Dvacet let s Erasmus Mundus. Proč ho potřebujeme ještě víc, než kdy dříve?

Konference ke dvacetiletému výročí ukázala dosavadní přínosy a naznačila budoucí výzvy pro prestižní stipendijní iniciativu.

Po aliancích Evropských univerzit představuje nejdůležitější evropský nástroj úzké mezinárodní spolupráce vysokých škol a jeden z pilířů internacionalizace vysokoškolského vzdělávání v Evropské unii. Erasmus Mundus, dříve samostatný program a od roku 2014 akce v rámci slavnějšího programu Erasmus+, letos oslavil 20 let své existence. Jeho současná podoba podporuje projekty mezinárodní spolupráce vysokoškolských institucí, které společně realizují excelentní magisterské programy přitahující talentované studenty z celého světa.  

Tím, že Erasmus Mundus podporuje vysoce integrované mezinárodní magisterské programy vedoucí buď k jednomu společnému diplomu (tzv. joint degree), či k vícero diplomům (multiple degrees) a zjednodušuje výjezdy studentů i vysokoškolských pracovníků, zvyšuje atraktivitu evropského vysokého školství ve světě. Ve světle posledních velkých zpráv (Letta, Draghi a Heitor) upozorňujících na strukturální výzvy v Evropské vědě, výzkumu, inovacích či vzdělávání tak Erasmus Mundus představuje důležitou součást mozaiky rámcových strategických programů pro modernizaci Evropy.

U příležitosti dvacetiletého výročí se jsme v Praze 9. prosince pořádali konferenci propojující zástupce českých zapojených i nezapojených univerzit a státní správy. Nyní je do programu zapojeno 10 českých univerzit, z nichž tři jsou zároveň koordinátory společných programů Erasmus Mundus.Více o české účasti a historii Erasmus Mundus najdete v nejnovější publikaci DZS.

„S rozpočtem téměř 1 miliardy eur pro Erasmus Mundus a 25 miliard eur pro celý Erasmus+ program během sedmiletého období představuje Erasmus Mundus zásadní a proporčně významnou aktivitu. Ta nejen podporuje harmonizaci evropské vzdělávací politiky, ale také nutí instituce k vzájemné domluvě, což je zásadní pro budoucnost celoevropského vzdělávacího systému," uvedl v úvodním projevu Michal Uhl, ředitel Domu zahraniční spolupráce (DZS), který o možnostech v rámci Erasmus Mundus prostřednictvím své České styčné kanceláře pro vzdělávání a výzkum v Bruselu (CZELO) v Česku informuje. 

Tři panelové diskuze na konferenci se věnovaly dopadům Erasmus Mundus na třech úrovních: na studenty a absolventy, instituce a konečně celý vzdělávací systém Česka i Evropy. Co debaty ukázaly o současném stavu a jaké výzvy před programem leží?

Interdisciplinarita, kompetence a kontakty do konce života

Proč je Erasmus Mundus výjimečným stipendijním programem pro samotné studenty? Odpověď spočívá v jeho unikátním designu. Společné magisterské programy univerzitních konsorcií z různých zemí jak z Evropy, tak i mimo ni, umožňují studentům poznat odlišné přístupy a perspektivy ke studovanému oboru.

„První semestr v Budapešti byl společný, pak si každý mohl vybrat, na kterých univerzitách bude pokračovat – jestli v Paříži, v Québecu, v Praze nebo v Catanii. Skvělým přínosem byla interdisciplinarita programu kombinující historiografický, antropologický nebo sociologický přístup,“ vzpomínala Veronika Jarošová, absolventka dvouletého TEMA+ European Territories – Heritage and Development dvojjazyčného programu (angličtina a francouzština).

Mezinárodní aspekt celého studia, poznávání místního akademického prostředí i kultury a několikaměsíční soužití se studenty z celého světa, má trvalý dopad na životy studentů i po dokončení studia. Za všechny tři diskutující – vedle Jarošové se debaty účastnil ještě absolvent programu IMSISS Aditya Khurana z Indie – to shrnula Gabriella Mikiewicz, absolventka programu EMMIR z USA: „Pracuji jako konzultantka a zabývám se problematikou migrace. Díky Erasmus Mundus jsem získala hluboké znalosti o tak složitém problému, což mi dává konkurenční výhodu. Získala jsem také cenné kontakty po celém světě. Jednoduše si myslím, že bez Erasmu Mundus bych nebyla tam, kde jsem teď.“

„Historický milník“. Erasmus Mundus jako modernizační nástroj pro univerzity

V následné diskuzi o dopadech na samotné instituce debatovali zástupci tří českých univerzit, které jsou zároveň v Česku jedinými koordinátory mezinárodních konsorcií Erasmus Mundus: Martin Mejstřík (Univerzita Karlova), koordinátor programu European Politics and Society – Václav Havel Joint Master Programme, který nedávno ocenila i Evropská komise, Lenka Dušková (Univerzita Palackého v Olomouci), lokální ředitelka programu Global Development Policy a Pavel Matějka (Vysoká škola chemicko-technologická v Praze), prorektor pro vnější vztahy a komunikaci.

Panelisté se shodli na hlubokém formativním efektu, který pro instituce Erasmus Mundus má. Zvyšuje globální konkurenceschopnost evropských univerzit, přičemž zvláštní význam má v tomto kontextu i koncept společného Evropského diplomu, který by v budoucnu mohl být s akcí Erasmus Mundus blíže provázán. Evropský diplom představila letos na jaře Evropská komise v tzv. Vysokoškolském balíčku a navrhovaná kritéria tohoto diplomu byla odvozena i ze zkušeností již dlouhodobě běžících programů Erasmus Mundus.

Lenka Dušková poukázala na komplexní přínosy společného diplomu (tzv. joint degree): „Společný diplom nejenže zvyšuje prestiž našich programů, ale také nutí instituce k hlubší spolupráci a koordinaci napříč hranicemi, což je klíčové pro dosažení vysokých standardů vzdělávání.“

Martin Mejstřík připomněl zásadní modernizační efekt, který společný diplom má na konkrétní, v tomto případě velmi tradiční univerzitu: „Pro Univerzitu Karlovu je skutečně historickým milníkem, že jsme uspěli s prosazením dvojjazyčného diplomu. Poprvé v naší šestisetpadesátileté historii jsme vydali diplom, který je napsán jak česky, tak anglicky. Tento krok reprezentuje revoluční změnu, která otevírá dveře pro další inovace nejen v rámci naší instituce, ale také v celém českém vysokoškolském systému."

Zároveň ale Mejstřík uvedl, že společné studijní programy stále čelí mnoha výzvám, například co se nutnosti několika paralelních akreditací na národní úrovni týče. Poukázal zejména na to, že několik států, včetně Česka, stále neuznává jednotnou evropskou akreditaci společného programu, tzv. European Approach for Quality Assurance of Joint Programmes, byť se k ní všechny státy Boloňského procesu v roce 2015 zavázaly.

Otevřenost jako klíč ke konkurenceschopnému vzdělávacímu prostředí

Závěrečná diskuze o strukturálních dopadech programu propojila zástupce národních stakeholderů: Michala Uhla z DZS, Jana Poláka z České konference rektorů a Tomáše Fliegla, místopředsedu Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství. V kontextu celého vzdělávacího systému v Česku a Evropě má Erasmus Mundus zásadní význam.

Jak poznamenal Fliegl, program funguje jako katalyzátor hlubokých institucionálních změn. „Erasmus Mundus má dopad na spolupráci mezi institucemi, což vede k transformaci celého systému, od legislativy až po akreditace." Jan Polák dodal: „Erasmus Mundus ukazuje, že se daří podporovat evropské i české úsilí, což se odráží v jednodušší spolupráci na státní i univerzitní úrovni."

Michal Uhl z DZS připomněl, jak účast českých univerzit v této akci přispívá k propagaci českého vzdělávání na mezinárodní scéně a zvyšuje jeho atraktivitu pro zahraniční studenty. Důraz na mezinárodní spolupráci a mobilitu studentů a akademiků je klíčový pro rozvoj otevřeného a konkurenceschopného vzdělávacího prostředí. Upozornil však také, že konsorcia Erasmus Mundus bohužel čelí problémům s vízovými procesy, což znesnadňuje hlavní úkol této iniciativy – přilákat talenty z celého světa do Evropy. Je proto důležité, aby všichni čeští systémoví aktéři spolupracovali za účelem usnadnění realizace těchto excelentních programů.

Erasmus Mundus jako inspirace pro transformaci celého vysokoškolského vzdělávání

Za dvacet let své existence Erasmus Mundus přinesl řadu užitečných zjištění, které by mohly představovat dobrou praxi a inspiraci pro nastavování strategických vzdělávacích rámců ve vysokoškolském evropském vzdělávání. To zdůraznila i Tereza Svobodová, která se v kanceláři CZELO na iniciativu zaměřuje. „Program ukázal možné cesty, jak sladit jednotlivé národní akreditační, ale i právní požadavky na společné programy do jednoho společného diplomu. Také tzv. okénka mobilit (mobility windows), to znamená vyhrazený čas v rámci studia pro vycestování studentů na zahraniční univerzitu, která jsou integrální součástí Erasmus Mundus, by se mohla stát inspirací pro celý systém.“

Evropská komise v současné době vyhlásila v rámci Erasmus+ výzvy 2025 termín pro podání žádosti, který připadá na 13. únor příštího roku. Další informace včetně podmínek, které musejí instituce zvažující zapojení se do programu splnit, najdete na našich stránkách.