Digitální dovednosti bez hranic: Jak připravit odborné vzdělávání na proměny světa práce?

Jak připravit žáky a učitele na profese budoucnosti a propojit výuku s praxí? Inspiraci a konkrétní příklady nabídla konference VET Fórum 2026, kterou 30. 9. v Praze uspořádal DZS.

Digitální technologie mění podobu profesí i dovednosti, které budou absolventi potřebovat. Pro odborné školy to znamená nejen zavádět nové nástroje do výuky, ale také rozvíjet schopnost žáků s technologiemi pracovat, kriticky o nich přemýšlet a využívat je v praxi. Právě těmto tématům se věnoval letošní ročník konference VET Fórum s podtitulem Digitální dovednosti bez hranic, který propojil zástupce škol, zaměstnavatelů a vzdělávacích institucí.

„Samotné technologie nestačí. Rozhodující jsou lidé. Jejich odbornost, schopnost spolupracovat, učit se a technologie smysluplně využívat,“ zdůraznil ve své videozdravici Michal Uhl, ředitel DZS. Připomněl také význam programu Erasmus+, který školám umožňuje získávat zkušenosti v zahraničí, rozvíjet mezinárodní spolupráci a přenášet nové přístupy do výuky. Důležitou roli přitom hrají i zřizovatelé škol a kraje, které prostřednictvím konsorcií Erasmus+ zpřístupňují zahraniční zkušenosti také menším školám. 

Digitální dovednosti jako nový jazyk každodenního života

Na význam digitálních kompetencí napříč profesemi upozornil také Jan Mareš, vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). „Z digitálních dovedností se stává nový jazyk. Jazyk, ve kterém si musíme všichni porozumět, ve kterém se musíme naučit společně žít a pracovat,“ uvedl Mareš. Podle něj je důležité stírat hranice mezi školou, zaměstnáním a každodenním životem. Digitální kompetence totiž potřebují nejen pracovníci v průmyslu, ale také ve službách, zdravotnictví nebo bezpečnosti.

Připomněl rovněž investice do digitalizace českého školství. V letech 2020–2026 směřovalo na její podporu přibližně pět miliard korun, převážně z Národního plánu obnovy. Podpořeno bylo více než 11 tisíc škol a vzděláváním v oblasti digitálních kompetencí prošlo téměř 50 tisíc pedagogů. Nyní je podle Mareše důležité, aby školy dokázaly pořízené technologie a získané znalosti dlouhodobě využívat.

Umělá inteligence mění pravidla. Klíčovou roli mají školy

Jedním z hlavních bodů programu byla přednáška profesora Vladimíra Maříka, vědeckého ředitele Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, na téma AI a vzdělávání: Jak proměnit technologickou revoluci v příležitost pro školy.

Mařík přiblížil vývoj umělé inteligence a její využití v praxi. Zdůraznil přitom, že úspěšné zavádění AI není pouze otázkou vývoje algoritmů a dostupnosti dat. Zásadní roli hrají lidé, kteří dokážou technologie používat. „Potřebujeme, aby lidé měli dovednosti pracovat s novými digitálními prostředky. Nemusí být každý vědec nebo inženýr. Budou to ale lidé, kteří budou výsledky umělé inteligence masově využívat v praxi,“ vysvětlil Mařík. 

Právě střední odborné školy proto podle něj sehrávají rozhodující úlohu. Připravují totiž budoucí pracovníky, kteří budou s umělou inteligencí přicházet do kontaktu napříč nejrůznějšími profesemi.

Jak propojit digitální vzdělávání s potřebami zaměstnavatelů?

Na přednášku navázala panelová diskuse Digitální dovednosti pro budoucnost odborného vzdělávání. O zkušenosti a pohledy na rozvoj digitálních kompetencí se podělili Bob Kartous, Jiří Formánek, Dana Michálková, Roman Pommer a Josef Korčák. Diskusí provázela Martina Kaňáková z Národního pedagogického institutu ČR.

Setkání nabídlo jak pohledy vzdělávacích odborníků, zástupců středních škol, tak i zaměstnavatelů. Ústředním tématem bylo, jak připravovat žáky na profese, jejichž náplň se pod vlivem digitalizace rychle proměňuje, a jak do tohoto procesu zapojovat firmy i zahraniční partnery.

Konkrétní příklady pokračovaly v odpoledním programu, který nabídl tři tematické huby. Účastníci sdíleli zkušenosti s tím, jak mohou školy samy iniciovat změny a smysluplně zavádět digitální technologie do výuky. Další skupina se věnovala spolupráci odborných škol se zaměstnavateli a možnostem, jak lépe propojit vzdělávání s reálnými potřebami firem. Třetí hub představil digitální mezinárodní spolupráci a kombinované mobility (blended mobility), které propojují fyzické zahraniční výjezdy s virtuálními aktivitami.

Inspirace ze škol i ze zahraničních mobilit

Že moderní technologie nacházejí v odborném vzdělávání konkrétní uplatnění, ukázal také doprovodný program. Návštěvníci se mohli seznámit s možnostmi využití virtuální reality na příkladu prostředí pražské MHD, obeznámit se s výukou vodíkových technologií nebo si prohlédnout vodíkové vozidlo vyvíjené žáky Integrované střední školy automobilní Brno. Moravskoslezská technologická akademie představila své interaktivní vzdělávací EduBoxy.

Prostor dostaly také zkušenosti žáků ze zahraničních mobilit Erasmus+. V rámci iniciativy #ReelYourMobility školy prostřednictvím krátkých videí představily, jak při zahraničních výjezdech využívají moderní technologie a rozvíjejí digitální dovednosti. Součástí konference bylo i ocenění tří nejúspěšnějších příspěvků.

Letošní VET Fórum tak připomnělo, že připravovat žáky na digitální budoucnost neznamená pouze vybavit školy novými technologiemi. Stejně důležité je podporovat pedagogy, spolupracovat se zaměstnavateli a využívat zkušenosti ze zahraničí. Právě propojení těchto oblastí může školám pomoci, aby jejich absolventi dokázali nové technologie nejen ovládat, ale také smysluplně využívat ve svém profesním i osobním životě.