Role vzdělávání při transformaci společnosti směrem k udržitelnosti, rovnosti a sociální spravedlnosti je zcela klíčová.
Jak evropské vzdělávací systémy integrují kompetence související s udržitelným rozvojem do učebních osnov a do jaké míry poskytují podporu a poradenství učitelům a školám? Je téma udržitelnosti zahrnuto v kompetenčním rámci pro počáteční vzdělávání učitelů, je podporován profesní rozvoj učitelů v této oblasti? A jak jsou na tom jednotlivé evropské země, pokud jde o monitoring a podporu udržitelnosti ve vzdělávání obecně?
Překlad hlavních zjištění studie Promoting diversity and inclusion in schools in Europe představuje stávající politiky a opatření, které na národní/nejvyšší úrovni řeší nerovnosti a diskriminaci ve vzdělávání, se zaměřením zejména na skupiny žáků, u nichž je největší pravděpodobnost, že se mohou se znevýhodněním a/nebo diskriminací setkat.
Překlad hlavních zjištění studie Mobility Scoreboard, která monitoruje pokrok, který evropské země učinily v oblasti propagace a odstraňování překážek bránících studijní mobilitě ve vysokoškolském vzdělávání.
Pravidelně aktualizovaná zpráva Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe přináší přehled strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v evropských zemích.
Tato dílčí zpráva věnovaná vysokoškolskému vzdělávání na veřejných a státem dotovaných soukromých vysokých školách se zabývá dvěma složenými ukazateli pro následující klíčové oblasti vzdělávací politiky:
• řešení otázek rovnosti žen a mužů ve vysokoškolském vzdělávání
• přijímání ke studiu v rámci celoživotního vzdělávání.
Jak evropské země podporují rozmanitost a inkluzi ve školním vzdělávání? Zpráva Promoting diversity and inclusion in schools in Europe představuje stávající politiku a opatření, které na národní/nejvyšší úrovni řeší nerovnosti a diskriminaci. Zaměřuje se zejména na žáky, kteří se ve školách s největší pravděpodobností setkají se znevýhodněním a/nebo diskriminací (dívky/chlapci, žáci z rozličného migrantského, etnického a náboženského prostředí, LGBTIQ+ studenti a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami nebo postižením).
Pravidelně aktualizované publikace The structure of the European education systems: Schematic diagrams zachycují ve formě diagramů strukturu vzdělávacích systémů v jednotlivých evropských zemích od preprimární po terciární úroveň. Součástí zpráv je mapka představující hlavní organizační modely v primárním a nižším sekundárním vzdělávání a průvodce jak číst diagramy.
V pravidelně aktualizovaných publikacích Organisation of school time in Europe. Primary and general secondary education se dozvíte o termínech zahájení a ukončení školního roku a rozložení doby prázdnin v primárním a všeobecném sekundárním vzdělávání v evropských zemích, včetně existujících regionálních variant.
Český překlad hlavních zjištění studie Informatics education at school in Europe, věnované vzdělávání v oblasti informatiky na základních a středních školách.
Pravidelně aktualizované publikace The Organisation of the Academic Year in Europe informují o rozdělení akademického roku, tj. o jeho zahájení a o rozložení semestrů, prázdnin a zkouškových období, v terciárním vzdělávání. Zaznamenány jsou i odlišnosti v případě, že existují různé typy vzdělávacích programů (univerzitní a neuniverzitní).
Český překlad hlavních zjištění zprávy Key data on teaching languages at school in Europe – 2023 edition, věnované široké škále témat relevantních pro vzdělávací politiku v oblasti výuky cizích jazyků jak na evropské, tak na národní úrovni.
Kolik času ve škole žáci věnují základním předmětům a jak se liší počty vyučovacích hodin v jednotlivých zemích EU?
Pravidelně aktualizované publikace Recommended Annual Instruction Time in Full-time Compulsory Education in Europe podrobně informují o počtech vyučovacích hodin v povinném vzdělávání podle zemí, ročníků a předmětů.
Překlad studie Teachers in Europe. Careers, Development and Well-Being, která se zaměřuje zejména na učitele základních škol. Podává přehled jednak o národních politikách a legislativě týkající se učitelské profese, jednak o běžné praxi na školách. Součástí zprávy jsou i názory samotných učitelů získané prostřednictvím šetření OECD TALIS (Teaching and Learning International Survey).
Cílem již třetího vydání studie Mobility Scoreboard je monitorování pokroku, který evropské země učinily v oblasti propagace a odstraňování překážek bránících studijní mobilitě ve vysokoškolském vzdělávání.
Národní politiky regulující poplatky a stipendia na vysokých školách jsou důležitými nástroji, kterými stát může podporovat vstup do vysokoškolského vzdělání a jeho úspěšné ukončování. Přístupy a praxe se však v jednotlivých evropských zemích významně liší.
Eurydice k tomuto tématu vydala on-line publikaci, vůbec poprvé v interaktivním a dynamickém formátu.
V porovnání s předchozími dvěma dekádami se žáci na prvním stupni základních škol začínají učit cizí jazyk ve stále ranějším věku – to je jedno z hlavních zjištění již pátého vydání publikace Eurydice o výuce cizích jazyků v Evropě Key data on teaching languages at school in Europe 2023.
Pravidelně aktualizovaná studie Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe zahrnuje v roce 2022 více než 30 strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v evropských zemích, přehled hlavních reforem v těchto oblastech od roku 2015 a zcela nový soubor ukazatelů digitálních kompetencí.
V pravidelně aktualizovaných publikacích Organisation of school time in Europe. Primary and general secondary education se dozvíte o termínech zahájení a ukončení školního roku a rozložení doby prázdnin v primárním a všeobecném sekundárním vzdělávání v evropských zemích, včetně existujících regionálních variant.
Jaká vzdělávací politika má potenciál ovlivnit výsledky studentů v matematice a přírodních vědách? Přinášíme překlad hlavních zjištění studie věnované výuce matematiky a přírodních věd na školách v Evropě.
