Jak národní systémy financování podporují aliance Evropských univerzit?

Přečtěte si novou studii Evropské komise mapující národní mechanismy financování vysokoškolského vzdělávání napříč EU.

Evropská komise zveřejnila studii mapující stav a účinnost národních systémů financování vysokoškolského (VŠ) vzdělávání z hlediska podpory iniciativy Evropských univerzit. Studie se zaměřuje zejména na dvě oblasti:

• Analyzuje implementaci a dopad systémů financování založených na výkonnosti (tzv. performance-based funding) ve 27 členských státech EU;
• Snaží se porozumět tomu, jakým způsobem a do jaké míry mohou být tato národní schémata využita pro podporu aliancí Evropských univerzit. 

Rozdělování financí na základě výkonnosti je v EU čím dál častější 

Členské státy přistupují k rozdělování základních peněz mezi vysokoškolskými institucemi různě, financování založené na výkonnosti je nicméně poměrně rozšířeným mechanismem (uplatňovaným ve 21 zemích EU). Česko, společně s dalšími 12 státy, uplatňuje mechanismus na tzv. střední úrovni (tj. na základě výkonnosti je rozdělováno 15–60 % základních financí). Co se týče definice výkonnosti a kritérií, odborníci upozorňují, že i ty se napříč státy liší, ale obecně převládá tendence indikátory revidovat a modernizovat. 

Ze studie vyplývá, že tento mechanismus přispívá k transparentnějšímu způsobu rozdělování financí mezi VŠ instituce a poskytuje prostor pro strategický dialog mezi národními autoritami a univerzitami. Dalšími benefity mohou být zvyšování kvality vzdělávání, výuky i vědeckých výsledků, větší zaměření na potřeby a rozvoj studentů, zlepšení v oblasti internacionalizace atp. Autoři studie zároveň upozorňují na potenciální rizika tohoto způsobu rozdělování peněz, varují zejména před znevýhodňováním menších, regionálních či specializovaných VŠ institucí, administrativní zátěží nebo protichůdností indikátorů a institucionální autonomií univerzit. Je tedy zásadní správně nastavit hodnotící kritéria. 

Členské státy podporují VŠ instituce zapojené do aliancí dvěma způsoby 

Členské státy přidělují prostředky VŠ institucím, které jsou součástí aliancí, dvěma způsoby: 

• Cílené, jednorázové příspěvky pro dané období; a/nebo
• Integrované příspěvky, které jsou součástí základního financování VŠ institucí. 

První způsob (cílené příspěvky) je využíván ve 21 členských státech, další 3 jeho zavedení zvažují. Typ a výše národních dotací se nicméně výrazně liší (např. fixní částka vs. procentuální). Druhým způsobem, tedy prostřednictvím příspěvků na internacionalizaci v rámci základního financování, podporuje VŠ instituce 17 členských států. Celkem 11 systémů kombinuje oba způsoby. 

Jak zajistit udržitelnost aliancí do budoucna? 

Studie bere v potaz také zkušenosti samotných aliancí a přináší v tomto ohledu několik závěrů. Upozorňuje zejména na to, že prostředky z EU a národní úrovně nejsou dostatečné na pokrytí nákladů aliancí, VŠ instituce tedy pokrývají rozdíl z vlastních zdrojů. Zároveň se ukazuje, že finanční udržitelnost aliancí bude i do budoucna silně záviset na grantech EU a cíleném financování na národní úrovni.  

Doporučení pro členské státy i aliance

Studie nabízí také řadu doporučení k finančním mechanismům založeným na výkonnosti, zejména zmiňuje potřebnou flexibilitu či zapojení VŠ institucí do tvorby systému. 

Aliancím Evropských univerzit pak autoři doporučují diverzifikovat své zdroje a rozvinout udržitelný business model založený na synergiích mezi evropskými, národními/regionálními a dalšími zdroji. Zároveň existuje prostor pro zlepšení transparentnosti využívání institucionálních zdrojů v rámci aliance. Členským státům pak autoři navrhují, v souladu s Evropskou strategií pro univerzity, využívat dohody s VŠ institucemi (performance agreements) a/nebo poskytovat cílenou podporu na několik let, alokovanou separátně mimo základní financování. 

Studii zpracovali pro Evropskou komisi odborníci z výzkumného centra Univerzity Twente CHEPS (Centre for Higher Education Policy Studies) a konzultační společnosti ICF. Je jedním z výstupů, které budou zohledněny při přípravě investičního rámce pro Evropské univerzity po roce 2027 (právě se nacházíme uprostřed programového období 2021–2027). 

Komise v březnu zveřejnila také závěry druhé studie, která se zabývá vývojem v oblasti společného evropského diplomu (Joint European Degree). Zkoumání proveditelnosti společných diplomů, stejně jako podpora aliancí Evropských univerzit, patří mezi klíčové iniciativy Evropské strategie pro univerzity a jsou zásadní také pro dosažení vizí Evropského prostoru vzdělávání.