Přečtěte si, jaký je současný stav vzájemného automatického uznávání diplomů v Evropě 

Jak se za poslední čtyři roky situace vyvinula a jak si stojí Česká republika? 

Evropská komise zveřejnila novou zprávu mapující dosavadní vývoj v oblasti automatického vzájemného uznávání kvalifikací získaných v rámci vysokoškolského (VŠ) vzdělávání, vyššího sekundárního vzdělání a odborné přípravy a výsledků z období studia v zahraničí. Zpráva obsahuje mimo jiné barevný semafor, který přehledně ukazuje, jaký je současný stav uznávání kvalifikací napříč členskými státy, jaká legislativní a jiná opatření konkrétní státy přijaly a jaké kroky je ještě potřeba podniknout. 

V roce 2018 přijala Rada doporučení o podpoře uznávání kvalifikací, v němž se členské státy EU zavázaly podniknout potřebné kroky k umožnění vzájemného uznávání kvalifikací do roku 2025. Automatické uznávání je klíčové pro vzdělávací mobility (nejen v rámci programu Erasmus+), vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a figuruje také jako jedna z hlavních iniciativ Evropské strategie pro univerzity.  

Jaká je situace napříč EU? 

V oblasti VŠ vzdělávání již bylo dosaženo jistého pokroku, zejména v rámci boloňského procesu a Lisabonské smlouvy o uznávání, vzniklo také mnoho bilaterálních a multilaterálních dohod mezi členskými státy (např. dohoda mezi státy Beneluxu a pobaltskými zeměmi). Ambicí doporučení Rady je nicméně podporovat členské státy v tom, aby vzájemnou spolupráci a uznávání prohlubovaly ještě více, a to na základě boloňských nástrojů transparentnosti (tj. např. Evropský rámec kvalifikací EQF, kreditový systém ECTS, vydávání dodatků k diplomu). 

Ze zprávy vyplývá, že některé nezbytné podmínky, které jsou v Doporučení Rady uvedeny, stále nebyly napříč EU plně přijaty: 

• Národní legislativa umožňuje automatické uznávání VŠ kvalifikací pouze ve 12 členských státech, 3 země jsou v procesu adaptace legislativy a dalších 9 umožňuje uznávání jen pro určité země EU; 

• Boloňské nástroje transparentnosti jsou zavedeny ve většině členských států, v 11 však stále nejsou implementovány v plné míře, což komplikuje vzájemnou důvěru; 

• Celkem 14 států má zavedenou podporu a poradenství na národní úrovni; 

• Monitoringem a analýzou procesů automatického uznávání se na centrální úrovni zabývá pouze 7 členských států. 

Výzvy a překážky 

Legislativní ukotvení automatického uznávání je tedy zásadní, ovšem ne jedinou podmínkou úspěchu. Je potřeba zavést také řadu podpůrných nástrojů zvyšujících vzájemnou důvěru a transparentnost (European Standard and Guidelines for Quality Assurance (ESG); registrace v EQAR atp.), zlepšit národní podporu pro instituce, zvýšit kapacity a věnovat se pravidelnému monitoringu. 

Autoři zprávy upozorňují také na další překážky, opakovaně zejména na decentralizaci systému – pouze ve 3 státech se o uznávání rozhoduje na centrální úrovni, v ostatních je rozhodovací pravomoc svěřena VŠ institucím, což zvyšuje riziko nekonzistence uznávání. Situaci také komplikuje zaměňování pojmů automatické uznávání a automatické přijetí ke studiu. K nesprávnému ztotožňování pojmů dochází také proto, že tyto procesy často probíhají na institucionální úrovni a navíc souběžně.

Situace v České republice 

V roce 2018 bylo automatické uznávání zakotveno v národní legislativě 8 států, během posledních 4 let provedly nezbytné kroky na základě doporučení Rady další 4 státy. Další 3 země jsou momentálně v procesu přizpůsobování legislativy – Slovensko, Řecko a Česko. Zároveň Česko společně s Maďarskem, Polskem a Slovenskem připravuje novou multilaterální dohodu. 

Také zavádění nástrojů boloňského procesu potřebných k automatickému uznávání napříč EU se stále značně liší: 22 ze 27 států využívá agentury registrované v EQAR (důkaz, že zajišťování kvality v dané zemi je v souladu s ESG). Česko patří mezi pětku zemí, které se o registraci v síti EQAR teprve uchází. Kreditový systém ECTS je rozšířen ve všech členských státech (byť míra ukotvenosti v legislativě se liší), stejně tak dodatek k diplomu je vydáván ve 23 zemích automaticky a zdarma, v dalších 3 nepovinně (v Irsku za dodatečný poplatek). 

Vývoj na úrovni středního a odborného vzdělávání 

V oblasti vyššího sekundárního vzdělání a odborné přípravy je cesta k automatickému uznávání o něco komplikovanější a delší, od přijetí doporučení se situace příliš nezměnila. Procesy automatického uznávání kvalifikací jsou poměrně dobře rozvinuté v 15 členských státech, 5 států zatím nemá uznávání nastaveno vůbec. Česko patří mezi země, které uzavřely bilaterální či multilaterální dohody (se Slovenskem). 

Uznávání výsledků z období studia v zahraničí stále není ve většině členských států automatizované. V souladu s doporučením uznává výstupy jen 8 zemí, zatímco 10 států nenabízí žádnou formu standardizovaného postupu uznávání. 

Kromě této zprávy Komise zároveň zveřejnila studii obsahující důležité poznatky o pokroku v rámci provádění doporučení Rady. Přečtěte si shrnutí. Více se dočtete také na webu Evropského prostoru vzdělávání.