Firemní vzdělávání bez diagnostiky je jako stavět falešná letiště. Jan Gruber o rozvoji zaměstnanců

O efektivním nastavení vzdělávání zaměstnanců a pracovní diagnostice s psychologem, lektorem a andragogem Janem Gruberem.

Pracovní diagnostika ve vztahu ke vzdělávání slouží jako analýza potřeb, díky které lektor nebo personalista přesně ví, jaké schopnosti u zaměstnanců rozvíjet a jaká je jejich skutečná motivace se učit. „V mnoha firmách je vzdělávání proces, který funguje, ale není přiléhavě propojený s potřebami,“ říká Jan Gruber, jak může tato disciplína posouvat dopad rozvoje zaměstnanců.

Podle Jana Grubera se v mnoha organizacích setkáváme s fenoménem, kdy vedení očekává, že jakákoliv forma vzdělávání přinese užitek jak zaměstnancům, tak i samotné firmě. „V mnoha případech by mohlo být školení daleko efektivnější,“ upozorňuje.

Díky diagnostice tak můžou zaměstnanci v procesu vzdělávání získávat dovednosti, které jim zapadají do pracovní náplně, a především do jejich představ o kariérním rozvoji. Gruber dodává, že lektoři a lektorky „často musí vynakládat velké úsilí, aby vůbec zjistili, v čem jsou zaměstnanci ochotní se vzdělávat.“ Lidé, kteří se vzdělávat nechtějí však podle něj stále můžou být cennou součástí organizace i týmů.

Jak se pracovní diagnostika posunula od dob druhé světové války? Proč se někdy firemní vzdělávání podobá praktikám domorodců s kokosovými ořechy? A kde se citlivý přístup ke vzdělávání uplatní nejvíc? To se dozvíte v nové epizodě podcastu Projektor.

Chcete se ponořit do zážitků studentů, stážistů, učitelů a dobrovolníků, kteří vyjeli do zahraničí na zkušenou? Poslechněte si náš druhý podcast Za hranicí a už vám ze světa mezinárodního vzdělávání nic neunikne.