Budoucnost Evropského prostoru vzdělávání

Jak jsme daleko od plně funkčního Evropského prostoru vzdělávání a co je potřeba pro jeho další rozvoj?

V září 2020 a v únoru 2021 byla vytyčena cesta k Evropskému prostoru vzdělávání (European Education Area − EEA), a to zveřejněním dvou hlavních strategických dokumentů (Sdělení o vytvoření EEA a Strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření EEA). Jejich cílem je rozvíjet EEA jako společný evropský prostor pro kvalitní a inkluzivní vzdělávání na všech úrovních, včetně neformálního a celoživotního vzdělávání. Zavádění EEA bylo rozděleno do dvou fází, a to do roku 2025, a poté na období 2026−2030. V letošním roce se uzavírá první fáze tohoto procesu a během současného dánského předsednictví Rady EU by mělo dojít k revizi celého rámce a k nastavení konkrétních kroků, priorit a cílů pro jeho druhou fázi.

Za tímto účelem Evropská komise na konci června vydala průběžnou zprávu o dosavadním pokroku při vytváření EEA. Zpráva hodnotí EEA z hlediska jeho efektivity, soudržnosti, evropské přidané hodnoty, relevance a jednotlivých prioritních oblastí, včetně dopadu na evropské a národní úrovni. Vyplývá z ní, že se cíle EEA postupně daří naplňovat a že strategický rámec podporuje a prohlubuje spolupráci ve vzdělávání napříč EU, přestože vzdělávání je plně v kompetenci jednotlivých členských států a EU může v této oblasti vydávat pouze doporučení.

Celé hodnocení zahrnuje několik dokumentů: souhrnnou Hodnoticí zprávu, včetně přílohy, která specifikuje stanovené cíle a navrhuje jejich úpravu a rozšíření do dalšího období; doprovodný tzv. „Staff working document“, který detailně hodnotí dosažené výsledky a jednotlivé aspekty EEA, a také popisuje sběr dat z různých zdrojů, ze kterých hodnocení vychází; a Podpůrnou externí studii.  

Vysoká přidaná hodnota na úrovni EU, ale také prostor ke zlepšení

Jako jednu z hlavních silných stránek zpráva uvádí jednoznačnou přidanou hodnotu na úrovni EU, kdy společné priority a cíle zvyšují efektivitu evropské spolupráce a napomáhají lepší koordinaci aktivit na národních úrovních. Struktura řízení EEA na unijní úrovni je nastavena efektivně, včetně tematických pracovních skupin a aktivit vzájemného učení (tzv. „peer-learning activities“) pro členské státy. Ty přispívají ke sdílení příkladů dobré praxe a podporují další rozvoj EEA. Spolupráce napříč EU také přispěla k překonání krizí jako pandemie covid-19 nebo začleňování žáků a studentů, kteří do EU přišli z Ukrajiny.

Na úrovni EU mezi nejúspěšnějšími iniciativami zpráva uvádí například Evropské univerzity nebo Pedagogické akademie v rámci programu Erasmus+. Stejně tak konstatuje, že během posledních pěti let proběhlo několik reforem také na národních úrovních. V Česku vyzdvihuje revizi digitálního vzdělávání včetně modernizace kurikula, podporu učitelů, nebo podporu celoživotního vzdělávání se zaměřením na znevýhodněné skupiny. Jako pozitivní také uvádí zvýšení investic do digitální infrastruktury a do rozvoje dovedností prostřednictvím Národního plánu obnovy a Nástroje technické podpory. Podrobné informace o dopadu EEA a národních reforem v Česku je k dispozici v přílohách podpůrné studie (Annex 6. National Case Studies, strany 159-166).  

Zpráva dále identifikuje oblasti, ve kterých je prostor pro zlepšení. Mezi ně patří především rozvoj základních dovedností, řešení nedostatku učitelů a absolventů STEM oborů, poptávka po mobilitách převyšující dostupný rozpočet, nízká účast dospělých na celoživotním vzdělávání či pokračující nerovnosti ve zdělávání v různých regionech EU a pro různé skupiny obyvatel. V kontextu strategického řízení zpráva uvádí, že pro plné dosažení potenciálu EEA by bylo dobré zlepšit řídicí struktury a lépe rozdělit odpovědnost za jednotlivé části a kroky celého rámce EEA. Mezi oblastmi, na kterých je potřeba dále pracovat, zmiňuje monitoring a sběr dat. To umožní mít lepší představu o konkrétním dopadu zejména národních reforem a politik, a tím povede k vytváření nových politik podložených fakty.

Priority a doporučení pro druhou fázi EEA

Hodnoticí zpráva ukazuje, že priority stanovené pro první fázi rozvoje EEA jsou stále aktuální a platné. Celková situace v Evropě se však změnila a druhá fáze EEA musí na tyto změny a vývoj reagovat. Měla by proto zohlednit nové strategie a iniciativy v oblasti podpory konkurenceschopnosti EU, rozvoje dovedností, řešení nedostatku kvalifikovaných osob na trhu práce či podpory evropských hodnot. Zpráva jasně uvádí, že vzdělávání a odborná příprava jsou nezbytné pro dosažení evropských cílů a měly by být považovány za jednu z hlavních politických priorit.

Zpráva uvádí několik návrhů pro Radu EU, které by mohly být zohledněny v rámci revize strategického rámce a rozvoje EEA v období 2026–2030. Tyto návrhy vycházejí z aktuálních potřeb na úrovni EU, a patří mezi ně i doporučení propojit EEA pevně s Unií dovedností. Za velmi důležité zpráva považuje lepší a efektivnější propojení politik v oblasti vzdělávání s politikami v oblasti zaměstnanosti, ekonomiky a financí. Důležitým krokem je rovněž silnější provázání s Evropským semestrem, do něhož by dle Unie dovedností měla být začleněna konkrétní doporučení pro členské státy v oblasti vzdělávání. To by mohlo podpořit investice a inovace ve vzdělávání na všech úrovních.

Zpráva dále navrhuje propojit sektorové cíle dosavadní fáze EEA s tematickými cíli Unie dovedností. Mezi horizontální strategické priority doporučuje zařadit zejména větší podporu STEM oborů, důraz na rozvoj základních dovedností, podporu učitelů nebo celoživotní vzdělávání (včetně rozvoje dovedností) a vzdělávání k aktivnímu občanství. Mezi konkrétní měřitelné cíle pro druhou fázi EEA zpráva navrhuje přidat například minimální procento žáků, kteří budou dosahovat dostatečných znalostí v oblasti vzdělávání k aktivnímu občanství (85 %), nebo procento žáků ze znevýhodněného prostředí, kteří budou dosahovat dobrých výsledků ve čtení, matematice či přírodních vědách (25 %). Dále navrhuje snížit dosavadní cíl pro předčasné ukončování školní docházky (z 9 na 7 %) a zvýšit dosavadní cíl pro získání vysokoškolského vzdělání (z 45 % na 50 %).

V neposlední řadě zpráva navrhuje více využívat „vlajkové“ iniciativy EEA, například společný Evropský diplom nebo Strategický plán pro STEM vzdělávání, k podpoře efektivnějších strukturálních reforem. Evropská komise se ve zprávě zároveň zavazuje nadále podporovat spolupráci a sdílení zkušeností, podporovat zvyšování kvality vzdělávání prostřednictvím programů jako je Erasmus+ a další a poskytovat individualizovanou podporu jednotlivým členským státům.

Více informací si můžete přečíst v jednotlivých částech samotné evaluační zprávy, které najdete přehledně na portálu EEA.