Jak zpřístupnit vzdělávání v zahraničí pro každého? Panel evropských občanů o vzdělávací mobilitě

Občané všech 27 zemí EU představili v Bruselu 21 doporučení ke zvýšení dostupnosti a informovanosti o vzdělávání v zahraničí.

Během března a dubna tohoto roku se konal z iniciativy Evropské komise v Bruselu veřejný občanský panel na téma zahraničních příležitostí ke vzdělávání, neboli vzdělávací mobilitě v Evropě. Účastnilo se ho 150 náhodně vybraných respondentů z rozličných věkových skupin a prostředí včetně České republiky, kteří o třech víkendových setkáních, prezenčně i online, diskutovali o připravovaných návrzích na evropské úrovni, včetně problémů a překážek, které skýtají. V tomto, ale i předcházejících panelech, byla však vždy jedna třetina respondentů mladší 26 let, aby zastupovali budoucí generace Evropy.

Výsledkem jejich zasedání se stalo 21 doporučení. Ta vychází z cíle vytvořit přístupnější vzdělávací prostředí pro všechny bez ohledu na věk a zdůrazňují význam zvyšování povědomí o možnostech a podpory účasti osob, které se potýkají s omezenými příležitostmi. Účastníci v nich poukázali na klíčové oblasti, které je třeba zlepšit. Zaměřují se v nich také na příležitosti a výzvy, které přináší digitalizace a nové technologie, a navrhují udržitelná řešení, jak minimalizovat dopad vzdělávání v zahraničí na životní prostředí.

K čemu slouží evropské občanské panely?

Mezi lety 2021 a 2022 byly ústředním bodem Konference o budoucnosti Evropy čtyři občanské rozhodovací panely. Během nich se sešlo 800 občanů Evropské unie, kteří ve svých jazycích (s tlumočením) sdíleli svou expertízu a názory na témata jako hospodářství, sociální spravedlnost, pracovní místa, vzdělávání, kultura, mládež, sport, digitální transformace, demokracie EU, hodnoty, bezpečnost, právní stát, změny klimatu, zdraví, migrace a role EU ve světě. Na konci panelů pak předložili 178 doporučení, která později vyústila v 49 návrhů a více než 300 souvisejících opatření.

Tyto panely byly průlomovým demokratickým cvičením na evropské úrovni, které postavilo občany do centra utváření budoucnosti Evropské unie. Občané, kteří se konference zúčastnili, vyzvali k podobným, ale častějším příležitostem k účasti na tvorbě evropské politiky do budoucna. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na to oznámila vytvoření nové generace občanských panelů, které by konzultovaly s náhodně vybranými občany některé klíčové návrhy na evropské úrovni.

Doporučení plynoucí z tohoto panelu budou Komisí zohledněna v návrhu doporučení Rady o vzdělávání v zahraničí, který vznikne později tento rok, předpokládaný termín je ve třetím čtvrtletí 2023. Poslouží rovněž také jako orientační rámec pro řešení podnětů a překážek vzdělávání v zahraničí.

Panelu se účastnilo i šest českých občanů. Paní Jiřinu Potočnou, jednu z respondentek, téma velmi zaujalo. "Panel jsem brala jako osobní výzvu, jsem již 11 let v důchodu, a tedy v odstupu od pracovního procesu a počítačové techniky. Podpořila jsem myšlenku rozšíření možností k vycestování a výměnným pobytům pro starší generační ročníky - ty již tolik možností nemají." Zda budou všechna doporučení, která z bruselského panelu vzešla, realizována, nedokáže odhadnout. "Všichni zúčastnění se své práci na doporučeních věnovali s nadměrnou pílí a vstřícností, i když najít společné základny bylo v mnoha tématech složité, zejména s ohledem na rozdílné postoje občanů různých zemí a jejich sociálních zázemí. Bude to nyní hlavně věc politických rozhodnutí jednotlivých států, zda a v jakém rozsahu se zapojit, otázka jejich vstřícnosti a flexibility, a samozřejmě v neposlední řadě též otázka financí," uzavřela Jiřina Potočná.

Svou vizi a názor na aktuálně připravovaný rámec evropský vzdělávacích výjezdů publikovala v květnu také ACA (Academic Cooperation Association). Publikace Policy input: Towards a revised European learning mobility framework: ACA vision and way forward zohledňuje konzultace se členy ACA (mimo jiné národními agenturami včetně DZS). Více informací je možno nalézt na stránkách ACA.