Rozvoj nových dovedností v proměňujícím se světě. Co ukázala letošní konference EPALE?

MB, DZS

EPALE

Reportáž z Česko-slovenské konference EPALE, která se věnovala otázce efektivního rozvoje dovedností dospělých.

Epale 2023

Jak efektivně rozvíjet dovednosti dospělých? Jak k dalšímu vzdělávání motivovat zaměstnance? A jakou úlohu v rozvoji vzdělávání dospělých hraje neformální vzdělávání?

Aktuální témata z oblasti celoživotního vzdělávání se stala předmětem přednášek, diskuzí a workshopů na včerejší Česko-slovenské konferenci EPALE s podtitulem Efektivní rozvoj dovedností dospělých, která se konala v prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT v Praze. Výše zmíněné otázky rozvoje dalšího vzdělávání v dnešní společnosti reflektuje také letošní Evropský rok dovedností, který vyhlásila Evropská komise a u jehož příležitosti se konference konala. Akce, kterou organizoval náš tým českého střediska evropské komunity vzdělavatelů dospělých EPALE, nabídla platformu pro sdílení zkušeností, odborných poznatků a dobré praxe odborníkům, tvůrcům politik, pedagogům, lektorům z oblasti vzdělávání dospělých, ale také zástupcům odborů, firem i neziskového sektoru z České republiky a Slovenska. Účastníky celým dnem provázel v roli moderátora Tomáš Langer, který působí také jako expert platformy EPALE.

Cesta ke štěstí

Konferenci zahájila vedoucí oddělení celoživotního vzdělávání Jitka Morčušová z Domu zahraniční spolupráce (DZS) prezentací aktivit platformy EPALE v České republice za uplynulý rok. Následovaly odborné příspěvky, které přinášely především strukturální pohled na problematiku a zhodnotily současný stav rozvoje kompetencí a dovedností na národní i evropské úrovni. Konkrétní data představily Ivana Studená ze Slovenské akademie věd a Ľubica Gállová ze slovenského Státního institutu odborného vzdělávání.

Epale 2023 Jana Malá
Jana Malá (MPSV), národní koordinátorka Evropského roku dovedností. Foto: DZS

Řečníci však přítomným rovněž připomněli, proč je nezbytné v současném světě rozvíjet svoje dovednosti kontinuálně a v jakémkoliv věku. Jak zmínil Jan Brůha z Národního pedagogického institutu, i tak (zdánlivě) samozřejmé dovednosti jako je schopnost vyřizování elektronické pošty nebo stažení výpisu k bankovnímu účtu mohou být pro řadu lidí obtížným úkolem. Nedostatečnou úroveň základních dovedností totiž vykazuje každý pátý Evropan. Přitom jsou to právě základní dovednosti, které lidem zvyšují sebevědomí, umožňují jim lépe fungovat v životě i v práci a činí je tak šťastnějšími.  

Konkrétní strategie a nástroje na úrovní státu, které již nyní nebo v budoucnu napomohou zefektivnit systém rozvoje základních i odborných dovedností, představily ve slovenském kontextu Ildikó Pathóová z Ministerstva školství, vědy, výzkumu a sportu SR a v tom českém zase Monika Měšťanová z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

„Dnešní svět se rychle mění a s ním i potřeby na trhu práce, na což reaguje také Evropský rok dovedností. Ve vzdělávání je důležité neustávat a my chceme, aby bylo vzdělávání vnímáno jako celoživotní proces od kolébky po hrob. Je důležité pochopit, že člověk na sobě může pracovat i ve chvíli, kdy opustil školu, aby byl v životě úspěšný a spokojený,“ dodala další řečnice Jana Malá z Ministerstva práce a sociálních věcí, která je zároveň národní koordinátorkou letošního Evropského roku dovedností.

Jak motivovat zaměstnance na stále se proměňujícím trhu práce?

Pracovní trh se dynamicky mění a společně s nabídkou nových služeb a s rozvojem nových technologií se také rychle proměňuje poptávka po nových dovednostech. Tomu, jak motivovat současné zaměstnance k dalšímu vzdělávání a jakým způsobem může státní, neformální a komerční sektor v této oblasti spolupracovat, se věnovala panelová diskuze. Podnikatelskou sféru v ní zastoupili Kristina Kosatiková, která má na starosti vzdělávání zaměstnanců v podniku IBM v ČR a Vilém Fabiánek ze společnosti Volkswagen AG. Oba podniky podporují své zaměstnance v dalším vzdělávání, přičemž otázku motivace řeší každá z firem vlastním způsobem od zavedení povinných hodin školení po sdílení příběhů úspěšných kolegů, které si nějakým vzděláváním prošli. Lukáš Němec z Českomoravské konfederace odborových svazů poukázal na ještě jiný problém. Průzkumy uskutečněné mezi podniky naznačují, že firemní vzdělávání se často týká výlučně středního a vyššího managementu. Lidé na nižších pozicích totiž často nechápou, proč by se nadále vzdělávat měli, v dalších případech zase jejich vedoucí rozhodne za ně s vysvětlením, že jednoduše žádné školení na rozvoj nových dovedností nepotřebují.

Rom Dub, ředitel Městské knihovny Písek, během panelové diskuze
Roman Dub, ředitel Městské knihovny Písek, během panelové diskuze. Foto: DZS

Bariéru v dalším vzdělávání představují často předsudky, které se vážou ke konkrétnímu odvětví. S nimi se setkávají například ženy, které si chtějí rozvíjet svoje IT dovednosti, jelikož většinová společnost stále ještě vnímá obor jako dominantně mužský. Na to upozornila v diskuzi Lucia Stellerová z organizace AjTyvIT, která na Slovensku usiluje o zpřístupnění IT vzdělání ženám.

Klíčovou úlohu v rozvoji dovedností v dnešní společnosti mohou hrát také nejrůznější komunitní centra jakými jsou dnes také moderní knihovny. „Role knihoven ve společnosti se za posledních deset, dvacet let výrazně proměňuje. Od té klasické půjčovny knih se dnes knihovny stávají vzdělávací, komunitní centra, která se dostávají do středu společenského života měst a obcí. Knihovny jsou schopné komunikovat s místní komunitou, mohou navazovat na regionální témata a dokážou tak efektivně propojovat občany,“ shrnul význam knihoven jakožto aktéra na poli neformálního vzdělávání další panelista Roman Dub, ředitel Městské knihovny Písek.

Nejsme v tom sami

Konferenci uzavřely čtyři paralelně se konající odborné workshopy pro lektory a vzdělavatele, na kterých se mohli účastníci zapojit aktivně do diskuzí na aktuální témata rezonující pedagogickým světem jako jsou uzpůsobení rozvoje dovedností z pohledu UX designu a gamifikace, budování vzdělávacích komunit nebo volba vhodných metod pro efektivní rozvoj dovedností. „Nemůžu říct, že by byla nějaká část konference nejlepší. Z každé části jsem si odnesla několik nových poznatků, užitečných tipů a odkazů na materiály, které pak pro svou práci využiji. Odnáším si také spoustu nových kontaktů a zjištění, že například otázku motivace zaměstnanců řeší ve všech firmách a organizacích stejně intenzivně,“ shrnula ty největší benefity konference z pohledu účastnice Tereza Kadlecová, která se věnuje rozvoji zaměstnanců v Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Workshop. Foto: DZS
Workshop. Foto: DZS

„Hlavním cílem naší platformy je přimět společnost, aby se více mluvilo o potřebě vzdělávat dospělé. Proto hledáme způsoby, jak toto téma dostat do širšího povědomí, propojujeme aktéry, kteří mohou v této věci něco změnit a chceme také motivovat lidi k dalšímu vzdělávání. Věřím, že právě letošní konference je tím místem, kde můžeme tato témata, které se objevují také v cílech Evropského roku dovedností, probrat a najít vhodná řešení,“ vysvětlila stěžejní smysl letošní konference Daniela Krtičková z platformy EPALE, která společně se svým týmem akci připravila.

Účastnící konference EAPLE 2023
Účastnící konference EAPLE 2023. Foto: DZS.

Pokud jste se konference nemohli nebo nestihli účastnit, podívejte se do kalendáře událostí na webu EPALE, kde pravidelně informujeme o zajímavých příležitostech pro všechny zájemce o celoživotní vzdělávání.