Jeden den na Erasmu: Berlín v době covidu a (ne)výhody online výuky

Seriál Jeden den… o životě studentů a stážistů v zahraničí.

Jak vypadá jeden den v životě studenta nebo stážisty v zahraničí? Jak probíhá výuka, setkávání se spolužáky a mimouniverzitní aktivity v každodenním životě koronavirové reality? O tom vypráví v našem seriálu účastníci programů mezinárodního vzdělávání. Dnes vám přinášíme deníkový zápis studenta teritoriálních studií (FSV UK) Václava Báči, který v rámci programu Erasmus+ odcestoval na zimní semestr do Berlína, kde studuje obor Political Science na Freie Universität Berlin.

Budík. Odložit. Budík. Odložit. Budík. Tak dobře, první online hodina začíná za 20 minut, volím variantu se snídaní, bleskově si uvařím vajíčka a u jejich konzumace se snažím poklidit si trochu v pokoji, abych se za sebe nemusel stydět až zapnu kameru. Online výuka přeci jen má své výhody, nemusíte v mrazu nikam dojíždět a alespoň částečně reprezentativní musíte být pouze od pasu nahoru. Čištění zubů může taky počkat až po první části výuky.

 Hodina začíná a přes veškerou snahu vypadám stále trochu pomačkaně. Naštěstí v tom ale nejsem sám. Z pohledů některých spolužáků soudím, že nejsem jediný, kdo byl nucen čištění zubů prozatím odložit. Nikdy nepřestanu obdivovat entusiasmus některých vyučujících. Díky úsměvům a energii profesorky se poměrně rychle dostáváme do tempa. Virtuálně zvednuté ruce se začínají množit a diskuze navazující na zadané texty začíná být zajímavá. Ani se nestihnu podívat na čas a profesorka již hlásí, že přetahujeme.

 Mám dvě hodiny času před dalším seminářem a v klidu tak dokončím ranní hygienu. Z druhého pokoje slyším spolubydlícího, jak o něčem hekticky debatuje v polštině. Dneska je venku krásně a na whatsappové skupině, kterou máme s ostatními erasmáky, se domlouvá odpolední procházka podél kanálu. Občas je dost náročné se potkat, protože každý bydlíme v jiné části města, ale sluníčko většinou všechny spolehlivě vytáhne i když mrzne.

 Druhý seminář se táhne podstatně déle než první, opět bojuji s němčinou, a i přes veškerou snahu profesorky nám dát najevo, že nám to jde skvěle, mám pocit, že mám paměť akvarijní rybičky. Velká nevýhoda online výuky je fakt, že vyučující, a hlavně sami sebe jen velmi těžko přesvědčíte, že jste na přípravu neměli dost času. Odpočítávám konec hodiny a neustále se přistihuji, jak zírám z okna na modré nebe venku.

 Přestože jsou opatření tady v Berlíně poměrně přísná, ve slunečné dny se zkrátka lidem nedá poručit. Parky jsou obsypané lidmi a když pominete všudypřítomné roušky, chvílemi se může zdát, jako by to byl úplně normální lednový den. Potkáváme se spolužáky a začínáme konverzaci obligátním postěžováním si na online výuku, hlučné spolubydlící, špatné připojení atd. Po chvilce však všichni trochu pookřejeme, dáme si kávu s sebou a užíváme slunce ve tváři. My otrlejší si nakonec při západu sluníčka neodpustíme lahváče z večerky a posilněni mezilidským kontaktem se postupně trousíme zpátky domů.

Večer máme ještě smluvenou online schůzku s uzavřenou skupinou, se kterou budeme prezentovat na jednom ze seminářů. Tady už je atmosféra podstatně rozvolněnější a vzhledem k tomu, že je prezentace až za dva týdny, tak mluvíme o všem možném jen ne o naší prezentaci. Jeden z kolegů si potom s úsměvem přinese lahev vína, i zbytek skupiny se osmělí a nakonec si povídáme až do půlnoci – páteční mejdan v dobách covidu. 

Jste právě teď na Erasmu nebo jste ho nedávno absolvovali? Chcete se i Vy podělit o svůj Jeden den na Erasmu? Napište nám na info@dzs.cz a my se Vám ozveme!

Ještě jste nebyli na zahraničním studijním pobytu? Příště to může být váš příběh! Podívejte se, jaké možnosti Erasmus+ nabízí.