Aktivní občanství začíná ve škole. SchooLink ukázal, jak zapojit žáky do rozhodování

SchooLink 2026 propojil učitele z celé Evropy. Ukázal, jak dát žákům hlas, rozvíjet aktivní občanství a učit se také od zahraničních kolegů.

Žáci, kteří zažijí, že mohou něco změnit ve své škole, získávají důvod zapojovat se i do dění kolem sebe. Jak jim takovou zkušenost nabídnout, řešili učitelé, ředitelé a koordinátoři projektů Erasmus+ na konferenci SchooLink 2026. Dům zahraniční spolupráce (DZS), národní agentura pro mezinárodní vzdělávání a výzkum a příspěvková organizace MŠMT, ve spolupráci se slovenskou národní agenturou SAAIC nabídl ve dnech 14.–16. října v Brně prostor ke sdílení zkušeností i hledání projektových partnerů pro takřka 100 účastníků z celé Evropy, letošní 7. ročník se tak stal prvním skutečně mezinárodním.

Hlas žáků a odvaha dělat chyby

Téma Cooperate to Participate postavilo do středu žáky jako spolutvůrce školního života i projektů. Participace na demokratickém životě je jednou ze čtyř programových priorit programu Erasmus+. Zkušenost s rozhodováním a odpovědností pomáhá mladým lidem stát se aktivními občany. V zahajovacím projevu ředitel DZS Michal Uhl připomněl, že tuto zkušenost mohou poprvé získat právě ve škole, pokud jim dospělí naslouchají a dávají prostor něco ovlivnit. V době AI a dezinformací potřebují také kriticky přemýšlet, ověřovat informace a diskutovat. Školy tak pomáhají posilovat odolnost demokracie a Erasmus+ je v tom podporuje: učí rozhodovat společně a porozumět jiným pohledům.

Nezvednutá ruka přitom nemusí znamenat nezájem. Paul Wade, ředitel British Council v Česku a pedagog žijící již 20 let v ČR, s humorem a příklady ze tříd ukazoval, jak zapojení brzdí úzkost, tlak vrstevníků či strach z nedokonalé odpovědi. „Chybovat není problém. Chyba je cestou k učení,“ připomněl. Doporučil dát dětem čas probrat otázku ve dvojici, ptát se na postup místo jediné správné odpovědi a ocenit ochotu zapojit se, i když se odpověď nepovede.

Právě spojení perfekcionismu a úzkosti zaujalo Veroniku Benešovou, zástupkyni ředitelky a koordinátorku Erasmus+ z hodonínského gymnázia a obchodní akademie. „Ta česká snaha o dokonalost jde opravdu ruku v ruce s tím, že se bojíme dělat chyby,“ říká o přístupu v českých školách. Zkušenosti z mezinárodních projektů jí přitom opakovaně potvrdily, že české školy dokážou obstát jako spolehliví partneři a mají ostatním co nabídnout.

Učit se od kolegů napříč Evropou

Aby mohli učitelé posouvat své žáky, potřebují se rozvíjet i sami. Na konferenci proto rezonoval také job shadowing neboli stínování kolegů v zahraniční škole. Vzájemné učení přitom funguje oběma směry, jak potvrzuje Vlasta Petříková z brněnského konsorcia škol, které rozvíjí spolupráci a vzájemné stínování s partnery z norského Kristiansundu. „Zjistili jsme, že jim máme co dát. A oni nám samozřejmě taky,“ říká. Norští partneři se podle ní inspirují například tím, jak brněnské mateřské školy dokážou tvořivě využít i malé zahrady.

Také workshopy převáděly participaci do konkrétních kroků. Věnovaly se fungování žákovských parlamentů, plánování výjezdů společně s dětmi i návštěvám institucí EU s jasným vzdělávacím cílem. Jak připomněl Josef Marada z CEDU, i nepovedená žákovská akce může být příležitostí učit se odpovědnosti. Důležité je mít prostor zkoušet vlastní nápady a společně přemýšlet o tom, co příště udělat jinak.

Díky mezinárodnímu zastoupení získaly workshopy další rozměr: účastníci mohli porovnávat postupy napříč Evropou a rovnou hledat kolegy pro společné projekty. Na osobní setkání může navázat také eTwinning, který umožňuje hledat partnery a rozvíjet spolupráci škol online.

Kritické myšlení a příležitosti pro každého

Konkrétní nástroje do výuky přinesly projekty spolupráce. V projektu Trollpedia vytvořili žáci a učitelé Gymnázia Nový Jičín s partnery z Norska a Estonska online encyklopedii dezinformačních taktik. Učili se přitom rozpoznávat manipulativní techniky a opakující se vzorce. „Když si žáci osvojí tuhle dovednost, stanou se mnohem kritičtějšími a nenechají se jen tak obalamutit,“ říká Petr Zapletal z Gymnázia Nový Jičín.

Aby se děti mohly zapojit, potřebují také bezpečné prostředí. Na to upozorňuje projekt SUSTACE, který vede organizace Transparent s partnery z Rakouska a Itálie. Nabízí pedagogům online kurz podpory dětí s náročnými životními zkušenostmi. „Když dítě cítí bezpečí a porozumění, má větší prostor učit se a rozvíjet,“ vysvětluje Pavla Doležalová z organizace Transparent.

Zahraniční hosté přidávali vlastní pohledy. „Participace znamená zapojit žáky do skutečného světa za dveřmi třídy,“ popisuje učitel Dominik Sándor ze Švédska. Ve své škole ji spojuje také s aktivitami, které mají hodnotu pro místní komunitu. Dánská koordinátorka Erasmus+ Ida Krumbügel zdůrazňuje příležitost utvářet vlastní názor už při přípravě výjezdu: „Participace pro mě znamená posílit člověka tím, že dostane příležitost ozvat se.“

K participaci patří také otázka, čí hlas zatím chybí. „Každý žák, s handicapem i bez něj, má právo zapojit se do programu,“ zdůraznil chorvatský učitel Luka Femec, který vyučuje žáky s různými typy znevýhodnění. Erasmus+ pro některé jeho žáky znamenal první let letadlem či cestu za hranice vlastního města. Inkluze tak znamená otevřít jim cestu k výjezdům i k ovlivňování toho, co se jich týká.

Prostor pro taková partnerství roste: v roce 2025 Česko zaznamenalo téměř 12 tisíc příjezdů v oblasti školního vzdělávání, přibližně o 69 % více než v roce 2023. „Platformy jako SchooLink jsou důležitým prostorem pro sdílení zkušeností a hledání dalších cest k podpoře aktivní participace,“ shrnuje Naďa Cisárová ze SAAIC.

Partnerství navázaná v Brně mohou pokračovat společnými projekty i vzájemným stínováním učitelů. Nové zkušenosti se tak vracejí do tříd, kde žáci dostávají prostor rozhodovat a přebírat odpovědnost. Právě tuto zkušenost si mohou odnést i do občanského života.