Učit v multikulturním prostředí na Evropské škole je výzva

„Mým úkolem je nejen látku odučit, ale vytvořit i přátelské prostředí a podpořit spolupráci v rámci kolektivu,“ uvádí Pavla Hirst.

Učitelka na Evropské škole (EŠ) v Bruselu se v rozhovoru s námi podělila o své cenné zkušenosti z multikulturního prostředí. Evropské školy poskytují vzdělání dětem zaměstnanců evropských institucí a zároveň nabízejí prestižní příležitosti učitelům z členských států Evropské unie. Čeští učitelé tam mohou vyučovat ve svém rodném jazyce i v dalších jazycích EU.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nyní vyhlásilo ve spolupráci s Domem zahraniční spolupráce (DZS) a Českou školní inspekcí (ČŠI) výběrové řízení na pět pozic učitelek/učitelů Evropských škol. Více se dozvíte na webu MŠMT. Výběrové řízení je otevřeno do 21. března 2025.

Jak vypadá každodenní život učitelky v Bruselu a jaké výzvy a radosti tato práce přináší, přibližuje Pavla Hirst.

Co vás přivedlo k rozhodnutí učit právě na Evropské škole v Bruselu?

Byla to potřeba vrátit se k práci v mezinárodním prostředí. V minulosti jsem deset let žila a pracovala v Anglii, pak jsem se na více než deset let vrátila do Česka. Práci učitelky na Evropské škole jsem vnímala jako výzvu poznat jinou kulturu a jako možnost profesního růstu. Zkušenost mezinárodního prostředí jsem chtěla umožnit i svým dětem.

V čem je podle vás největší rozdíl oproti výuce na českých školách? Ostatní učitelé zmiňují větší důraz na individualizaci a multikulturní prostředí – sdílíte stejný pohled?

Jednoznačně multikulturní prostředí. Učím angličtinu jako druhý jazyk, výtvarnou výchovu v angličtině a etiku v angličtině v sekundární cyklu. Ve třídách mám mix dětí z různých jazykových sekcí. V praxi to znamená, že mám v hodině studenty z patnácti různých tříd, kteří mluví různými jazyky a často se mezi sebou ani neznají. Mým úkolem je nejen látku odučit, ale i vytvořit přátelské prostředí a podpořit spolupráci v rámci kolektivu.

Popište nám svůj běžný školní den. Jaká jsou specifika této výuky?

Školní dny jsou zde delší. Začínám učit po osmé hodině ranní, kolem poledne mám delší volno, které vyžívám na oběd, k setkání s kolegy a k přípravám na hodinu. Odpoledne obvykle učím další dvě hodiny a končím kolem 16:00.

Na co si musí nový učitel na Evropské škole zvyknout? Co vás osobně nejvíc překvapilo?

Bylo potřeba si zvyknout na naprosto jiný systém hodnocení, než jaký máme v Česku. Hodnotící stupnice mají větší rozsah a mění se v průběhu studia. Velký důraz je kladen na slovní hodnocení, vysvědčení tzv. report cards se vydávají čtyřikrát ročně.

Žáci i učitelé jsou zde více v pohybu. Studenti na Secondary school (ekvivalent českého víceletého gymnázia) nemají své kmenové třídy a přesouvají se na každou hodinu jinam podle rozvrhu. Učitelé nemají kabinety a nosí si pomůcky i veškeré osobní věci s sebou. Nepřezouvá se tu, takže pohodlné boty jsou nezbytné.

V čem je podle vás největší výzva učit ve třídě plné dětí s různými mateřskými jazyky? Jak k tomu přistupujete?

Nejdříve si učitel musí uvědomit, že se nemůže opřít o mateřský jazyk a musí využívat více vizuální opory. Ve třídě, kde učím etiku, jsem si vytvořila jazykový profil skupiny. V této skupině mám studenty jedenácti různých národností a mluví se zde osmnácti odlišnými jazyky. Komunikačním jazykem je angličtina, což pro nikoho ze studentů není první jazyk. Největší výzvou pro mě je připravit hodinu tak, aby byli všichni studenti schopni pochopit téma a vyjádřit se k němu.

Evropské školy podporují rozvoj mateřského jazyka i integraci do mezinárodního prostředí. Jak to funguje v praxi?

V každé Evropské škole jsou jazykové sekce (třídy), kde jsou hlavní předměty vyučovány v jednom z jazyků EU. Cizí jazyky se povinně vyučují dva, ale žáci si mohou později zvolit až dva další. Také se učí některé předměty, jako jsou výchovy, zeměpis nebo dějepis, ve svém druhém a třetím jazyce. Závěrečné zkoušky pak skládají jak v mateřském jazyce, tak v jazyce druhém. Na konci studia každý student komunikuje plynně slovem i písmem minimálně ve dvou jazycích.

Podílíte se na mimoškolních aktivitách? Jaké projekty jsou mezi žáky oblíbené?

Zatím jsem měla možnost se účastnit jen několika aktivit pro učitele. Aktivity, do kterých jsou zapojeni žáci, vyžadují více času na organizaci. To mě teprve čeká. Děti se rády zapojují do studentských výměn v rámci Evropských škol, programu Erasmus+ nebo charitativních projektů.

Jaká podpora je k dispozici českým učitelům působícím na Evropských školách?

Co se týče organizačních věcí, podporu velmi dobře zajišťuje DZS. ČŠI připravuje pravidelné letní workshopy, kde se učitelé EŠ setkávají a vyměňují si poznatky a zkušenosti. Naše pracoviště pravidelně navštěvují inspektorky, znají prostředí konkrétních škol a poradí přímo na místě. V neposlední řadě se s učiteli podporujeme navzájem, radíme si a sdílíme učební materiály.

Co byste vzkázala učitelům, kteří o této zkušenosti přemýšlí? Jaké dovednosti jsou podle vás klíčové pro úspěšné působení na Evropské škole?

Vzkázala bych jim, aby neváhali a zkusili se přihlásit. Zkušenosti se životem v zahraničí jsou výhodou, stejně jako znalost více jazyků. Nejdůležitější je ale chuť poznávat a nebát se učit novým věcem v jakémkoliv věku.