Role vzdělávání při transformaci společnosti směrem k udržitelnosti, rovnosti a sociální spravedlnosti je zcela klíčová.
Jak evropské vzdělávací systémy integrují kompetence související s udržitelným rozvojem do učebních osnov a do jaké míry poskytují podporu a poradenství učitelům a školám? Je téma udržitelnosti zahrnuto v kompetenčním rámci pro počáteční vzdělávání učitelů, je podporován profesní rozvoj učitelů v této oblasti? A jak jsou na tom jednotlivé evropské země, pokud jde o monitoring a podporu udržitelnosti ve vzdělávání obecně?
Překlad hlavních zjištění studie Promoting diversity and inclusion in schools in Europe představuje stávající politiky a opatření, které na národní/nejvyšší úrovni řeší nerovnosti a diskriminaci ve vzdělávání, se zaměřením zejména na skupiny žáků, u nichž je největší pravděpodobnost, že se mohou se znevýhodněním a/nebo diskriminací setkat.
V pravidelně aktualizovaných publikacích Organisation of school time in Europe. Primary and general secondary education se dozvíte o termínech zahájení a ukončení školního roku a rozložení doby prázdnin v primárním a všeobecném sekundárním vzdělávání v evropských zemích, včetně existujících regionálních variant.
Jaká vzdělávací politika má potenciál ovlivnit výsledky studentů v matematice a přírodních vědách? Přinášíme překlad hlavních zjištění studie věnované výuce matematiky a přírodních věd na školách v Evropě.
Pravidelně aktualizované publikace The structure of the European education systems: Schematic diagrams zachycují ve formě diagramů strukturu vzdělávacích systémů v jednotlivých evropských zemích od preprimární po terciární úroveň. Součástí zpráv je mapka představující hlavní organizační modely v primárním a nižším sekundárním vzdělávání a průvodce jak číst diagramy.
Pravidelně aktualizovaný materiál Compulsory Education in Europe v přehledné tabulce zobrazuje délku povinného vzdělávání v jednotlivých evropských zemích a informuje, zda a od kolika let je povinné předškolní vzdělávání a v jakém věku žáci zahajují a ukončují povinnou školní docházku.
Kdy se evropští žáci začínají ve škole zabývat informatikou? Na co se výuka zaměřuje, kdo daný předmět vyučuje a jak oblast digitálního vzdělávání ovlivnila kovidová krize?
Právě těmito tématy se zabývá studie Eurydice Informatics education at school in Europe.
Jak vzdělávací systémy napříč Evropou v průběhu pandemie organizovaly školní vzdělávání? Do jaké míry byly připravené přizpůsobit se digitálním výzvám? A jak zareagovaly na nutnost řešit vzdělávací obtíže některých žáků?
Jak zareagovaly evropské vzdělávací systémy na velký počet dětí a mladých lidí přicházejících z Ukrajiny? Jaký zaujaly jednotlivé evropské země přístup? A jaká opatření na podporu ukrajinských žáků vyvinuly?
Jaká vzdělávací politika má potenciál ovlivnit výsledky studentů v matematice a přírodních vědách?
Studie se zabývá tím, co orgány školské správy napříč Evropou dělají pro posílení motivace žáků učit se matematiku a přírodní vědy, zlepšení dosahovaných výsledků a jak pomáhají těm, kteří v těchto předmětech zaostávají.
