Jaké jsou nejnovější politické závazky v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání („EHEA“)? A jak si evropské země stojí při jejich plnění? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v publikaci The European Higher Education Area in 2024: Bologna Process Implementation Report.
Tato zpráva Eurydice zkoumá, zda a do jaké míry systémy vysokoškolského vzdělávání v Evropě uznávají a validují výsledky neformálního a informálního učení. Na základě řídicích dokumentů a cílů EU stanovených v rámci Boloňského procesu zpráva zkoumá uznávání neformálního a informálního učení jako alternativní přístupové cesty ke vzdělání a způsobu, jak splnit požadavky ve vysokoškolském studiu. Kromě toho se publikace zabývá i typy vzdělávacích aktivit, které lze validovat, a mechanismy zajišťování kvality, o něž se praxe uznávání a potvrzování opírá.
Zpráva zahrnuje 37 vzdělávacích systémů, které jsou součástí sítě Eurydice, a obsahuje kvalitativní údaje za akademický rok 2023/2024.
Překlad hlavních zjištění studie Mobility Scoreboard, která monitoruje pokrok, který evropské země učinily v oblasti propagace a odstraňování překážek bránících studijní mobilitě ve vysokoškolském vzdělávání.
Pravidelně aktualizovaná studie Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe zahrnuje v roce 2022 více než 30 strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v evropských zemích, přehled hlavních reforem v těchto oblastech od roku 2015 a zcela nový soubor ukazatelů digitálních kompetencí.
Pravidelně aktualizované publikace The structure of the European education systems: Schematic diagrams zachycují ve formě diagramů strukturu vzdělávacích systémů v jednotlivých evropských zemích od preprimární po terciární úroveň. Součástí zpráv je mapka představující hlavní organizační modely v primárním a nižším sekundárním vzdělávání a průvodce jak číst diagramy.
Kdy se evropští žáci začínají ve škole zabývat informatikou? Na co se výuka zaměřuje, kdo daný předmět vyučuje a jak oblast digitálního vzdělávání ovlivnila kovidová krize?
Právě těmito tématy se zabývá studie Eurydice Informatics education at school in Europe.
Pravidelně aktualizované publikace The Organisation of the Academic Year in Europe informují o rozdělení akademického roku, tj. o jeho zahájení a o rozložení semestrů, prázdnin a zkouškových období, v terciárním vzdělávání. Zaznamenány jsou i odlišnosti v případě, že existují různé typy vzdělávacích programů (univerzitní a neuniverzitní).
Jak zareagovaly evropské vzdělávací systémy na velký počet mladých lidí přicházejících z Ukrajiny? Jaký zaujaly jednotlivé evropské země přístup? A jaká opatření na podporu ukrajinských studentů vyvinuly?
Jak jsou na tom evropské systémy vysokoškolského vzdělávání, pokud jde o rovnost a inkluzi? Mají jednotlivé země nastavené takové podmínky, které rovnost a inkluzi umožňují?
Právě toto téma je v oblasti rozvoje politiky EU jedno z klíčových.
