Seminář Embracing Diversity. O propojování učitelů a podpoře inkluze ve vzdělávání
Na mezinárodním semináři, který se konal v Praze, se účastníci dozvěděli více o inkluzi a integraci v rámci projektů Erasmus+.
Ve dnech 16. až 19. května se v pražském hotelu Mama Shelter konal mezinárodní seminář s názvem Embracing Diversity – Inclusion in International Projects. Uspořádali jsme jej pro zástupce ze základních škol, gymnázií a středních odborných škol, zúčastnilo se jich přes 50 ze 14 evropských zemí. Pozvání promluvit na semináři, který celý probíhal v angličtině, přijali zástupci několika neziskových organizací – Člověk v tísni, SOFA – Society for All, z.s., či projektu Férová škola. Kromě odborných příspěvků expertů na téma inkluze akce nabídla učitelům i prostor pro networking se zahraničními kolegy a k debatě během četných skupinových aktivit a workshopů. V nich sdíleli své znalosti a zkušenosti ohledně aktuálních problémů ve školství, jako jsou chybějící personál, motivace během i po pandemické situace, nedostatečné financování či komunikace učitele s rodiči.
Právě toto téma otevřela Adéla Pospíchalová z organizace Člověk v tísni. "V tuto chvíli proběhly přijímací zkoušky na střední školy. V nich byl na děti obrovský tlak, a zejména na děti z hůře finančně zajištěných rodin, které je nemohou podpořit např. přípravnými kurzy, a nemají takový zájem o vzdělávání. To je pro tyto děti velmi limitující a ve vzdělávacím systému je to pak posouvá níž." Doufá, že seminář pomůže učitelům lépe pracovat se specifiky prostředí, ze kterého děti pochází, a že některé nároky (např. materiální) jsou pro ně velkou překážkou. "Je potřeba si toto uvědomit, a přizpůsobit se tomu. Tím pak budeme moct s dětmi lépe pracovat. Dítě nemá moc velký manévrovací prostor, a podporu ze strany učitele potřebuje." Člověk v tísni nabízí pro podporu pedagogů a jejich asistentů kromě celé sítě asistence i online kurz Společně k lepší škole. Ten přibližuje příčiny i důsledky sociálního znevýhodnění ve vzdělávání, a jak efektivně a nenásilně spolupracovat s rodinami žáků.
V čem spočívá “dobrá škola”?
Tématu, co to znamená mít dobrou školu a jaké jsou zásady dobrého vzdělávání včetně inkluze a diverzity se věnovala i Barbara Dobešová z projektu Férová škola. "Tato akce je pro učitele příležitostí se propojit a sdílet zkušenosti, včetně dobré praxe i problémů, které školy mají. My z Férové školy klademe důraz na vztahy uvnitř institucí, které by měly být založené na důvěře – to je základ pro učení a růst, a je to navázané na wellbeing samotného učitele. Propojování skrze Erasmus+ podporuje myšlenku diverzity, otevírá nám to mysl a vzájemně se tak obohacujeme." Jako jeden z nejpalčivějších problémů současnosti vidí duševní zdraví jak dětí, tak učitelů. "Spolupracuji s MUDr. Taťjanou Horkou, psychiatričkou a psychoterapeutkou, na programu pro duševní zdraví učitelů. Chtěla bych apelovat na to, abychom se snažili vytvářet prostor pro přijetí jedinečnosti nejen žáků, ale i učitelů, a otevřeli diskusi o tom, co bychom potřebovali k tomu učit lépe."
Klára Kujanová z neziskové organizace Society for All, z.s. (SOFA), taktéž apelovala na účastníky, že je důležité nejprve pečovat o sebe, aby mohli pak lépe pečovat o ostatní. “My, stejně jako studenti, se chceme cítit ocenění, v bezpečí, a mít pocit sounáležitosti. Proč se nesoustředíme více na sebe? Zkusme to, i malé krůčky se počítají.” SOFA již 12 let (původně pod názvem Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání) cílí na pomoc slabším a těm silnějším být odbornými partnery. Nabízí taktéž zaměstnancům ve školství i v sociálních službách vzdělávací program zaměřený na porozumění potřeb dětí s traumatickými zážitky. “Usilujeme o společnost, kde kvalitní vzdělávání je přístupné každému, kde se lidé cítí dobře a mají šanci naplno využít svůj potenciál. Tento přístup pro mě není jen o pochopení potřeb našich studentů, ale také o porozumění a péči o naše vlastní potřeby,” shrnula Klára Kujanová. Ta je součástí multidisciplinárního týmu odborníků, a ve svém příspěvku zdůraznila nezbytnost systému, který myslí na všechny.
Systém pro všechny
Potřeba inkluzivního systému, a sladit porozumění nejen pro žáky, ale i samotné učitele byly ostatně nejvíce probíranými tématy mezi účastníky samotnými. Vytvořili malé “Erasmus+ týmy” složené ze zástupců několika zemí, a spolu vytvářeli projekty týkající se inkluze, ať už v rámci výjezdů jednotlivců nebo partnerství pro spolupráci, a prezentovali je pak před ostatními kolegy. V tom se mohli inspirovat příkladem dobré praxe na téma Erasmus+ a inkluze od Gymnázia Jana Blahoslava v Ivančicích a Základní školy Marjánka. Obě školy jsou aktivní v programu Erasmus+ a zaměřují se na začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem. Na Gymnáziu Jana Blahoslava k tomu využívají systému “buddies”, kdy je každému takovému žákovi přidělen jako patron některý ze spolužáků. Základní škola Marjánka se pak zaměřuje na výuku češtiny pro cizince.
Rosmarie Parzer, rakouská pedagožka ze školy ve městě Münzkirchen, nám přiblížila, jak k inkluzi přistupuje v praxi. "Témata integrace a inkluze jsou pro mě velmi důležitá a v naší škole nejsou jen prázdnými slovy, ale lze je najít v naší každodenní práci v podobě různých projektů. V současné době například vedu projekt s institucí, která pomáhá lidem se speciálními potřebami. Hledáme způsoby, jak se v oblasti inkluze zlepšit a získat možnost mezinárodní výměny pro naše studenty se speciálními potřebami."
Přínosy skýtal seminář i pro zástupce z odborných škol. Ve škole Michaely Mutl z Vyšší odborné školy, Gymnázia a Střední odborné školy uměleckoprůmyslové (“Akademie“) ve Světlé nad Sázavou studuje celkem 500 žáků. "Jsou zde budoucí kováři a zlatníci, šperkaři, skláři, malíři, sochaři, keramici a mnoho dalších. Tato obrovská rozmanitost výběru přitahuje mnoho studentů z různých prostředí, včetně studentů se znevýhodněním, protože umění a řemesla jsou velmi univerzální. Navíc na naší škole studuje velké množství ruských, kazašských a ukrajinských studentů. Proto bychom se rádi dozvěděli více o tom, jak lépe zahrnout diverzitu do našich projektů Erasmus+."
