Na Evropské škole v Bruselu získávám zkušenosti, které bych v Česku nikdy nenačerpal, říká učitel Pavel Novota
Rozhovor s učitelem Evropských škol Pavlem Novotou o práci a životě učitele v Bruselu.
Pavel Novota v minulosti vyučoval několik let na českém gymnáziu anglický jazyk a dějepis, ale od září minulého roku působí jako učitel na Evropské škole v Bruselu. Program zajišťuje vzdělání dětem pracovníků institucí Evropské unie, Novota vyučuje angličtinu jako druhý či třetí jazyk a humanitní vědy. Co ho přimělo odjet z Česka učit do zahraničí? Jak se liší výuka v Bruselu od českého gymnázia? Proč je podle něj program důležitý? A jaký je život v evropské metropoli?
Jaká byla vaše motivace vydat se učit do Bruselu?
Mám pozitivní zkušenost se studiem v zahraničí. Přišlo mi to vždy obohacující, ať už z osobního či z profesního hlediska. Rozhodl jsem se tedy tuto zkušenost replikovat. Zároveň jsem to vnímal jako jistou výzvu, což je vždy něco, co mě motivuje. Je to zkušenost, která se nenabízí a neobjevuje každý den. Obecně rád zkouším nové a odlišné věci, přičemž daná pozice tyto všechny podmínky splňovala.
V čem se liší výuka v Evropských školách od českých škol?
Závisí to na předmětu. Hlavní rozdíl vidím v tom, že na českých školách se učí primárně čeští studenti a krom jazyků je většinou výuka v českém jazyce. Zde je škola rozdělena na jazykové sekce, takže značná část předmětů se učí v jiném jazyce, než kterým je rodný jazyk. Zároveň jsou studenti rozděleni tak, aby často v jedné třídě byli studenti z rozdílných sekcí, vyučující tak například může mít na té samé vyučovací hodině studenty ze Španělska, Francie, Belgie a Slovenska. Studenti se také mnohem více orientují na jazyky. Vždy mají kromě svého rodného jazyka povinně minimálně dva další, často ale i tři anebo čtyři. Některé předměty mohou být také více integrovány než na českých školách (například dějepis a zeměpis jako „humanitní vědy“).
Kdo jsou v Bruselu vaši žáci?
Valnou většinu studentů tvoří děti rodičů, kteří pracují pro instituce Evropské unie.
Čím je pro vás výuka v Evropské škole obohacující? Dává vám něco navíc oproti výuce v české škole?
Rozhodně jsem nucen mnohem více diferenciovat výuku, ať už kvůli tomu, že jsem byl dříve zvyklý na relativně stejnou úroveň studentů uvnitř jedné třídy, případně na základě kulturních odlišností v daných třídách. Tím se vlastně učím vést hodiny jiným způsobem. Zároveň pracuji s kolegy z různých zemí, kteří mají odlišnou perspektivu a pestré zkušenosti, které bych si v Česku s kolegy mohl vyměnit jen těžko. Tím, že studenti pochází z různých kulturních zázemí, také získávám odlišné názory z jejich strany, což je mnohdy, především pro výuku humanitních věd, pro výuku obohacující.
Dostáváte dostatečnou podporu od MŠMT, DZS a ČŠI, kteří za agendou stojí, i když působíte v jiné zemi?
Ano, jsme regulérně v kontaktu. Občas se navíc konají vzdělávací semináře, případně různá setkání.
V čem vnímáte největší přínosy působení Evropských škol v Evropě?
Do velké míry umožňují snadnější chod EU. Vyslaní diplomaté a pracovníci EU by zde mohli jen těžko působit, pokud by museli nechávat své děti ve své zemi. Ostatní („běžné“) školy by nemohly tento početní nápor ustát. Myslím si, že Evropské školy rovněž pomáhají vylepšovat reputaci a jméno jednotlivých zemí, případně vedou k většímu povědomí o dané zemi.
Jak probíhá spolupráce se sekcemi dalších států, které na Evropské škole působí?
Setkáváme se pravidelně ve sborovně, případně na pedagogických radách, či dalších školních/mimoškolních setkáních. Je důležité zmínit, že oborové komise jsou prakticky vždy složeny ze zástupců jiných zemí, takže tomu ani jinak být nemůže. Kolegové z cizích zemí jsou velmi vstřícní a ochotní pomáhat, což byla jedna z prvních věcí, kterých jsem si zde všiml. V kladném slova smyslu je to až nakažlivé.
Zapojujete se také do mimoškolních aktivit Evropské školy?
Kvůli velkému pracovnímu náporu se nezapojuji vždy … ale ano, občas se jich účastním. Konají se různé večírky, zájezdy a různá další setkání.
Můžete říci pár slov, jak se vám v Bruselu žije?
Myslím si, že jsem snad překonal všechny počáteční nástrahy (založení belgického bankovního účtu, žádost o belgický průkaz, nalezení bytu). Z hlediska možností by snad šlo město připodobnit Praze. Většinu obchodů mám relativně blízko bytu anebo školy. Budova školy je od mého současného bydliště vzdálena 5 stanic metrem, případně je to necelých 45 minut pěšky. Nutno ale podotknout, že většina českých kolegů bydlí mnohem blíže – do patnácti minut chůze.
Mají Evropské školy dvouměsíční letní prázdniny, jak jsme zvyklí z Česka? Jak je trávíte?
Jsem zde prvním rokem, takže zatím ještě nevím, jak budu prázdniny trávit. Letní prázdniny jsou zde v podstatě stejné jako v Česku, jen bývají občas o týden posunuté, tj. může se ještě učit první týden v červenci, ale výuka může začínat až během druhého zářijového týdne. Obecně zde ale bývají prázdniny o něco delší, než jak je tomu v ČR.
Staňte se i vy učitelem Evropských škol
Právě hledáme učitele a učitelky do několika Evropských škol, celkem je vypsáno výběrové řízení na 8 pozic. Zájemci mohou zasílat přihlášky do 24. března 2023. Více informací o pracovních pozicích najdete na stánkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které ve spolupráci s námi a s Českou školní inspekcí výběrové řízení vypisuje.
Chcete vědět o práci učitelů Evropských škol více? Podívejte se na webinář, který pro zájemce uspořádalo ministerstvo školství. Blíže se seznámíte se systémem Evropských škol a specifiky předškolního, primárního a sekundárního cyklu. Získáte také praktické informace pro uchazeče o pozice vyslaných učitelů Evropských škol, jako jsou podoba pracovní smlouvy, doba vyslání, platové podmínky a další benefity. Přímo od českých učitelů působících v Evropských školách se dozvíte, jak se jim žije a pracuje v zahraničí.