Tato zpráva Eurydice zkoumá, zda a do jaké míry systémy vysokoškolského vzdělávání v Evropě uznávají a validují výsledky neformálního a informálního učení. Na základě řídicích dokumentů a cílů EU stanovených v rámci Boloňského procesu zpráva zkoumá uznávání neformálního a informálního učení jako alternativní přístupové cesty ke vzdělání a způsobu, jak splnit požadavky ve vysokoškolském studiu. Kromě toho se publikace zabývá i typy vzdělávacích aktivit, které lze validovat, a mechanismy zajišťování kvality, o něž se praxe uznávání a potvrzování opírá.
Zpráva zahrnuje 37 vzdělávacích systémů, které jsou součástí sítě Eurydice, a obsahuje kvalitativní údaje za akademický rok 2023/2024.
Role vzdělávání při transformaci společnosti směrem k udržitelnosti, rovnosti a sociální spravedlnosti je zcela klíčová.
Jak evropské vzdělávací systémy integrují kompetence související s udržitelným rozvojem do učebních osnov a do jaké míry poskytují podporu a poradenství učitelům a školám? Je téma udržitelnosti zahrnuto v kompetenčním rámci pro počáteční vzdělávání učitelů, je podporován profesní rozvoj učitelů v této oblasti? A jak jsou na tom jednotlivé evropské země, pokud jde o monitoring a podporu udržitelnosti ve vzdělávání obecně?
Překlad hlavních zjištění studie Promoting diversity and inclusion in schools in Europe představuje stávající politiky a opatření, které na národní/nejvyšší úrovni řeší nerovnosti a diskriminaci ve vzdělávání, se zaměřením zejména na skupiny žáků, u nichž je největší pravděpodobnost, že se mohou se znevýhodněním a/nebo diskriminací setkat.
Překlad hlavních zjištění studie Mobility Scoreboard, která monitoruje pokrok, který evropské země učinily v oblasti propagace a odstraňování překážek bránících studijní mobilitě ve vysokoškolském vzdělávání.
Pravidelně aktualizované publikace National Student Fee and Support Systems in European Higher Education informují o poplatcích studentů a národních systémech podpory (včetně stipendií a půjček) v evropských zemích. Oddíl Klíčové body umožňuje čtenářům dobře pochopit téma jako celek, zatímco diagramy a informační přehledy jednotlivých zemí obsahují hlavní charakteristiky každého systému.
Pravidelně aktualizované publikace Recommended Annual Instruction Time in Full-time Compulsory Education in Europe podrobně informují o počtech vyučovacích hodin v povinném vzdělávání podle zemí, ročníků a předmětů. Údaje jsou předkládány ve formě diagramů, součástí je i krátká srovnávací analýza. Sběr dat se uskutečňuje ve spolupráci Eurydice a OECD (sítě NESLI).
Pravidelně aktualizované publikace The Organisation of the Academic Year in Higher Education informují o rozdělení akademického roku, tj. o jeho zahájení a o rozložení semestrů, prázdnin a zkouškových období, v terciárním vzdělávání. Zaznamenány jsou i odlišnosti v případě, že existují různé typy vzdělávacích programů (univerzitní a neuniverzitní).
Pravidelně aktualizované publikace Organisation of school time in Europe. Primary and general secondary education obsahují údaje o termínech zahájení a ukončení školního roku a rozložení doby prázdnin v primárním a všeobecném sekundárním vzdělávání v evropských zemích. Uvedeny jsou rovněž existující regionální varianty.
Pravidelně aktualizovaný materiál Compulsory Education in Europe v přehledné tabulce zobrazuje délku povinného vzdělávání v jednotlivých evropských zemích a informuje, zda a od kolika let je povinné předškolní vzdělávání a v jakém věku žáci zahajují a ukončují povinnou školní docházku.
Pravidelně aktualizované publikace The structure of the European education systems: Schematic Diagrams zachycují ve formě diagramů strukturu vzdělávacích systémů v jednotlivých evropských zemích od preprimární po terciární úroveň. Součástí zpráv je mapka představující hlavní organizační modely v primárním a nižším sekundárním vzdělávání a průvodce jak číst diagramy.
Pravidelně aktualizovaná studie Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe zahrnuje více než 30 strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v jednotlivých evropských zemích.
Jaké typy údajů jsou využívány pro tvorbu vzdělávací politiky? Jaké jsou podobnosti a rozdíly mezi přístupy evropských zemí k využívání informací? A jaké existují podpůrné mechanismy na podporu tvorby politických opatření založené na datech? Právě na tyto otázky odpovídá studie Eurydice Support Mechanisms for Evidence-based Policy-Making in Education.
Žáci na primární úrovni se svůj první cizí jazyk začínají učit v dřívějším věku, vzrostl počet žáků nižšího sekundárního vzdělávání, kteří se učí dva cizí jazyky, a ve většině zemí fungují opatření na podporu dětí migrantů, které si potřebují osvojit jazyk hostitelské země. Více k jazykovému vzdělávání přináší studie Key Data on Teaching Languages at School in Europe – 2017 Edition.
Zkrácená verze studie, tzv. Eurydice Brief, je dostupná také v češtině.
