Evropský prostor vzdělávání: Realita pro všechny

Na konci listopadu proběhl již šestý Evropský summit pro vzdělávání. Přečtěte si, jaká témata se řešila.

Letošní ročník Evropského summitu pro vzdělávání nesl podtitul „Evropský prostor vzdělávání: Realita pro všechny“ a již tradičně nabídl prostor pro diskuzi, sdílení zkušeností a setkání zástupců EU institucí, tvůrců politik, zástupců asociací a sdružení, expertů na vzdělávání a dalších relevantních aktérů. Summit se konal v kontextu probíhajícího střednědobého hodnocení Evropského prostoru vzdělávání (EPV) a jednotlivé panelové diskuze a příspěvky se soustředily na tři hlavní témata – zlepšení kvality vzdělávání a odborné přípravy, efektivní investice do vzdělávání a odborné přípravy a vybavení občanů dovednostmi, které jsou potřebné pro ekologickou a digitální transformaci.  

Ve svém úvodním proslovu eurokomisařka pro inovace, vědu, kulturu, vzdělávání a mládež Iliana Ivanovová zdůraznila nutnost pokračující spolupráce mezi všemi relevantními aktéry na evropské, národní i regionální úrovni a sdílení zkušeností nejen v rámci vzdělávací komunity, ale také se zástupci podniků, trhu práce a dalšími relevantními aktéry. Shrnula také aktuální stav Evropského prostoru vzdělávání a jeho vytyčených cílů do roku 2025 a představila zbývající iniciativy, na kterých Evropská komise pracuje. V nedávné době Komise zveřejnila tzv. „Skills and Talent Mobility Package“, jehož hlavním cílem je podpořit mobility všech a také pracovní trh, zejména v oblastech, kde Evropa čelí nedostatku pracovních sil. Součástí balíčku je také návrh Doporučení o rámci mobility ve vzdělávání – Evropa v pohybu, který bude v nejbližší době projednáván Radou EU. Druhý připravovaný balíček by měl být zveřejněný na jaře příštího roku a bude se věnovat tématu společného evropského diplomu, zajištění kvality a atraktivním a udržitelným vysokoškolským kariérám. Tento balíček bude mimo jiné vycházet z výsledků pilotních projektů na téma „European Degree Label“.  

Eurokomisařka dále představila dvě nově zveřejněné zprávy. Výroční zpráva Erasmus+ za rok 2022 (2022 Erasmus+ Annual report) shrnuje dopad programu Erasmus+ v roce 2022, včetně počtu podpořených projektů, počtu zapojených organizací či plánovaných mobilit žáků, studentů, mladých lidí, učitelů, pracovníků s mládeží a dalších. Zpráva nabízí pohled na jednotlivé zapojené země i celkový přehled na EU úrovni. Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2023 (Education and Training Monitor 2023) analyzuje vzdělávací systémy EU a současný stav vzhledem k vytyčeným evropským cílům. Nabízí pohled na aktuální situaci ve vzdělávání na všech úrovních, a letos také na to, jak si jednotlivé členské státy vedou v oblasti učitelského povolání (např. stárnutí učitelů, zvýšení atraktivnosti učitelské profese, přístup k well-beingu učitelů apod.).

Střednědobé hodnocení EPV a podpora učitelů  

Panelová diskuze na téma střednědobého hodnocení Evropského prostoru vzdělávání probíhala mezi zástupci Evropské komise, národních ministerstev, studentů a také stakeholderů. Ti spolu diskutovali o aktuálních výzvách a jejich možných řešeních v kontextu dosažení EPV do roku 2025 a jeho pokračujícího rozvoje do roku 2030. Zdůrazněna byla podpora inkluze a zajištění přístupu ke kvalitnímu vzdělávání pro všechny, podpora vzdělávání k aktivnímu občanství a k evropským hodnotám či důležitost zapojení všech, včetně studentů, mladých lidí, učitelů a dalších stakeholderů, do tvorby vzdělávacích politik.  

Další z panelů se zaměřil na téma zvýšení atraktivnosti učitelského povolání. Většina členských států EU se aktuálně potýká s nedostatkem učitelů a očekává se, že se situace v příštích 10 letech dále zhorší následkem odchodu učitelů do důchodu a nedostatku mladých absolventů, kteří si volí učitelské povolání. Pro přilákání mladých lidí je důležité kombinovat a zviditelňovat finanční i nefinanční aspekty učitelského povolání a také zajistit dostatečnou podporu dalšího vzdělávání učitelů na všech úrovních (zajištění relevantní a kvalitní nabídky vzdělávání, ale také dostatku času, ve kterém se učitelé mohou dále vzdělávat a zavádět do výuky nové inovativní metody, včetně umělé inteligence či práce s heterogenními třídami). Představeny byly také příklady z praxe, které učitele podporují.  

Umělá inteligence, budoucnost mobilit, společné evropské diplomy a další témata 

Odpolední část summitu byla věnována devíti paralelním panelům. Nechybělo například téma umělé inteligence (AI) a budoucnosti vzdělávání v tomto kontextu. V rámci tohoto panelu vystoupil mimo jiné také náměstek ministra školství Jiří Nantl, který zdůraznil, že role učitelů zůstane nadále nenahraditelná a že AI může sloužit jako pomůcka učitelům, nesmí ale více prohloubit digitální propast. Panel zaměřený na mobility blíže představil výše zmíněný návrh Doporučení o rámci mobility pro vzdělávání, který vychází také z 21 doporučení občanského panelu. V rámci debaty ke společnému evropskému diplomu řečníci přestavili jeho výhody a dosavadní zkušenosti s jeho implementací z pohledu studentů, Evropských univerzit či ministerstev školství. Další diskuze se věnovaly předškolnímu vzdělávání, investicím ve vzdělávání, vzdělávání k aktivnímu občanství, a k ekologické transformaci, roli sportu v komplexním vzdělávání či výzvám v regionu Východního sousedství.  

Na závěr summitu Francoise Bertieaux, ministryně pro vysokoškolské vzdělávání, vědecký výzkum a mládež frankofonní komunity v Belgii, představila priority nadcházejícího belgického předsednictví v Radě EU. Belgie se v následujícím půl roce zaměří na pokračující zvyšování kvality a rovnosti ve vzdělávání a rozvoj Evropského prostoru vzdělávání. Zaměří se také na podporu vzdělávání založeného na důkazech a datech, ekologickou a digitální transformaci a celoživotní vzdělávání.  

Více informací najdete na webu akce, kde jsou také k dispozici nahrávky jednotlivých částí summitu.