Eurydice

Rozvoj dovedností a kompetencí je zásadní pro každého, v každém věku. Ne všichni dospělí se však účastní dalšího vzdělávání. Zejména dospělí s nejnižší kvalifikací mají často malou šanci se zapojit.

Studie prozkoumává současné přístupy jednotlivých evropských zemí k podpoře celoživotního učení. Zvláště se pak zpráva zaměřuje právě na přístupy a opatření usnadňující dospělým s nízkou úrovní dovedností a s nízkou kvalifikací přístup ke vzdělávacím příležitostem.

Hlavním zdrojem informací pro tuto tematickou zprávu byly údaje z národních jednotek Eurydice, reprezentujících 42 systémů vzdělávání a odborné přípravy ve 37 evropských zemích. Tyto údaje byly doplněny o kvalitativní a kvantitativní data poskytnutá jinými organizacemi, včetně Cedefopu, Eurostatu a OECD.

K debatě o potřebných reformách může významně přispět studie Eurydice Teachers in Europe. Careers, Development and Well-Being, zaměřená zejména na učitele základních škol, podávající přehled jednak o národních politikách a legislativě, jednak o běžné praxi na školách. Součástí zprávy jsou i názory samotných učitelů získané prostřednictvím výzkumu OECD TALIS (Teaching and Learning International Survey). Ve studii nalezneme kapitoly věnované vzdělávání a kvalifikaci pedagogů, pracovním podmínkám, kariérnímu řádu, přístupům k hodnocení učitelů, mobilitě a v neposlední řadě jejich spokojenosti s prací a dalším názorům získaným z výzkumu TALIS.

Zpráva zahrnuje všechny státy EU a dalších 11 nečlenských zemí.

Zpráva přináší přehled úspěchů dosažených během posledních dvou desetiletí: harmonizace studijních struktur, vytvoření důvěryhodných systémů zabezpečování kvality a vytvoření prostředí podporujícího internacionalizaci. Do „EHEA“ se zapojovaly další a další země a počet studentů výrazně vzrostl až na dnešních více než 38 milionů. Určitou práci je však třeba ještě vykonat, protože „EHEA“ zdaleka není dostatečně sociálně inkluzivní a míra účasti nedostatečně zastoupených skupin se významně nezlepšila.

Autoři se snaží identifikovat takové systémové prvky a opatření, která jsou spjata s vyšší, resp. nižší rovností ve výkonech žáků na základních a středních školách. Podkladem pro porovnání výsledků studentů jsou mezinárodní výzkumy PISA, PIRLS a TIMSS. Zpráva se věnuje následujícím rysům vzdělávacích systémů: účast na předškolním vzdělávání, financování regionálního školství, diverzita škol, volba školy a její podmínky, kritéria přijímacího řízení, vzdělávací dráhy a počátek jejich diferenciace, opakování ročníku, autonomie a odpovědnost škol, podpora školám se znevýhodněnými žáky či podpora žákům a studentům s horšími vzdělávacími výsledky. Studie porovnává 42 evropských vzdělávacích systémů a její součástí jsou detailní přílohy, kde jsou shrnuty informace za jednotlivé státy.

K dispozici je také Eurydice Brief: Equity in school education in Europe: Structures, policies and student performance, který shrnuje hlavní poznatky studie.

25. března 2021 proběhla Eurydice lunchtime conference věnovaná právě této studii

Členové týmu Eurydice ve své prezentaci Equity in School Education: Structures, Policies and Student Performance představili zmíněnou studii, přístupy použité při analýze dat a hlavní poznatky týkající se velmi aktuálního tématu rovnosti ve vzdělávání. Paní Anna-Maria Giannopoulou (Deputy Head of Unit B2 Schools and Multilingualism) pak ve své prezentaci Pathways to school success představila téma rovnosti ve školství a inkluze z pohledu Generálního ředitelství pro oblast vzdělávání, mládeže, sportu a kultury (DG EAC).

Druhé vydání, které navzuje na zprávu z roku 2016, přináší aktualizované ukazatele z šesti oblastí: informace a poradenství; cizojazyčná příprava; přenositelnost grantů a půjček; zapojení znevýhodněných studentů; uznávání výsledků vzdělávání a uznávání kvalifikací. Informace pro rok 2018/19 poskytla národní oddělení Eurydice působící v 28 členských státech EU, Albánii, Bosně a Hercegovině, Švýcarsku, Lichtenštejnsku, Černé Hoře, Severní Makedonii, Norsku, Srbsku, Turecku a na Islandu.

Všechny ukazatele jsou také dostupné prostřednictvím online platformy s dynamickými mapami, které uživateli umožňují okamžitě pochopit politické prostředí pro vzdělávací mobilitu v Evropě.

Zpráva představuje i příklady současného politického úsilí o podporu výuky regionálních nebo menšinových jazyků na školách. Konkrétněji představuje příklady národních politik a opatření, jakož i některé projekty financované EU, které mají výuku těchto jazyků podpořit.
Dokument je dostupný v anglické, francouzské, německé a dalších jazykových verzích.

Oblast digitálního vzdělávání je mapována pomocí sady indikátorů týkajících se různých okruhů. Sledován je např. důraz, jaký je na rozvoj digitálních kompetencí žáků kladen v kurikulu, DK učitelů, způsoby hodnocení DK žáků, využívání digitálních technologií ve výuce, ale také strategické přístupy národních politik k této problematice a podpora školám. Tato komparativní část je doplněna přílohami, které obsahují další údaje a specifika jednotlivých evropských zemí v oblastech jako je kurikulum, kompetenční rámce pedagogů, národní strategie či aktéři činní v podpoře digitálního vzdělávání ve školách.

K dispozici je také Eurydice Brief: Digital Education at School in Europe, který shrnuje hlavní poznatky studie.

Publikace poskytuje porovnání předpisů a opatření zaměřených na strukturu, organizaci a financování vzdělávání a péče určených dětem v nejmladším a předškolním věku. Studie se zabývá tématy jako výše poplatků, rozsah bezplatného vzdělávání a péče, zákonný nárok na tyto služby, povinné předškolní vzdělávání, přetrvávající nedostatek služeb pro děti do 3 let atd.

Odpovědi na tyto otázky naleznete v nejnovější publikaci Eurydice Integrating Asylum Seekers and Refugees into Higher Education in Europe: National Policies and Measures, zvláště pak v její druhé části, která nabízí přehled opatření a strategií ve 35 evropských zemích.

Anglická verze studie

Česká verze studie - ke stažení v EU bookshop

Zpráva Integrating Students from Migrant Backgrounds into Schools in Europe: National Policies and Measures přináší přehled o tom, jak nejvyšších orgány zodpovědné v evropských zemích za vzdělávání podporují integraci žáků-migrantů do základních a středních škol. Informace se týkají 42 vzdělávacích systémů 38 zemí (28 členských států EU, Bosna a Hercegovina, Švýcarsko, Island, Lichtenštejnsko, Černá Hora, Norsko, Srbsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Turecko). Referenčním rokem je školní rok 2017/18.

První část srovnávací analýzy zahrnuje všechny země, přičemž popisuje stávající přístupy a opatření, která ovlivňují způsob, jakým jsou nově příchozí žáci-migranti umísťováni do škol a jak školy řeší odlišný vzdělávací potenciál a potřeby těchto žáků.

Druhá část zprávy je věnována analýze přístupů v deseti vybraných vzdělávacích systémech. Německo (Brandenbursko), Španělsko (Katalánsko), Francie, Itálie, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko, Finsko, Švédsko and Spojené Království (Anglie).

V neposlední řadě zpráva analyzuje komplexnost politických přístupů. Dospívá k závěru, že politika podporující přístup ke kvalitnímu vzdělání přizpůsobenému sociálně-emociálnímu rozvoji a rozmanitosti žáků se jeví jako slibná nejen pro integraci žáků-migrantů, ale pro všechny žáky a studenty žijící společně v evropských vzdělávacích systémech.

Současně vychází také Eurydice Brief: Integrating Students from Migrant Backgrounds into Schools in Europe: National Policies and Measures shrnující hlavní poznatky výše zmíněné studie.
 

Anglická verze publikace
Anglická verze Eurydice Brief