Jaká vzdělávací politika má potenciál ovlivnit výsledky studentů v matematice a přírodních vědách? Přinášíme překlad hlavních zjištění studie věnované výuce matematiky a přírodních věd na školách v Evropě.
Jaká vzdělávací politika má potenciál ovlivnit výsledky studentů v matematice a přírodních vědách?
Studie se zabývá tím, co orgány školské správy napříč Evropou dělají pro posílení motivace žáků učit se matematiku a přírodní vědy, zlepšení dosahovaných výsledků a jak pomáhají těm, kteří v těchto předmětech zaostávají.
Jaký se udál pokrok v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání („EHEA“)? A co bude dál? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v publikaci The European Higher Education Area in 2020: Bologna Process Implementation Report.
Zpráva The European Higher Education Area in 2018: Bologna Process Implementation Report navazuje na zprávu z roku 2015. Publikace přináší odpověď na otázku: Jak se změnil evropský vysokoškolský prostor od konání konference v Jerevanu v roce 2015?
Jaké typy údajů jsou využívány pro tvorbu vzdělávací politiky? Jaké jsou podobnosti a rozdíly mezi přístupy evropských zemí k využívání informací? A jaké existují podpůrné mechanismy na podporu tvorby politických opatření založené na datech? Právě na tyto otázky odpovídá studie Eurydice Support Mechanisms for Evidence-based Policy-Making in Education.
Zpráva The European Higher Education Area in 2015: Bologna Process Implementation Report nastiňuje stav implementace Boloňského procesu napříč 47 zeměmi Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA). Poskytuje komplexní kvalitativní a kvantitativní informace o všech hlavních aspektech reforem vysokoškolského vzdělávání zaměřených na dobré fungování EHEA.
