Central European Joint Infodays 2025 se zaměřily na posílení úspěšnosti v centralizovaných aktivitách Erasmus+
1.–2. prosince proběhly v Brně každoroční CEJI zaměřené na mezinárodní rozměr programu Erasmus+.
15. ročník Central European Joint Infodays (CEJI) byl zasazen do kontextu výzvy Erasmus+ 2026 a soustředil se na mezinárodní dimenzi programu – tedy na aktivity podporující spolupráci mezi programovými a partnerskými zeměmi ve vysokoškolském vzdělávání: Erasmus Mundus (Společné magisterské studium a Opatření na podporu návrhů), Budování kapacit v oblasti vysokoškolského vzdělávání a akce Jean Monnet.
Dvoudenní program vyváženě propojil informační část s praktickou projektovou rovinou. Kromě společných bloků s aktuálními informacemi o podmínkách příští výzvy nabídnul prostor pro networking a odborné workshopy, díky nimž se účastníci mohli zaměřit na vybrané typy projektů dle svého zájmu a svých projektových záměrů. Novinkou letošního ročníku byl cílený networking – předem naplánovaná bilaterální setkání mezi účastníky akce z různých zemí a VŠ, kde mohli zástupci institucí probírat konkrétní projektové nápady a hledat možnosti spolupráce.
CEJI tradičně pořádají národní agentury programu Erasmus+, konkrétně Dům zahraniční spolupráce (DZS) a jeho kancelář CZELO, rakouská OeAD – Austria’s Agency for Education and Internationalisation, maďarská Tempus Public Foundation a slovenská SAAIC – Slovak Academic Association for International Cooperation. Letos se připojila také hostující slovinská národní agentura CMEPIUS. Mezinárodní rozměr akce letos nově posílila také účast zástupců konkrétních vysokých škol z Kolumbie, Kosova a Malajsie.

V letošním roce jsme oslavili výroční 15. edici akce, která od roku 2012 přivítala již přes 800 účastníků z více než 30 zemí. Během programu jsme si proto připomněli také historii CEJI a hlavní úspěchy, kterých akce dosáhla.
Výzva 2026 a plánované změny
Konferenci, kterou moderovala Lenka Procházková (DZS|CZELO), zahájil Roman Klepetko (DZS), který zdůraznil příležitost propojit a sdílet know-how na mezinárodní úrovni a připomněl, že program Erasmus+ bude v následujících letech vstupovat do nového programového období, včetně debaty o jeho prioritách a rozpočtu.
„Navrhované navýšení Evropské komise vítáme, ale zkušenost ukazuje, že pokud má program dál růst a zůstat dostupný, bude potřeba financování výrazně posílit – alespoň zdvojnásobit oproti současnému návrhu. Jen tak může Erasmus+ naplnit ambice, které si Evropská unie stanovila v oblasti kvality, inkluze, digitalizace a globálních partnerství.“
Novinky v programu představili Savino Rua a Amelie Wendlinger (Evropská komise, GŘ EAC). Programová příručka pro rok 2026 přináší spíše dílčí úpravy, mezi větší strategické změny patří například těsnější propojení projektů Erasmus+ s cíli a investičními prioritami strategie Global Gateway. V praxi to znamená, že u některých projektů už nestačí dobrý akademický nápad – žádost musí přesvědčivě ukázat, jak přispívá k systémové transformaci a rozvojovým prioritám regionech mimo EU.
V prezentaci zazněly také konkrétní novinky, které se týkají zejména projektů Budování kapacit v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Zvláštní pozornost pro příští rok bude mít priorita pro jižní Středomoří zaměřená na rozvoj inovativních společných kurikul „na obou stranách Středomoří“. Dále byl zaveden nový limit, že jedna organizace nemůže koordinovat více než dvě žádosti, a specifická možnost pro Moldavsko v rámci podpory strukturálních reforem zaměřených na výuku magisterských programů Evropských záležitostí.

Komise ukázala, že centralizované aktivity jsou stále atraktivnější, ale také výrazně konkurenčnější. Trend naznačuje, že počet podaných žádostí roste, z finančních důvodů však bohužel neroste počet schválených projektů. Často při výběru rozhoduje jasně popsaná logika a metodika projektu, realistický plán a partnerství, které má skutečnou kapacitu dodat výsledky.
Jak zvýšit šanci na úspěch
Martina Friedrich z rakouské národní agentury OeAD ve svém příspěvku o tom, jak napsat úspěšnou projektovou žádost, připomněla, že rozhoduje připravenost a preciznost. Základem je pracovat s aktuální anglickou verzí Programové příručky a případně si klíčové podmínky vždy ověřovat také na portálu EU Funding & Tenders (FTOP) – včetně regionálních specifik a priorit relevantních pro některé typy projektů (například CBHE). Důležitá je práce se strukturou samotné žádosti: psát „podle hodnoticích kritérií“, držet se stanovených limitů pro délku celé žádosti a dbát na to, aby byl text srozumitelný i pro hodnotitele mimo úzkou akademickou specializaci.
Před samotným psaním žádosti doporučila udělat tzv. „reality check“ – podívat se na již podpořené projekty a jasně vyargumentovat, v čem je projekt nový a proč nejde jen o variaci existujících řešení. Zazněla i řada velmi konkrétních organizačních doporučení: zapojit širší interní týmy (zejména finance a projektové řízení) hned od začátku, počítat s časem na sběr podkladů od partnerů a nepodcenit formální náležitosti, které mohou i kvalitní obsah zbytečně ohrozit.
Na závěr zdůraznila, že partnerství má fungovat jako tým. „Spící“ partneři se podle jejích zkušeností většinou projeví už během přípravy – pokud partner nekomunikuje nebo nedodává podklady, je lepší situaci řešit včas, než vstoupit do realizace s rizikem. Pomáhá také, pokud jsou závazky partnerů potvrzené na institucionální úrovni a role jsou nastavené realisticky, s jasnou odpovědností za jednotlivé výstupy.

Erasmus Mundus jako „flagship“ společných magisterských programů
Bettina Ugrósdy-Beregi (Tempus Public Foundation, Maďarsko) představila Erasmus Mundus Společné magisterské studium (EMJM) jako vlajkový formát společných, akreditovaných magisterských programů s vysokými nároky na kvalitu i jeho koordinaci. Klíčovými znaky EMJM jsou společné kurikulum, společné diplomy (jeden nebo více diplomů – tzv. „joint degree“ nebo „multiple degree“) a povinná mobilita – a zároveň ambice přitahovat špičkové studenty z celého světa. V praxi však tento formát klade značné nároky na sladění akademických kalendářů, přijímacích procesů, kreditních systémů či akreditací napříč partnerskými institucemi. Jedním z rezonujících doporučení proto bylo věnovat při přípravě maximální pozornost procesům a institucionálnímu nastavení, nejen samotnému obsahu studia.
Na EMJM navazují Erasmus Mundus Opatření na podporu návrhů (EMDM) – menší nástroj, který pomáhá konsorciím připravit koncept a nastavení budoucího společného programu. „Komise ho vnímá jako první krok pro ty, kteří například chtějí realizovat EMJM, ale společný program ještě nemají vytvořený,“ uvedla Lucie Münchová z DZS|CZELO. EMDM nabízí grant 60 000 eur na 15 měsíců, aby si konsorcium mohlo připravit kurikulum, interní procesy a nastavit kvalitu budoucího společného programu ještě před podáním plnohodnotného EMJM, včetně akreditace programu.
Podpora Evropských studií a rozvoje v zemích mimo EU
Martina Friedrich (OeAD) přestavila také projekty Budování kapacit v oblasti vysokoškolského vzdělávání (CB HE), které se soustředí na rozvoj spolupráce v zemích mimo EU prostřednictvím tří tzv. „složek“. Jejich hlavním cílem je podpořit zvýšení kvality vzdělávání, včetně podpory rozvoje dovedností a jejich relevantnosti pro trh práce, prostřednictvím menších jednodušších partnerství, až po velké systémové projekty, kterých se musí účastnit také relevantní ministerstva v zemích mimo EU.

V neposlední řadě má v programu Erasmus+ své místo také podpora Evropských studií, a to prostřednictvím akcí Jean Monnet (JM) – od menších projektů až po institucionální centra expertizy. Základ JM tvoří Moduly, Katedry a Centra excelence (standardně na tři roky). V prezentaci Kataríny Lee ze slovenské národní agentury SAAIC byly představeny také Sítě Jean Monnet – projekty s požadavkem širokého konsorcia (minimálně 12 partnerů) a předem stanovenými prioritami, které pro rok 2026 zahrnují témata „EU–Indie“ a „Odolný jednotný trh podporující konkurenceschopnost EU“.
Perspektiva mimo EU: národní kontaktní body jako vstupní brána ke spolupráci
Mezinárodní rozměr CEJI posílila účast kolegů z partnerských zemí mimo EU, jejichž prezentace ukázaly, že Národní kontaktní body Erasmus+ (ENFP) mohou pro evropské vysoké školy fungovat jako praktický „entry point“ – pomáhají zorientovat se v tom, které instituce mají zájem o spolupráci, jaké jsou národní priority a jaké doplňkové nástroje lze kombinovat s projekty Erasmus+.
Kolumbii představil Sebastián Fajardo Serna (ICETEX, Erasmus+ Národní kontaktní bod pro Kolumbii). Zdůraznil možnosti propojování evropských partnerů s kolumbijskými institucemi nejen prostřednictvím programu Erasmus+, ale také národních schémat pro podporu internacionalizace. Dále představil velikost a strukturu vysokoškolského sektoru a národní rámec internacionalizace – od posilování struktur řízení a interkulturního a mezinárodního kurikula až po propojení internacionalizace s územním rozvojem, inkluzí a podporou žen ve vědě a technologiích.

Zástupce z Malajsie, Mohd Ariffin Abu Hassan (UTM International, Erasmus+ Národní kontaktní bod pro Malajsii), představil vysokoškolský sektor ve své zemi a nasměroval pozornost k partnerstvím podporujícím internacionalizaci a nadnárodní vzdělávání, včetně vysokého zájmu zapojit malajsijské vysoké školy do konsorcií Erasmus Mundus a rozvíjet spolupráci také v dalších projektech Erasmus+. Malajsie akcentovala připravenost svých vysokých škol vstupovat do mezinárodních partnerství a sladění národních potřeb s prioritami EU, jako například ekologická a digitální transformace a – v širším rámci – propojení vzdělávání se společenskými potřebami.
Odborné workshopy a příklady z praxe
Druhý den CEJI nabídl vedle ranního cíleného networkingu dvě kola praktických workshopů, díky nimž si účastníci a účastnice mohli podle vlastního zájmu vybrat dvě ze čtyř výše zmíněných centralizovaných aktivit a získat k nim detailnější vhled. V jednotlivých workshopech zazněly nejen podrobnosti k podávání žádostí, včetně představení hodnotících kritérií, ale především také příklady dobré praxe od konkrétních vysokých škol z Česka, Maďarska, Rakouska a Slovenska, které již úspěšně tyto projekty realizují. Zástupci vysokých škol představili své projekty a s účastníky se podělili o své zkušenosti s přípravou žádosti a na co si dát největší pozor. Workshopy se soustředily také na další praktické otázky přípravy a realizace projektů, nastavení partnerství a to, jak v žádosti přesvědčivě popsat celkové nastavení, metodologii, řízení a dopad projektu.
Více o akci najdete také na jejím webu. Její příští ročník proběhne na konci roku 2026 v Budapešti a budeme o něm informovat na našem webu i sociálních sítích v průběhu příštího roku.