Rekordní počet žádostí v prvním kole výzvy Erasmus+ a Evropského sboru solidarity ukazuje na limity dostupného rozpočtu

Letošní data zároveň ukazují, v jakých oblastech vzdělávání zájem nejvíce sílí, jak se proměňují priority žadatelů a že otázka rozpočtu je stále aktuálnější.

Výzvy programů Erasmus+ a Evropský sbor solidarity každoročně určují tempo přípravy mezinárodních projektů i zahraničních výjezdů. Do těchto programů, které na národní úrovni spravuje Dům zahraniční spolupráce (DZS), se mohou zapojit školy, vzdělávací instituce, neziskové organizace i další subjekty a neformální skupiny, které se věnují vzdělávání, mládeži a rozvoji kompetencí. 

V prvním kole letošního roku bylo v programu Erasmus+ přijato 1 426 žádostí v projektech zahraničních výjezdů (KA1), 419 žádostí v projektech mezinárodní spolupráce (KA2) a 72 žádostí v Evropském sboru solidarity. Celkem tak první kolo přineslo 1 917 žádostí. Oproti prvnímu kolu 2025 je to o 8 % více. Podpořit ale bude možné jen část projektů.

Počty přijatých žádostí o finanční podporu mezinárodního vzdělávání ukazují nejen to, kolik organizací chce program využít, ale i to, jak se proměňují jejich potřeby a priority. Více o výzvách se dozvíte na stránkách k Erasmus+ a k Evropskému sboru solidarity.

Vedle stabilního zájmu o zahraniční výjezdy roste zájem i o projekty partnerství pro spolupráci. Rozpočet však nestačí

U projektů zahraničních výjezdů (KA1) vzrostl počet přijatých žádostí meziročně o 5,5 %, u projektů partnerství pro spolupráci (KA2) o 17 %. Ještě výrazněji se rozdíl projevuje u objemu požadovaných grantů, který u projektů zahraničních výjezdů vzrostl přibližně z 48 na 50 milionů EUR, zatímco u partnerství zhruba z 62 na 77 milionů EUR.

Potvrzuje se, že české organizace chtějí stále častěji realizovat nejen výjezdy, ale i rozsáhlejší rozvojové projekty, které propojují partnery ze zahraničí, sdílení know-how, tvorbu metodik, budování kapacit a systémové změny.

Nejvýrazněji se zvýšený zájem o projekty KA2 projevuje ve vysokoškolském vzdělávání, ale také ve vzdělávání dospělých a v oblasti neformálního vzdělávání mládeže. Zároveň jde o část programu, kde zájem ze strany organizací výrazně převyšuje dostupné prostředky. Podpořit se tak daří jen část kvalitních projektů, a potenciál programu proto zůstává zčásti nevyužitý. I to ukazuje, jak důležitou roli dnes Erasmus+ hraje nejen pro zahraniční výjezdy, ale i pro spolupráci a rozvoj institucí.

Strategičtější přístup organizací ve školním a odborném vzdělávání i výrazný nárůst žádostí v neformálním vzdělávání

Ve školním a odborném vzdělávání je patrný posun od krátkodobých projektů k akreditovaným. Počet žádostí u akreditovaných projektů roste, zatímco u krátkodobých klesá. I to naznačuje, že organizace stále častěji přistupují k programu dlouhodobě a strategicky.

K nejrychleji rostoucím oblastem vzdělávání letošní výzvy patří vzdělávání dospělých. U krátkodobých projektů zahraničních výjezdů zde počet žádostí meziročně vzrostl o 47,6 %, u projektů partnerství pak o 40 %. I to potvrzuje, že Erasmus+ není jen program pro školy, studenty či žáky, ale také důležitý nástroj profesního rozvoje, spolupráce a institucionální změny.

Výrazný posun je letos patrný také v neformálním vzdělávání mládeže. Nárůst počtu žádostí jsme zaznamenali ve všech typech projektů KA1 — u akreditovaných projektů, výměn mládeže, projektů pro pracovníky s mládeží i aktivit participace. Nejzřetelněji se tento trend projevil právě u aktivit participace mládeže, kde jsme obdrželi o 100 % více žádostí než v loňském prvním kole. Je zřejmé, že témata občanského zapojení, demokratických a evropských hodnot nebo aktivní účasti mladých lidí ve veřejném životě organizace vnímají jako mimořádně důležitá. Erasmus+ tak slouží také jako účinný nástroj, jak reagovat na aktuální společenské a politické dění a otevírat prostor pro projekty, které posilují aktivní roli mladých lidí ve společnosti.

Více žádostí hlásí i Evropský sbor solidarity

Podobně pozitivní signál přichází také z Evropského sboru solidarity. V prvním kole vzrostl počet žádostí u solidárních projektů o 19,5 % a u dobrovolnických projektů o 9,5 %. I když jde v absolutních číslech o menší program než Erasmus+, i tato data potvrzují silný zájem o občanské zapojení, praktickou solidaritu a mezinárodní zkušenost.

Vyšší počet žádostí znovu otevírá otázku rozpočtu v Česku i v Evropě

Výsledky letošního kola jsou důležité i v širším rozpočtovém kontextu. Pro rok 2026 činí rozpočet programu Erasmus+ v Česku necelých 103 mil EUR. V DZS dlouhodobě upozorňujeme, že rozpočet pro Česko zůstává v zásadě stabilní, zatímco zájem o program dál roste. 

Výsledky letošní výzvy promlouvají i do debaty o budoucím evropském rozpočtu. Evropská komise navrhla pro Erasmus+ na období 2028–2034 částku 40,8 miliardy EUR. Ačkoli jde nominálně o navýšení, podíl programu v celkovém víceletém finančním rámci by podle návrhu klesl z 2,5 % na 2 %. Aby mohl program plně využít svůj potenciál, bylo by potřeba rozpočet navýšit alespoň na 60 miliard EUR, v ideálním případě pak na 100 miliard EUR. 

Do této debaty teď vstupuje i Evropský parlament. V dokumentu výboru pro kulturu a vzdělávání se objevuje požadavek zvýšit rozpočet budoucího programu Erasmus+ na 50 miliard eur v cenách roku 2025. Je to důležitý signál, že diskuse o budoucím nastavení programu se dál posouvá a že vedle návrhu Evropská komise jsou na stole i ambicióznější varianty.

Vyhodnocení žádostí v červnu a druhé kolo na podzim

Nyní probíhá vyhodnocovací fáze všech žádostí o vzdělávací projekty v programech Erasmus+ a Evropském sboru solidarity, které byly podány prostřednictvím oficiálního elektronického formuláře spravovaného Evropskou komisí V DZS tak přecházíme do klíčové části procesu– formální kontroly a obsahového hodnocení podaných žádostí. Tento systém sjednocuje proces podání a zajišťuje transparentní zpracování všech žádostí. Přečtěte si, jak jednotlivé kroky hodnocení probíhají.

Výsledky vyhodnocení budeme zveřejňovat v průběhu května a června. Seznam podpořených organizací najdete také na stránkách informujících výzvě pro Erasmus+ i Evropském sboru solidarity. 

Další možnost zapojit se do obou programů ve vybraných aktivitách dostanou zájemci na podzim letošního roku, typicky v říjnu.