Státy střední a jihovýchodní Evropy se dohodly na pokračování programu CEEPUS

Počínaje rokem 2025 začne program CEEPUS psát čtvrtou kapitolu své historie.

Středoevropský výměnný univerzitní program CEEPUS zahajuje novou etapu. Ministři školství států střední a jihovýchodní Evropy připojili své podpisy pod novou programovou dohodu "CEEPUS IV" a vyjádřili tím vůli pokračovat v rozvoji dosavadní spolupráce vysokých škol v regionu. Konferenci ministrů hostilo jako předsedající stát Polsko.

Dohoda "CEEPUS IV", kterou podepsali představitelé 14 členských států, poskytne výměnnému programu smluvní rámec až do roku 2032. Symbolicky se podpisový ceremoniál uskutečnil v prostorách Koperníkova centra ve Varšavě, vědeckotechnického muzea, které nese odkaz významného učence a astronoma Mikuláše Koperníka. Autor heliocentrické teorie, která způsobila revoluci v přírodních vědách, jak ostatně vyjadřuje známá metafora "kopernikánského obratu", se narodil před 550 lety v polské Toruni. Při tomto výročí bylo Koperníkovo rodiště, jak připomněl polský ministr školství Przemysław Czarnek v projevu na jednání ministrů, pořadatelem Světového kopernikánského kongresu, jehož hlavní událostí byl podpis Toruňské deklarace. Ta se hlásí k principům svobody bádání a svobody vědecké kritiky a diskuse. 

Po Erasmu je CEEPUS druhým nejrozšířenějším programem meziuniverzitní spolupráce v Evropě. Za skoro 30 let své existence se v programu CEEPUS uskutečnilo bezmála 82 tisíc výjezdů. Srdcem programu jsou tzv. univerzitní sítě. Většinou jde o interdisciplinárně zaměřené projekty umožňující výměnu studentů a pedagogů nebo pořádání společných aktivit jako letních škol či odborných exkurzí. Otevřenost, ochota ke spolupráci a vzájemná inspirace pak posiluje renomé zapojených vysokých škol i za hranicemi regionu.    

Podle generálního tajemníka CEEPUS Michaela Schedla program sehrál roli při sjednocování rozjitřeného regionu, ve kterém byla akademická výměna a spolupráce dlouhá léta složitá, ba přímo vyloučená. V roce 1993 stálo u zrodu nové organizace šest zakládajících států. Česko se připojilo v roce 1996. Po skončení války v Jugoslávii následovaly státy Balkánu. „Programy regionálního významu jako CEEPUS pomáhají univerzitám integrovat se do Evropského prostoru vzdělávání,“ uvedl Schedl pro polský list Rzeczpospolita. „Partnerské instituce se navzájem učí jedna od druhé a tím přispívají k budování kapacit a zajišťování kvality kurikula. Rozvíjení spolupráce v regionálním měřítku umožňuje těmto partnerstvím dále expandovat v rámci celé Evropské unie.“

Před programem CEEPUS nyní stojí nové výzvy. „Dnešní diskuse byla o tom, jak uzavřít program CEEPUS III. Rozhodli jsme se pro dvě věci. Zaprvé jsme jednali o pokračování spolupráce s akademiky, profesory, výzkumníky a studenty z Ukrajiny,“ řekl po jednání ministr Czarnek. Druhým požadavkem bylo zahrnutí pobaltských zemí. „Na mou žádost, se souhlasem nového předsedy (ministr školství Maďarska, které přebírá štafetu předsednictví od Polska – pozn. red.) a se souhlasem všech jsme se rozhodli, že chceme navrhnout rozšíření organizace CEEPUS o tři pobaltské země - Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Chceme, aby Litevci, Lotyši a Estonci mohli v blízké budoucnosti využívat výhod programu CEEPUS,“ doplnil Czarnek.  

Setkání členských zemí ve Varšavě bylo završeno galavečerem, který patřil vítězům posledních tří ročníků soutěže o Ministerskou cenu. Ocenění převzali plaketu z rukou polského ministra Czarneka a generálního tajemníka Schedla. Letošním vítězem byla vyhlášena srbská síť FINALIST zaměřená na rozvoj výukových programů v odvětví ekonomiky "nových" dodavatelských řetězců. Partnery sítě jsou mimo jiné pracoviště Univerzity Pardubice, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích.

V jednotlivých členských zemích spravují program Národní kanceláře CEEPUS. Česká Národní kancelář CEEPUS má sídlo v DZS. Informace důležité pro žadatele a vysoké školy v ČR jsou publikovány na stránkách programu.