Jeden den na Erasmu: ve Švédsku studentský život spojuje

Seriál vypráví o zkušenostech z jednoho běžného dne na Erasmus+.

Jak vypadá jeden den v životě studenta programu Erasmus+? Jak probíhá výuka, setkávání se spolužáky a mimouniverzitní aktivity v každodenním živote? O tom vypráví v našem seriálu studenstvo z celé Evropy. O životě ve Švédsku na Uppsalské univerzitě píše Šimon Baldík.

Poté co se vzbudím ve třetím patře kolejí určených pro zahraniční studenty si zkontroluji, kolik času mi zbývá do přednášky. Je to krásných třicet minut, což je akorát na to, abych si stihl dát ranní kafe, rychlou snídani kterou mám připravenou z minulého dne, osobní hygienu a vyrazil směr přednášková místnost. Koleje na kterých jsem totiž mají jednu jasnou výhodu. Budova filozofické fakulty je pět minut pěšky daleko, zbytek univerzity je ve vzdálenosti do dvaceti minut.

Než vyrazím musím si zkontrolovat, že mám všechno. Oba svazky klíčů? Check. Věci do fitka, abych se z fakulty nemusel nikam vracet? Check. Nabíječka? Check. Malá svačinka v podobě energiťáku a proteinové tyčinky? Check. Všechno rychle naházím do plátěnky a vyrážím. Možná je teprve začátek listopadu, ale sněhu je už požehnaně, nesmím proto opomenout teplé oblečení.

Přednáška je absolutní banger. Diskuze nad tématem historie eugeniky ve švédském prostředí je vášnivá a zajímavá. Ale to zajímavé teprve má přijít. Po fitku, svačině a pauze na sprchu totiž vyrážím do Uplands Nation. Nation je důvod, proč jsem si tak zamiloval Uppsalu a její studentský život. Koncept Nationu – tedy třinácti studentských spolků, které mají vlastní budovy a organizují studentské vyžití je naprosto výborný. Pro každého je něco. Koncerty, slam poetry, divadla… Možností je nepřeberné množství.

Plán je ovšem jasný. Mám cca dvě hodiny času na to projít archiv, na čemž pracuji už několikátý den v řadě a pak mi začíná dobrovolnictví ve spolku. Archiv je již tradičně neuvěřitelně zajímavý a nosný. Potvrzuje to, že téma bakalářky jsem vybral správně a že mě bude mimo jasnou povinnost i bavit.

Teď už mi za tento den zbývají jen dvě věci. Zorganizovat jazzový koncert, se kterým v budově Nationu pomáhám a jít spinkat. Jelikož se jedná již o třetí koncert za semestr jde všechno jako po másle. I přes počáteční stres, jestli jsou všichni na svých místech, že je připravený bar a že je kapela spokojená, všechno vyjde. A večeře zadarmo v podobě krevet s česnekovou bagetou také pomůže dobré náladě. Po směně přichází jeden z nejlepších aspektů práce ve spolku. Sexta! Po konci směny si všichni, kdo pracovali daný večer, sedneme a dáme si skleničku nebo dvě vína. Domů přicházím asi ve dvě ráno unavený, ale velmi spokojený.