Jak zareagovaly evropské vzdělávací systémy na velký počet dětí a mladých lidí přicházejících z Ukrajiny? Jaký zaujaly jednotlivé evropské země přístup? A jaká opatření na podporu ukrajinských žáků vyvinuly?
Jaká vzdělávací politika má potenciál ovlivnit výsledky studentů v matematice a přírodních vědách?
Studie se zabývá tím, co orgány školské správy napříč Evropou dělají pro posílení motivace žáků učit se matematiku a přírodní vědy, zlepšení dosahovaných výsledků a jak pomáhají těm, kteří v těchto předmětech zaostávají.
Jak uspořádání vzdělávacího systému v dané zemi ovlivňuje rovnost a spravedlnost ve vzdělávání?
Odpověď nyní najdete i v češtině v publikaci Shrnutí Eurydice: Rovnost ve školním vzdělávání v Evropě: struktury, politiky a výsledky žáků.
Pravidelně aktualizovaný materiál Compulsory Education in Europe v přehledné tabulce zobrazuje délku povinného vzdělávání v jednotlivých evropských zemích a informuje, zda a od kolika let je povinné předškolní vzdělávání a v jakém věku žáci zahajují a ukončují povinnou školní docházku.
Pravidelně aktualizované publikace The structure of the European education systems: Schematic Diagrams zachycují ve formě diagramů strukturu vzdělávacích systémů v jednotlivých evropských zemích od preprimární po terciární úroveň. Součástí zpráv je mapka představující hlavní organizační modely v primárním a nižším sekundárním vzdělávání a průvodce jak číst diagramy.
V pravidelně aktualizovaných publikacích Organisation of school time in Europe. Primary and general secondary education se dozvíte o termínech zahájení a ukončení školního roku a rozložení doby prázdnin v primárním a všeobecném sekundárním vzdělávání v evropských zemích, včetně existujících regionálních variant.
Pravidelně aktualizované publikace Recommended Annual Instruction Time in Full-time Compulsory Education in Europe podrobně informují o počtech vyučovacích hodin v povinném vzdělávání podle zemí, ročníků a předmětů. Údaje jsou předkládány ve formě diagramů, součástí je i krátká srovnávací analýza. Sběr dat se uskutečňuje ve spolupráci Eurydice a OECD (sítě NESLI).
Jak uspořádání vzdělávacího systému v dané zemi ovlivňuje rovnost a spravedlnost ve vzdělávání? Tomuto tématu se věnuje rozsáhlá analytická studie Eurydice Equity in school education in Europe: Structures, policies and student performance.
Jaký se udál pokrok v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání („EHEA“)? A co bude dál? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v publikaci The European Higher Education Area in 2020: Bologna Process Implementation Report.
Stručný přehled představuje hlavní zjištění zprávy Eurydice Integrating Students from Migrant Backgrounds into Schools in Europe: National Policies and Measures.
Zpráva Integrace žáků-migrantů do škol v Evropě: národní politiky a opatření přináší přehled o tom, jak nejvyšších orgány zodpovědné v evropských zemích za vzdělávání podporují integraci žáků-migrantů do základních a středních škol.
Zpráva Integrating Students from Migrant Backgrounds into Schools in Europe: National Policies and Measuresí přináší přehled o tom, jak nejvyšších orgány zodpovědné v evropských zemích za vzdělávání podporují integraci žáků-migrantů do základních a středních škol.
Pravidelně aktualizované publikace Recommended Annual Instruction Time in Full-time Compulsory Education in Europe podrobně informují o počtech vyučovacích hodin v povinném vzdělávání podle zemí, ročníků a předmětů. Údaje jsou předkládány ve formě diagramů, součástí je i krátká srovnávací analýza. Sběr dat se uskutečňuje ve spolupráci Eurydice a OECD (sítě NESLI).
Zpráva The European Higher Education Area in 2018: Bologna Process Implementation Report navazuje na zprávu z roku 2015. Publikace přináší odpověď na otázku: Jak se změnil evropský vysokoškolský prostor od konání konference v Jerevanu v roce 2015?
