Místo, kde není hříchem chybu udělat, ale nepoučit se z ní. Jak funguje Simulační centrum Lékařské fakulty Masarykovy univerzity?
Reportáž z exkurze Simulačního centra LF MU, nejmodernějšího svého druhu ve střední Evropě, jenž je zapojeno do programu Erasmus+.
Když jsme s kolegy z Domu zahraniční spolupráce (DZS) jeli Brnem na exkurzi do Simulačního centra Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU), přemýšlela jsem, jak si SIMU představit. To, co nás na místě čekalo, daleko překonalo mé představy. SIMU není ničím menším než cvičnou nemocnicí napojenou přímo na prostory Lékařské fakulty v bezprostřední blízkosti Fakultní nemocnice Bohunice.
Na místě nás čekali Jitka Blažková, vedoucí Oddělení projektové podpory LF MU, a Eduard Lenner, projektový manažer, aby nás SIMU provedli. Během prohlídky nám pak podali tak nadšený výklad, že jsem skoro dostala chuť si podat přihlášku na medicínu, abych se taky mohla v SIMU učit.
Naše první kroky vedly na urgentní příjem, ke kterému přísluší i plně vybavený vůz záchranné zdravotnické služby. Na příjmu právě leželo několik pacientských simulátorů, na kterých si studenti brzy ozkouší své znalosti, pohotovost a schopnost zachovat chladnou hlavu. Poté jsme vyjeli lůžkovým výtahem do patra, kde se nacházejí operační sály, jednotky intenzivní péče, standardní pokoje a místnosti pro výuku virtuálních 3D simulací, které disponují reálnou zdravotnickou technikou. Na jednom z operačních sálů již ležel připravený simulátor asi pětiletého chlapce, který tiše mrkal do stropu a vyčkával. Druhý den na něm studenti provedou zákrok podle scénáře, který si pro ně jejich vyučující připravili.
Simulátory, kterých je v centru přes tisíc, často vypadají velmi věrně a jsou mezi nimi děti, dospělí, pacient pokročilého věku, těhotná žena – u níž může porod proběhnout vícero způsoby – i novorozenec. Dokážou mrkat, křičet, plakat, zvracet i krvácet. Reagují na léčiva, která jim studenti podají. A pokud student či studentka udělá závažnou chybu, simulátor zákrok nepřežije a tým svého pacienta ztratí. Ovšem, jak zní heslo centra, „SIMU je místem, kde není hříchem udělat chybu... ale naopak hříchem je z chyby se nepoučit“.
Jednou z nejzajímavějších učeben pro nás byly sály se simulátory lidských hlav s dokořán rozevřenými ústy; na těchto sedmdesáti ústních dutinách si studenti stomatologie cvičí své dovednosti. Vyučující při plánování hodiny do úst vsadí kupříkladu kazové zuby a studenti je pak pod dozorem ošetřují. Simulátory zaznamenávají mnoho skutečností, včetně tlaku, jakými se na zuby působí, a studenti tak mají příležitost si nacvičit mimořádnou zručnost. Z těchto zubařů a zubařek bych obavy rozhodně neměla.
Naši prohlídku jsme zakončili na heliportu SIMU. Ten vypadá tak věrně, že musel být barevně odlišen, aby ho helikoptéry přilétající do FN Bohunice nezaměnily s tím, kde vše probíhá naostro.
Vybudování simulačního centra je důležitou částí projektu Strategické investice MU do vzdělávání SIMU+ financovaného z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. SIMU jako budova i Ústav simulační medicíny jako nositel know-how mají rovněž návaznost na projekty Erasmus+ Kooperativní partnerství TELSON, BCIME, NEWMED a nově i na SCALPEL.
Naše prohlídka SIMU byla jedním z těch skvělých okamžiků, kdy jako pracovníci DZS vidíme, jak se návrhy projektů, které nám projdou pod rukama na papíře, promění v praxi. Všem pracovníkům zapojeným do SIMU přejeme úspěšný průběh jejich současných i budoucích projektů a studentům mnoho cenných zkušeností nabytých přímo v akci!