RAY DAY: Jak výjezdy do zahraničí rozvíjí sebevědomí, empatii i demokratické hodnoty
20. říjen je RAY DAY. Den, kdy otevíráme data a ukazujeme, jak evropské programy mění neformální vzdělávání mládeže.
Dům zahraniční spolupráce (DZS) je dlouhodobě součástí mezinárodní výzkumné sítě RAY Network, která pravidelně sbírá data o zahraničních výjezdech mladých lidí napříč Evropou. Ať už jde o krátkodobé výměny mládeže v rámci programu Erasmus+ nebo dlouhodobé dobrovolnické působení pod Evropským sborem solidarity. Čísla mluví jasně: výjezdy podporují seberozvoj účastníku i organizací, evropské hodnoty a solidaritu.
Zábava, vzdělávání a nové zkušenosti
Na začátku bývá zvědavost a chuť zkusit něco nového. Mladí vyrážejí primárně s cílem rozšířit si obzory: 82 % kvůli novým zkušenostem, 75 % aby se něco nového naučili a 73 % aby poznalo jiné kultury. Když se pak ptáme na průběh: 88 % účastníků a účastnic programu Erasmus+ hodnotí celkovou projektovou zkušenost pozitivně, 91 % se cítí být v aktivitách dobře začleněno, tedy součástí dění a co je hlavní, 88 % vnímá aktivity projektu jako smysluplné a obohacující. U dobrovolnických a solidárních projektů svou zkušenost hodnotí pozitivně 78 % účastníků a účastnic a v 84 % bývá projekt i dobře přijat místní komunitou, což při vyšší náročnosti těchto aktivit potvrzuje kvalitu prostředí, vedení a podpory.
Nakolik jste považovali projektové aktivity za smysluplné? (n = 338)
Rozvoj účastníků, organizací i společnosti
Silný zážitek je ale nejen start. To podstatné se děje, když se zkušenost přelije do dovedností, které si člověk veze zpátky domů. Po výjezdu v rámci programu Erasmus+ 90 % mladých lépe komunikuje s lidmi mluvícími cizím jazykem, 82 % má lepší kritické myšlení a 64 % získá dovednosti k řešení společenských a politických výzev současnosti. Projekty dávají tedy mladým lidem nejen hlas, ale i nástroje, jak ho využít. Kromě toho 80 % účastníků a účastnic zároveň mluví o růstu sebedůvěry a 76 % o větší samostatnosti, což je přesně to, co z jednorázového výjezdu dělá dlouhodobý osobní posun. U dobrovolníků a dobrovolnic Evropského sboru solidarity sledujeme obdobný rozvoj a navíc se u nich například v 86 % zvyšuje schopnost týmové spolupráce nebo ochota aktivně podporovat solidaritu (48 %).
Po skončení projektu se cítím být více... (n = 117)
Stejná logika platí pro ty, kteří s mladými pracují. Mezinárodní praxe se promítá do toho, jak vypadá jejich každodenní práce: 84 % pracovníků a pracovnic s mládeží posílilo své interkulturní kompetence a naučilo se posilovat diverzitu ve své práci s mládeží, 82 % se lépe orientuje v mezinárodním prostředí a 35 % si zlepšilo kompetence v oblasti digitálních technologií. K tomu se přidává šířeji rozkročené profesní zázemí: 86 % respondentů rozšířilo své osobní i pracovní sítě, což se promítá do kvalitnějších aktivit i snazšího sdílení know-how napříč organizacemi.
Dopady těchto projektů se však šíří ještě dál. 51 % účastníků a účastnic vnímá, že jejich účast na projektu již ovlivnila i jejich okolí. Projektové týmy, které mezinárodní výjezdy v neformálním vzdělávání realizují, hodnotí svou zkušenost velmi pozitivně a popisují posuny, které zlepšují klima v organizacích: 91 % uvádí větší empatii, 83 % vyšší sebedůvěru a 89 % lepší schopnost posilovat diverzitu. To však není vše. Dopady vidíme i mimo zdi organizací. U 59 % projektů roste povědomí místních komunit o potřebách mladých a dle respondentů a respondentek v 66 % vyjadřují komunity chuť podobné akce podporovat i nadále. Krátký výjezd se tak mění v dlouhodobou změnu: kvalitnější práce s mládeží uvnitř organizací a otevřenější, vnímavější okolí.
Místní komunita si více uvědomila obavy a zájmy mladých lidí. (n = 155)
Evropské hodnoty v praxi
Mezinárodní setkání přibližuje Evropu skrze zkušenosti účastníků a účastnic a dostává jí do každodennosti. Zásadně se mění, jak vnímají sounáležitost vůči Evropě – u programu Erasmus+ roste pocit blízkosti Evropě ze 70 % na 90 % a v Evropském sboru solidarity se zvedá z 56 % na 79 %. Evropské hodnoty, demokracie a možnosti participace se ve výjezdech neprobírají jen teoreticky, ale účastníci je zažívají v cizím prostředí, v týmech, při debatách i při společném rozhodování. Právě to vysvětluje, proč po návratu vidíme víc než jen názorový posun, ale i změny v chování. Mladí lidé po účasti v projektu v rámci programu Erasmus+ například častěji, než před projektem vstupují do občanského dění (52 %), častěji participují na demokratických procesech (42 %) a dokonce i více než předtím chodí volit (35 %). Ruku v ruce s tím jde i to, že po výjezdu častěji veřejně podporují diverzitu (57 %), častěji se staví proti diskriminaci a intoleranci (51 %) a pevněji si umí stát za svými právy (40 %).
Po skončení projektu aktivně... (n = 78)
Investice do neformálního vzdělávání a zahraničních výjezdů se vyplatí
Z opakovaných šetření RAY Network tedy vychází konzistentní zjištění: vysoká spokojenost a smysluplnost výjezdů, měřitelné rozvinutí dovedností, které se hodí doma i v práci a viditelný dopad na komunity. K tomu posílená evropská identita a konkrétní hodnoty, které se promítají do každodenního života. I krátkodobý výjezd má dlouhodobý dopad, posiluje sebevědomí, empatii a demokratické hodnoty u mladých lidí, zvyšuje profesionální kvalitu práce s mládeží a zanechává stopu v oblastech, ve kterých žijeme. Je to investice, která se vrací dvakrát – jednotlivci i společnosti.
Zajímá vás více? Koukněte se na stránku DZS a projděte si možnosti, které nabízíme mládeži pro výjezd do zahraničí. Nebo se podívejte na web a sociální sítě RAY Network.