Ochota pomáhat druhým je v každém z nás. Jaké příběhy odkrylo setkání SolidVibe 2025?

O svých zkušenostech se přijeli pobavit koordinátoři, dobrovolníci i solidárníci – všichni, kteří mění svět k lepšímu.

Výroční setkání Evropského sboru solidarity (SolidVibe) přivítalo letos víc než 70 účastníků z celého Česka.  

Dvoudenní program nabídl každému z účastníků něco jiného, „šité na míru“ pro danou skupinu. Byl to například workshop o základech krizové intervence, který lidé považovali za nejpřínosnější pro svou další práci, nebo blok o budoucím programovém období. Koordinátoři a koordinátorky tak měli možnost pobavit se mezi sebou, sdílet co je trápí a vidět, co (ne)funguje jinde. Ačkoliv se shodli, že nic není univerzální a každá zkušenost je výjimečná, bylo příjemné zjistit, že řeší podobné věci. 

Zazněly i nápady na zlepšení, jako je větší psychologická podpora pro dobrovolníky a dobrovolnice, protože se ukazuje, že je v dnešní době čím dál víc potřebná. Také se účastníci – a to i zástupci z široké veřejnosti – přesvědčili o tom, že dobrovolnictví a solidární projekty mají schopnost měnit celou společnost. A to i za cenu toho, že si člověk někdy sáhne na dno nebo se dostane do nečekaných situací.  

Konkrétní lidé a konkrétní příběhy 

Své o tom ví i dobrovolník Daniel Vozňák, který vyjel do netradiční a trochu obávané země – do Iráku. „První dny jsem byl nervózní a bál jsem se vycházet sám. Ale můžu říct, že je v mých očích hlavní město Kurdistánského regionu Erbil bezpečné. Lidé si třeba nechají v restauraci kabelku, když odchází na toaletu. Jsou také přátelští a nápomocní. Změnilo mě to – když teď vidím v Česku nějaké cizince, tak to ve mně probudí ,kurdskou povahu‘ a snažím se jim pomoct.“ 

A co dalšího dobrovolnictví obnáší? Nejlépe ho vystihují konkrétní příběhy. Je o přijetí do komunity, začleňování se a vzájemné proměňování. I když si člověk z dobrovolnictví hodně odnáší „s sebou domů“, leccos po něm taky zůstane. „U nás v rodinném centru Klubíčko Kroměříž byl dobrovolník z Anglie, který přivezl spoustu tradic, třeba anglické Vánoce, pečení krůty a yorkshirský pudink. Tyto zvyky jsou v centru stále s námi. A nakonec v Česku zůstal i sám dobrovolník,“ směje se koordinátorka Natalie Csizmaziová. 

V galerii dobré praxe zazářil solidární projekt TamLy, který se zaměřuje na duševní zdraví mladých Čecho-Vietnamců a snaží o lepší porozumění sobě samým, mezigenerační komunikaci a posílení kulturní identity; a projekt Místo pro všechny, který chytrým způsobem vytvořil komunitní a přírodní místo v obci Malá Bystřice a propojil lidi napříč generacemi. 

Pokud jste se letos nezúčastnili, neváhejte sledovat další aktivity Evropského sboru solidarity a zapojte se do akcí, které mohou změnit váš život i život ostatních.