Tato zpráva Eurydice zkoumá, zda a do jaké míry systémy vysokoškolského vzdělávání v Evropě uznávají a validují výsledky neformálního a informálního učení. Na základě řídicích dokumentů a cílů EU stanovených v rámci Boloňského procesu zpráva zkoumá uznávání neformálního a informálního učení jako alternativní přístupové cesty ke vzdělání a způsobu, jak splnit požadavky ve vysokoškolském studiu. Kromě toho se publikace zabývá i typy vzdělávacích aktivit, které lze validovat, a mechanismy zajišťování kvality, o něž se praxe uznávání a potvrzování opírá.
Zpráva zahrnuje 37 vzdělávacích systémů, které jsou součástí sítě Eurydice, a obsahuje kvalitativní údaje za akademický rok 2023/2024.
Role vzdělávání při transformaci společnosti směrem k udržitelnosti, rovnosti a sociální spravedlnosti je zcela klíčová.
Jak evropské vzdělávací systémy integrují kompetence související s udržitelným rozvojem do učebních osnov a do jaké míry poskytují podporu a poradenství učitelům a školám? Je téma udržitelnosti zahrnuto v kompetenčním rámci pro počáteční vzdělávání učitelů, je podporován profesní rozvoj učitelů v této oblasti? A jak jsou na tom jednotlivé evropské země, pokud jde o monitoring a podporu udržitelnosti ve vzdělávání obecně?
Pravidelně aktualizovaná zpráva Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe přináší přehled strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v evropských zemích.
Tato dílčí zpráva věnovaná vysokoškolskému vzdělávání na veřejných a státem dotovaných soukromých vysokých školách se zabývá dvěma složenými ukazateli pro následující klíčové oblasti vzdělávací politiky:
• řešení otázek rovnosti žen a mužů ve vysokoškolském vzdělávání
• přijímání ke studiu v rámci celoživotního vzdělávání.
Jak evropské země podporují rozmanitost a inkluzi ve školním vzdělávání? Zpráva Promoting diversity and inclusion in schools in Europe představuje stávající politiku a opatření, které na národní/nejvyšší úrovni řeší nerovnosti a diskriminaci. Zaměřuje se zejména na žáky, kteří se ve školách s největší pravděpodobností setkají se znevýhodněním a/nebo diskriminací (dívky/chlapci, žáci z rozličného migrantského, etnického a náboženského prostředí, LGBTIQ+ studenti a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami nebo postižením).
Pravidelně aktualizované publikace The structure of the European education systems: Schematic diagrams zachycují ve formě diagramů strukturu vzdělávacích systémů v jednotlivých evropských zemích od preprimární po terciární úroveň. Součástí zpráv je mapka představující hlavní organizační modely v primárním a nižším sekundárním vzdělávání a průvodce jak číst diagramy.
V pravidelně aktualizovaných publikacích Organisation of school time in Europe. Primary and general secondary education se dozvíte o termínech zahájení a ukončení školního roku a rozložení doby prázdnin v primárním a všeobecném sekundárním vzdělávání v evropských zemích, včetně existujících regionálních variant.
Pravidelně aktualizované publikace The Organisation of the Academic Year in Europe informují o rozdělení akademického roku, tj. o jeho zahájení a o rozložení semestrů, prázdnin a zkouškových období, v terciárním vzdělávání. Zaznamenány jsou i odlišnosti v případě, že existují různé typy vzdělávacích programů (univerzitní a neuniverzitní).
Kolik času ve škole žáci věnují základním předmětům a jak se liší počty vyučovacích hodin v jednotlivých zemích EU?
Pravidelně aktualizované publikace Recommended Annual Instruction Time in Full-time Compulsory Education in Europe podrobně informují o počtech vyučovacích hodin v povinném vzdělávání podle zemí, ročníků a předmětů.
Cílem již třetího vydání studie Mobility Scoreboard je monitorování pokroku, který evropské země učinily v oblasti propagace a odstraňování překážek bránících studijní mobilitě ve vysokoškolském vzdělávání.
Národní politiky regulující poplatky a stipendia na vysokých školách jsou důležitými nástroji, kterými stát může podporovat vstup do vysokoškolského vzdělání a jeho úspěšné ukončování. Přístupy a praxe se však v jednotlivých evropských zemích významně liší.
Eurydice k tomuto tématu vydala on-line publikaci, vůbec poprvé v interaktivním a dynamickém formátu.
V porovnání s předchozími dvěma dekádami se žáci na prvním stupni základních škol začínají učit cizí jazyk ve stále ranějším věku – to je jedno z hlavních zjištění již pátého vydání publikace Eurydice o výuce cizích jazyků v Evropě Key data on teaching languages at school in Europe 2023.
Pravidelně aktualizovaná studie Structural Indicators for Monitoring Education and Training Systems in Europe zahrnuje v roce 2022 více než 30 strukturálních ukazatelů vývoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v evropských zemích, přehled hlavních reforem v těchto oblastech od roku 2015 a zcela nový soubor ukazatelů digitálních kompetencí.
V pravidelně aktualizovaných publikacích Organisation of school time in Europe. Primary and general secondary education se dozvíte o termínech zahájení a ukončení školního roku a rozložení doby prázdnin v primárním a všeobecném sekundárním vzdělávání v evropských zemích, včetně existujících regionálních variant.
Pravidelně aktualizované publikace The structure of the European education systems: Schematic diagrams zachycují ve formě diagramů strukturu vzdělávacích systémů v jednotlivých evropských zemích od preprimární po terciární úroveň. Součástí zpráv je mapka představující hlavní organizační modely v primárním a nižším sekundárním vzdělávání a průvodce jak číst diagramy.
Pravidelně aktualizovaný materiál Compulsory Education in Europe v přehledné tabulce zobrazuje délku povinného vzdělávání v jednotlivých evropských zemích a informuje, zda a od kolika let je povinné předškolní vzdělávání a v jakém věku žáci zahajují a ukončují povinnou školní docházku.
Kdy se evropští žáci začínají ve škole zabývat informatikou? Na co se výuka zaměřuje, kdo daný předmět vyučuje a jak oblast digitálního vzdělávání ovlivnila kovidová krize?
Právě těmito tématy se zabývá studie Eurydice Informatics education at school in Europe.
Jak vzdělávací systémy napříč Evropou v průběhu pandemie organizovaly školní vzdělávání? Do jaké míry byly připravené přizpůsobit se digitálním výzvám? A jak zareagovaly na nutnost řešit vzdělávací obtíže některých žáků?
Pravidelně aktualizované publikace The Organisation of the Academic Year in Europe informují o rozdělení akademického roku, tj. o jeho zahájení a o rozložení semestrů, prázdnin a zkouškových období, v terciárním vzdělávání. Zaznamenány jsou i odlišnosti v případě, že existují různé typy vzdělávacích programů (univerzitní a neuniverzitní).
