Vzdělávání budoucnosti: Internacionalizace jako nástroj excelence a inovací

Šestý ročník CZEDUCONu otevírá klíčové výzvy vysokých škol.

Internacionalizace už dávno není volbou pouze elitních institucí. Stala se klíčovým pilířem vysokoškolského vzdělávání, ovlivňujícím kvalitu výuky, výzkumu i spolupráce na globální úrovni. CZEDUCON, jedna z nejvýznamnějších středoevropských konferencí, pořádaná Domem zahraniční spolupráce (DZS) ve spojení s národními agenturami z Rakouska, Německa, Slovenska a Polska, se letos zaměřila na to, jak mohou univerzity efektivně reagovat na výzvy globalizace, digitální transformace a další společensko-ekonomické změny.

CZEDUCON spojil 19.–20. listopadu v prostorách O2 universa téměř 700 účastníků, kteří se zapojili do více než 60 panelových diskusí, přednášek a workshopů.

Internacionalizace redefinuje přístup ke vzdělávání

Vzdělávání 21. století vyžaduje zcela nový přístup. Jak zdůraznil ředitel DZS Michal Uhl, univerzity musí reagovat nejen na rostoucí potřebu zpřístupnění vysokoškolského vzdělávání, ale také na jeho nezbytnou modernizaci. „Mikrocertifikáty, nové formáty výuky a hlubší kooperace v rámci evropského vzdělávacího prostoru. S větší dostupností vysokoškolského vzdělání musí jít ruku v ruce i podpora excelence. Evropské univerzitní aliance představují klíčovou politiku – hledáme způsoby, jak je dále posilovat a zefektivnit sdílení zkušeností. Vzdělání, jak jsme ho znali ve 20. století, nestačí. Společenské změny kladou stále větší důraz na rozvoj širokého spektra kompetencí, včetně těch globálních. Internacionalizace již není volitelným prvkem – je základním předpokladem plnohodnotného vzdělání,“ uvedl Uhl.

Inovace tedy nejen zvyšují flexibilitu vzdělávacího systému, ale také rozvíjejí klíčové kompetence, které dnešní studenti potřebují k úspěchu v rychle se měnícím mezinárodním prostředí.

Inkluze jako základ moderní internacionalizace
Stejně důležitá jako inovace je i inkluze. Současný model internacionalizace se musí transformovat tak, aby nebyl výsadou několika málo studentů, ale nabízel příležitosti všem, bez ohledu na jejich finanční, geografické či sociální zázemí. Tuto myšlenku zdůrazňuje i A. Sarah Ilchman, viceprezidentka Institute of International Education, která apeluje na nutnost reflektovat inkluzi v budoucnosti moderního vzdělávání:

„Internacionalizace pro všechny. Digitální éra a spolupráce v akademické sféře i mimo ni. Tato témata zdůrazňují naši společnou misi, ve které podporujeme studenty a pedagogy, aby společně reflektovali inkluzivní a na budoucnost zaměřený přístup ke globálnímu vzdělávání. Jak jednou řekl Nelson Mandela: Vzdělání je nejmocnější zbraň, kterou můžete použít, abyste změnili svět. Tato slova rezonují v dnešním světě, ve kterém stavíme mosty mezi národy, komunitami a institucemi, sdílíme znalosti, podporujeme porozumění a vytváříme příležitosti, které mění nejen jednotlivce, ale celou společnost.“

Odpovědný přístup k duševnímu zdraví a novým technologiím
Témata jako strategická spolupráce, inkluze a inovace v digitální éře rezonovala celou konferencí. Digitalizace mění pravidla hry nejen v oblasti vzdělávání, ale i v přístupu k duševnímu zdraví studentů a pedagogů. Univerzity stále častěji čelí důsledkům rostoucího stresu, digitální únavy a tlaku na výkon, které přímo ovlivňují kvalitu vzdělávacího i pracovního prostředí. Pokud se těmto problémům nebude čelit, mohou vést ke snížení produktivity, nárůstu psychických obtíží a vyšší míře předčasného ukončení studia.

Podpora duševního zdraví není pouze otázkou jednotlivců, ale stává se klíčovým předpokladem udržitelnosti celého vzdělávacího systému. Expertka A. Sarah Ilchman k tomu uvedla, že duševní zdraví je základem excelence a inkluzivního přístupu ve vzdělávání.

Hybridní výuka a nové technologie: výzvy i příležitosti
Hybridní výuka a technologie, jako je umělá inteligence, otevírají vzdělávání nové možnosti, ale zároveň kladou vysoké nároky na adaptabilitu a odolnost studentů i pedagogů. Jak zdůrazňuje Daria Hvížďalová, ředitelka ve škole 42 London: „Budoucnost evropského vzdělávání nespočívá ve volbě mezi tradicí a technologií, ale v jejich spojení za účelem vytvoření něčeho většího, než by každé z nich dokázalo samostatně. Umělou inteligenci bychom neměli vnímat jako náhradu lidského kontaktu, ale jako prostředek k vytváření více příležitostí pro smysluplnou lidskou interakci.“

EAIE Barometr zdůrazňuje význam dopadu internacionalizace
EAIE Barometr patří mezi nejrozsáhlejší průzkumy zkoumající stav internacionalizace ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě. Tento výzkum shromažďuje data od odborníků a institucí, aby identifikoval klíčové trendy, výzvy a oblasti zájmu v mezinárodní spolupráci a vzdělávání. Výsledky přinášejí cenné poznatky nejen o evropských trendech, ale také o specifických charakteristikách jednotlivých zemí, včetně Česka.

Laura E. Rumbley, ředitelka pro rozvoj znalostí a výzkum v Evropské asociaci pro mezinárodní vzdělávání (EAIE), a Jody Hoekstra-Selten, odbornice na rozvoj znalostí v EAIE, představily na konferenci klíčová zjištění z očekávané třetí edice zprávy EAIE Barometer. Ta vychází z 2817 odpovědí ze 46 zemí a poskytuje komplexní pohled na stav internacionalizace evropského vysokoškolského vzdělávání očima odborníků.

Barometr upozorňuje české instituce na nutnost posílit diskusi o dopadu internacionalizačních aktivit a zavést jasné nástroje pro jeho měření. Důraz na reputaci by měl být vyvážen širším pohledem na přínosy internacionalizace, které zahrnují rozvoj studentů, zaměstnanců i celé společnosti. Další prioritou je zaměření na environmentální udržitelnost, která v českém kontextu zatím stojí stranou. V neposlední řadě zpráva zdůrazňuje potřebu podpory profesního rozvoje zaměstnanců, kteří čelí rostoucím požadavkům a rychlým změnám v oblasti mezinárodní spolupráce.

MICHE jako cesta k rozvoji vysokých škol

Panel věnovaný projektu MICHE (Monitoring internacionalizace českého vysokého školství) zdůraznil klíčové cíle a procesy této iniciativy. Diskusi vedli Daniel Casten a Uwe Brandenburg, experti MICHE, spolu s Ivou Beránkovou z Univerzity Karlovy a Zuzanou Pechovou z Technické univerzity v Liberci. Projekt, který vznikl v roce 2018 ve spolupráci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Domu zahraniční spolupráce (DZS), si klade za cíl pomoci vysokým školám reflektovat stav jejich internacionalizace a poskytovat praktické informace o potřebách a strategických směrech v této oblasti.

MICHE propojuje strategii s praktickými potřebami univerzity, studentů a akademiků. Klíčovým nástrojem je sebehodnotící zpráva a návštěva expertů, během níž probíhají konzultace. Tento přístup umožňuje institucím nejen identifikovat slabiny, ale také posilovat vlastní iniciativy prostřednictvím spolupráce napříč fakultami a odděleními.

Zajímá vás více? Podívejte se na videozáznamy

CZEDUCON letos přinesl inspirativní vize, praktická doporučení a příklady dobré praxe, které mohou podpořit strategické plánování i každodenní činnost ve vysokém školství. Témata jako inkluze, digitální inovace nebo péče o duševní zdraví definují výzvy i příležitosti současného vzdělávání.

Nemohli jste se zúčastnit? Na stránce konference v sekci programu najdete jak prezentace, tak postupně i videozáznamy ze sálů C1 a C3.

Partneři CZEDUCONu:

• Agency for Education and Internationalisation (OeAD)
• German Academic Exchange Service (DAAD)
• Foundation for the Development of the Education System (FRSE)
• Slovak Academic Association for International Cooperation (SAAIC)