Výběr z Mozaiky: Odkud přicházejí mezinárodní studenti, jaké jsou jejich preference a proč si volí Česko?

Redakce časopisu Mozaika, DZS

Study in Czechia

Vysoké školy v Česku se za posledních dvacet let proměnily k nepoznání a s nimi i studenti a studentky, kteří je obývají.

Study in Czechia
Zdroj: Study in czechia

Dnešní generace studujících ovládá technologie, je otevřená světu i mezinárodním zkušenostem. Zatímco při vstupu Česka do Evropské unie tak na českých vysokých školách dlouhodobě studovalo jen 17 tisíc cizinců a cizinek, dnes jich je už 55 tisíc.

Více studujících, více možností

Česko je s 18% podílem zahraničních vysokoškolských studujících jednou z nejvíce internacionalizovaných zemí v Evropě. Tento podíl v porovnání s necelými 9% zahraničních studujících v Polsku či 16% v Německu svědčí o vysoké atraktivitě Česka i kvalitě českých škol. Zatímco v počátcích programu Study in Czechia ale přicházeli do Česka zejména studující z okolních evropských zemí či bývalých sovětských republik, dnes vidíme široké spektrum národností z celého světa. Nejvýraznější nárůst v posledních letech zaznamenal počet studujících z Asie, především z Kazachstánu a Indie, ale také z Vietnamu či Číny. Tato rostoucí diverzita přináší mnoho výhod, jako je například obohacení výuky o mezinárodní podněty nebo podpora respektu k různým kulturám.

Pokud jde o obory studia, největší zájem je mezi zahraničními studujícími dlouhodobě o oblast obchodu, administrativy či práva. Populární jsou ale také medicínské obory a informační a komunikační technologie, které na pozici třetího nejžádanějšího oboru nahradily techniku a stavebnictví.

V současné době studuje 70% zahraničních studujících v češtině. České školy se však snaží reagovat na poptávku těch, kteří preferují studium v angličtině, a rozšiřují portfolio anglojazyčných programů, z čehož může těžit i české studentstvo. Zároveň školy rozvíjejí podporu integrace lidí ze zahraničí; běžně už tak fungují programy zaměřené na kariérní poradenství a networking, které pomáhají zahraničním studentům a studentkám nejen v akademickém, ale i profesním životě. Důležitou složkou pro retenci zahraničních studujících je totiž jejich proaktivní zapojení prostřednictvím odborných praxí a cíleného poradenství, které pomáhá odstraňovat bariéry vstupu na trh práce ještě během studia i po jeho ukončení.

Kritéria pro volbu Česka ke studiu

  1. Kvalita nabízených oborů
  2. Reputace vysoké školy
  3. Kulturní a jazyková podobnost či možnost studovat v anglickém jazyce
  4. Výše životních nákladů
  5. Geografické umístění
  6. Výše poplatků
  7. Srozumitelnost přijímacího řízení
  8. Náročnost přijímací zkoušky

Zdroj: Studium a život v Česku očima zahraničních studentů II

Řešení demografických výzev

Odstraňování překážek při vstupu vysokoškolsky vzdělaných cizinců a cizinek na trh práce je důležité zejména v kontextu stárnoucí české populace, úbytku obyvatelstva i nízkého podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí. Česká vláda a Národní ekonomická rada vlády (NERV) totiž s řešením demografického poklesu vsází právě na tuto skupinu, a to pro její funkční integraci do české společnosti a vysokoškolské vzdělání.

Study in Czechia
Zdroj: Study in Czechia

Dobrou zprávou je, že už dnes v Česku 50% zahraničních studujících po škole zůstává a do daňového a sociálního systému země přispívá. Podle Svazu průmyslu a dopravy České republiky je ale potřeba zvýšit stávající podíl zahraničních studujících z 18% na 30. Současný vízový proces a nostrifikace středoškolského vzdělání jsou nicméně příliš byrokratické a komplikované, což mnoho potenciálních studentů a absolventů vede k tomu, že i přes preferování Česka nakonec volí sousední země jako Maďarsko a Polsko, kde je proces jednodušší a rychlejší.

Mezi navrhovaná opatření NERV proto patří zkrácení vízového procesu na 15 dní či zjednodušení nostrifikace. Ta by nejen usnadnila studium zahraničních studujících, ale také přispěla ke zvýšení počtu kvalifikované pracovní síly, posílení daňových příjmů a udržitelnosti sociálních systémů v ČR. Příchod zahraničních studujících tedy představuje klíčový strategický nástroj pro řešení demografických problémů a transformaci Česka na vzdělanostní ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou.

Kolik Česko stojí studium lidí ze zahraničí?

Výzkumy zaměřující se na ekonomické dopady zahraničních studentů a studentek svorně docházejí k závěru, že příjmy generované jejich přítomností v zemi převyšují výsledné výdaje – např. ve Francii, Nizozemí, Velké Británii, Austrálii či Španělsku se jedná o přínosy v řádech miliard korun ročně. Výsledky studie týkající se ekonomických dopadů studentů v Česku bude Dům zahraniční spolupráce (DZS) publikovat v brzké době.

Tento článek vyšel v zimním vydání Mozaiky 2024, které se věnuje tématu „Zahraniční studující: Přínosy a trendy“. Můžete si ho přečíst zdarma na našem webuNeodebíráte ještě náš magazín Mozaika? Přihlaste se k odběru časopisu v elektronické nebo tištěné verzi.