Jaké jsou priority českého předsednictví v Radě EU v oblasti vzdělávání a výzkumu ukázal Kulatý stůl MŠMT

MŠMT a MB, DZS

Dům zahraniční spolupráce

Kulatý stůl k přípravě předsednictví ČR v Radě EU proběhl 3. 2. v Praze za účasti tří ministrů a odborníků ve vzdělávání a výzkumu

Zdroj: MŠMT
Zdroj: MŠMT

Česká republika se ujme předsednictví v Radě EU již 1. července. Prioritní témata, kterým se bude věnovat v oblasti vzdělávání a výzkumu představil ministr školství Petr Gazdík společně s ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou a ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem v rámci diskusního fóra a tiskové konference v Praze. Všechny panely moderoval náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Václav Velčovský.

Na konferenci, kterou jsme připravili spolu s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), pak v druhé části v rámci čtyř tematických panelů diskutovali odborníci ve vzdělávání, zástupci vzdělávacích institucí a agentur o jednotlivých problematikách. Dům zahraniční spolupráce (DZS) reprezentoval vedoucí sekce mládeže a sportu Šimon Presser a vedoucí sekce školního a odborného vzdělávání Pavlína Kroužková. Celou akci bylo možné sledovat živě v online formě, k dispozici je rovněž záznam.

„Předsednictví každé členské země je velmi prestižní záležitostí, neboť dává předsednické zemi příležitost vést Radu EU a zásadním způsobem tak ovlivňovat dění v EU. Máme proto jedinečnou příležitost představit naše priority, ať už v oblasti výzkumných infrastruktur, digitalizace systému vzdělávání nebo mezigenerační solidarity,“ řekl na úvod ministr školství Petr Gazdík.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík na zahájení akce. Zdroj: MŠMT
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík na zahájení akce. Zdroj: MŠMT

Jako své hlavní priority ve vzdělávání označila Česká republika digitalizaci vzdělávání a podporu unijní iniciativy „Cesty ke školnímu úspěchu“. Ta se zaměřuje především na mladé lidi, u nichž hrozí nedostatečné výsledky v oblasti základních dovedností, pozornost však obrací také na pohodu dětí (wellbeingu) a genderovou diverzitu.

„Digitální nástroje umožňují zapojit se také do mezinárodní spolupráce, a to i menším školám v menších obcích. Jedná se vlastně o účinný nástroj inkluzivnějšího vzdělávání. Digitalizace a mezinárodní spolupráce spolu již delší dobu úzce souvisí. Od roku 2005 platforma eTwinning umožňuje bezpečnou komunikaci mezi školami,“ vysvětlovala Pavlína Kroužková z DZS.

Vedoucí sekce školního a odborného vzdělávání DZS Pavlína Kroužková vystoupila v panelu Školní vzdělávání. Zdroj: MŠMT
Vedoucí sekce školního a odborného vzdělávání DZS Pavlína Kroužková vystoupila v panelu Školní vzdělávání. Zdroj: MŠMT

V oblasti mládeže bude pozornost zaměřena na mezigenerační dialog, solidaritu a ČR rovněž podpoří letošní Evropský rok mládeže, ke kterému uspořádá Česká republika společně s Evropskou komisí a Evropským parlamentem 6. prosince závěrečnou událost. „Skvělými nástroji pro sbližování mladší a starší generace a rozvoj solidarity jsou programy Evropský sbor solidarity a Erasmus+, které DZS na národní úrovní spravuje. Umožňuje mladým lidem zapojit se několika způsoby – v rámci výměn mládeže, v roli dobrovolníků ale i v roli organizátorů, kdy mladí lidé mohou participovat aktivně na demokratických procesech nebo dostat finanční podporu pro činnost solidárních organizací i na domácí úrovni,“ připomněl význam programů Evropský sbor solidarity a Erasmus+ Šimon Presser z DZS.

Vedoucí sekce mládeže a sportu DZS Šimon Presser promluvil v panelu Mládeže. Zdroj: MŠMT
Vedoucí sekce mládeže a sportu DZS Šimon Presser promluvil v panelu Mládeže. Zdroj: MŠMT

V oblasti výzkumu a vývoje se diskutovalo hlavně o výzkumných infrastrukturách a synergiích ve financování výzkumu, vývoje a inovací. „Abychom byli i do budoucna prosperující částí světa, tak musíme na úrovni jednotlivých členských států spolupracovat a musíme investovat právě do oblastí, o kterých jsme dnes mluvili, tedy do vědy, výzkumu, vzdělávání a inovací, a i proto byla v oblasti výzkumu a vývoje zvolena témata velkých významných infrastruktur a financování,“ upřesnila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová

Jednou z akcí českého předsednictví, která se uskuteční mimo Prahu, bude i letošní celosvětová konference o problematice výzkumných infrastruktur ICRI (International Conference on Research Infrastructures), která se uskuteční v říjnu letošního roku v Brně. Stěžejními tématy ICRI 2022 budou mobilizace výzkumných infrastruktur v reakci na pandemii Covid-19 a role výzkumných infrastruktur v ekonomické obnově a posilování připravenosti světové populace reagovat na budoucí krizové scénáře a krizové události.

„V přípravě předsednictví přikládám velkou váhu spolupráci vlády a akademické sféry, a to jak v expertní rovině, tak i v logistice. Mezi tématy českého předsednictví v radě Evropské unie chceme komunikovat oblast kyberbezpečnosti, oblast klimatické politiky, a to například odlesňování nebo ukládání oxidu uhličitého,“ dodal ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

Role MŠMT a DZS při předsednictví ČR v Radě EU

Ministr školství bude v době předsednictví předsedat unijním orgánům Radě pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport a Radě pro konkurenceschopnost, respektive její výzkumné části. Zástupci MŠMT také povedou v Bruselu jednání příslušných pracovních skupin a výborů na expertní úrovni. V České republice proběhne při příležitosti českého předsednictví několik akcí věnovaných tématu vzdělávání, školství, vědy a výzkumu. Dům zahraniční spolupráce s MŠMT na přípravách předsednictví a organizaci konferencí, setkání a dalších událostí spolupracuje.