Podejte žádost o projekt Budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání
Zajímá vás spolupráce s rozvojovými zeměmi po celém světě? Pak je Budování kapacit pro vás.
Koncem listopadu pořádala agentura EACEA informační webinář, během něhož se zájemci o tento typ projektů dozvěděli, jaké jsou podmínky pro zapojení ve výzvě 2024 a tipy, jak uspět.
Hlavní cíle Budování kapacit ve VŠ vzdělávání
Začátkem webináře se účastníci seznámili s hlavními cíli akce a zastřešujícími prioritami. Nejdůležitější aspekt těchto projektů je, že by se měly zaměřit na potřeby třetích rozvojových zemí, jejich vysokoškolských systémů a společnosti a výsledky projektu by měly být v jejich prospěch. Hlavními cíli je navázaní spolupráce, podpora regionální spolupráce, modernizace vysokoškolských institucí a vysokoškolských systémů ve třetích zemích nepřidružených k programu (tzv. partnerských zemích), efektivní řízení a management VŠ institucí v partnerských zemích, inovace, dostupnost internacionalizace a VŠ školství pro studenty a společenský dopad. Projekty by se také měly zaměřit na jednu z pěti zastřešujících priorit: Zelená dohoda pro Evropu; digitální tranzice; integrace migrantů; správa, mír, bezpečnost a lidský rozvoj nebo udržitelný růst a práce. Tyto zastřešující priority se netýkají všech regionů světa, některé z nich se týkají jen určitých regionů, je proto třeba dobře si nastudovat informace, které jsou uvedené v Příručce k programu.
V rámci Budování kapacit existují tři složky, tzv. strands:
Složka 1: Podpora přístupu ke spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání
Projekty, které budou realizovány pod složkou 1, by měly být vstupním bodem do Budování kapacit, ale i do dalších Erasmus+ projektů a internacionalizace obecně pro „nováčky“, tedy vysoké školy či fakulty z partnerských zemí, které nemají zkušenosti s mezinárodními projekty. Mohou se zaměřit např. na vysoké školy z venkovských či odlehlých oblastí a měly by podporovat také dostupnost vysokoškolského vzdělávání a internacionalizace pro lidi s omezenými příležitostmi. Cílem je snižovat internacionalizační propast, podpořit rozvoj řídících a administrativních kapacit partnerských škol a zajistit vysoce kvalitní a relevantní vzdělávání. Příkladem výstupů projektů v této složce je vytvoření internacionalizačních oddělení, nových kurikul či školení pro vysokoškolské zaměstnance. Tyto projekty trvají 2 až 3 roky a grant se pohybuje v rozmezí od 200 do 400 000 eur. Nejméně rozvinuté země budou financovány prioritně.
Složka 2: Partnerství pro transformaci ve vysokoškolském vzdělávání
Cílem projektů ve složce 2 by měly být změny nejen na úrovni jednotlivých zapojených škol z partnerských zemí, ale i na úrovni vysokoškolského systému. Nezbytnou součástí těchto projektů je inovace ve vysokoškolském vzdělávání. Projekty by měly cílit na úzké propojení vysokého školství s trhem práce a společností (zapojit představitele místních zaměstnavatelů, výzkumných aktérů či civilní společnosti) a podporovat vytváření sítí mezi zapojenými vysokými školami. Také by měly inovovat způsoby učení na partnerských školách, např. integrovat do kurikula kombinaci fyzické i online výuky, transdisciplinární výuku nebo učení založené na řešení problémů (tzv. problem-based learning). Cílem je navýšení zaměstnatelnosti studentů a propagace reforem, například nástrojů Boloňského procesu. Počet podaných projektů v této složce je nejvyšší, a proto je nejkompetitivnější. Výše grantu je 400 až 800 000 eur a projekty trvají 2 až 3 roky.
Složka 3: Projekty strukturálních reforem
Tyto projekty cílí na strukturální změnu vysokoškolského systému na národní nebo regionální úrovni, včetně potřebných legislativních změn. Proto musí zapojit relevantní ministerstvo z každé zapojené třetí země nepřidružené k programu a trvá déle (3 nebo 4 roky). Složka 3 je určena podpoře inkluzivních, moderních a vysoce kvalitních vysokoškolských systémů ve třetích zemích. Proto je obzvláště v tomto typu projektu zapotřebí do žádosti uvést detailní a hloubkovou analýzu potřeb daného státu a jeho vysokoškolského systému. Výše grantu je 600 000 až jeden milion eur.
Další rozdělení projektů
Kromě rozdělení na složky se projekty Budování kapacit rozlišují na tzv. národní projekty zapojující pouze jednu partnerskou zemi (tento formát je možný jen pro regiony 2, 3, 5a, 6, 7a, 8a a 9), regionální projekty (alespoň dvě zapojené partnerské země ze stejného regionu) a projekty napříč regiony (různé země z různých regionů). Projekty napříč regiony mají vyhrazenou část rozpočtu a budou hodnoceny samostatně. Co se týče minimálního složení konsorcia, je třeba zapojit alespoň 2 programové země (min. 1 VŠ instituce z každé země) a alespoň 2 VŠ instituce z každé partnerské země.
Byť Budování kapacit primárně cílí na vysokoškolské instituce a pouze ty mohou být koordinátory projektu, lze zapojit i další organizace, které jsou spjaty s vysokým školstvím či např. Mládeží a dalšími oblastmi vzdělávání, ale i sociální partnery včetně soukromých firem. Jejich zapojení je však vždy třeba vysvětlit a jasně ukázat, jakou mají pro projekt přidanou hodnotu.
Tipy pro úspěšnou žádost
Projektové žádosti by měly být vyvážené, co se týče rozpočtu a neměly by obsahovat příliš vysoké zaměstnanecké výdaje (tzv. staff costs). Pokud by tyto převyšovaly 50 % celkové výše požadovaného grantu, je třeba je snížit. Projekty ve složce 1 by měly zahrnovat nákup vybavení pro zapojené vysoké školy v partnerských zemích. Ve složce 2 je také možné pokrýt nákup vybavení, mělo by ale být specializované a inovativní, na rozdíl od obecného vybavení typu tiskárny či počítače ve složce 1 (např. speciální výbava laboratoří). Při vyplňování žádosti by měli žadatelé upřesnit jasně měřitelné výstupy každého cíle projektu, např. kolik studentů bude zapsaných do vytvořených nových kurzů či kurikul atd.
Celkový rozpočet pro výzvu 2024 je 98 milionů eur, které budou rozděleny do výše uvedených 3 složek a 10 světových regionů. Očekává se, že celkem bude financováno 145 projektů. Úspěšnost projektů se v posledních dvou výzvách byla 20 % a 23 %.
Více informací, včetně technických detailů k vyplňování žádosti a získání PIC, najdete v záznamu webináře a v prezentacích na stránkách EACEA.