praxi, velmi důležitá,“ řekl Jakub Andrle. 

Psychické stránce práce s uprchlíky se věnovala Kateřina Šrahůlková z organizace Lékaři bez hranic. Zkušená psycholožka a terapeutka, která má za sebou také dvě mise ve (svého času) největším uprchlickém táboře Moria na ostrově Lesbos, zdůraznila vedle nezbytné terapeutické činnosti při pomoci uprchlíkům rovněž well-being samotných pracovníků. Ti jsou totiž kvůli extrémně náročné práci z pohledu terapeuta mnohdy podobně ohroženou skupinou, jako jejich klienti. 

Hassan Ali a další pracovnici neziskových organizací během jedné z diskuzí.
Hassan Ali a další pracovnici neziskových organizací během jedné z diskuzí.

Vedle školení jsme pro účastníky připravili také workshopy s úspěšnými realizátory projektů, kteří se zapojili do jarní mimořádné výzvy programu Erasmus+ reagující na situaci na Ukrajině. Svoji zkušenost sdíleli zástupci projektů Bez Tíže a Future4refugees Západočeské univerzity v Plzni nebo koordinátoři projektu Safety Net for Ukraine Domu dětí a mládeže "Smetanka" Nový bor. Pohovořit o své zkušenosti přišli také zástupci organizace Skaut, kteří od začátku války nabízejí ukrajinským dětem možnost vstoupit do svých oddílů, a tím usnadňují jejich integraci do české společnosti. Na tematicky zaměřených přednáškách se mohli účastnici rovněž dozvědět, jaké možnosti nabízejí programy Erasmus+ a Evropský sbor solidarity pro práci s uprchlíky a jejich začlenění do společnosti. 

„Integrace nejen mladých lidí prchajících například před válkou, je nejdůležitějším aspektem pomoci uprchlíkům. Bez úspěšného začlenění bude docházet ke konfliktům mezi nově příchozími a místní komunitou. Ta musí pochopit, že nikdo z nově příchozích se jen tak nerozhodl být uprchlíkem, ale že až dotyčné dramatické okolnosti ho donutily k takto krajnímu rozhodnutí. Je to složitý proces a setkání, jako je tento seminář, nám pomůžou zjistit, jak k této problematice přistupují další organizace v Evropě. Získáme zde novou inspiraci a energii pro naši další práci,“ shrnul ten největší přínos mezinárodního setkání Hassan Ali z německé humanitární organizace Plan International Deutschland e.V.