Na letošním posledním Science Café přiblížili výzkumníci problematiku genové editace a GMOs

Akce přilákala téměř 70 účastníků včetně delegace z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

Čtyři vědci a vědkyně z výzkumných institucí České republiky a Belgie diskutovali otázku geneticky modifikovaných organismů a genové editace s ohledem na budoucnost zemědělství, potravinářství a změnu klimatu. Akce pořádaná kanceláří CZELO, Zastoupením Jihomoravského kraje v Bruselu a Českým Centrem Brusel v prostorách Stálého zastoupení České republiky při EU přilákala téměř 70 účastníků.  

Panel diskutujících:

• Veronique Bergougnoux – vedoucí výzkumné skupiny rostlinné genetiky a inženýrství v CATRIN – CRH při Univerzitě Palackého v Olomouci. 

• Vojtěch Hudzieczek – výzkumný pracovník Biofyzikálního ústavu AVČR 

• Filip Rolland – ředitel KU Leuven Plant Institute 

• Michael Wrzaczek – ředitel Ústavu molekulární biologie rostlin v Biologickém centru AVČR 

• Moderátor: Gary Austin - circleindigo 

Debatu výzkumníci otevřeli problematikou sucha, eroze a klimatické změny. Tyto komplikace ovlivňují pěstování nejrůznějších plodin, na což se snaží genová editace najít odpověď. Právě genové mutace se nacházejí v přírodě a evolučním cyklu miliony let, od 80. let 20. století se ovšem vědecké komunitě po celém světě daří do tohoto procesu proniknout a pomoci tak plodinám stát se odolnějšími vůči nejrůznějším dopadům klimatických změn. Diskutující s ohledem na nutnost najít řešení zmínili hlavně legislativu a nutnost deregulace, spolu s rozdílným přístupem k těmto technologiím ve světovém právu. Například v USA je regulace aplikována až na finální produkt, zatímco v Evropě je regulován a sledován samotný proces vzniku geneticky modifikovaných plodin, což ve velkém limituje jejich výslednou aplikaci. 

S technologiemi GMO a genové editace je často také spojován nespočet kontroverzních tvrzení, které panel diskutujících adresoval v druhé části debaty. GMOs bývají například často neprávem spojovány s použitím monokultur na rozsáhlých plochách. Plodiny s odolnější genetickou výbavou jsou naopak vhodné k organickému zemědělství, nejsou totiž tak náchylné škůdcům, plísním nebo suchu a nevyžadují proto chemické ošetření. Dalším kontroverzním tvrzením je obava z resistence antibiotikům a jejich přenesení na člověka, ovšem této vlastnosti se dá vyhnout nepoužitím antibiotikům resistentního genu při identifikaci genetického markeru. Dále byl zmíněn také paradox importu GMO potravin a zejména krmiva do Evropy, který regulován není, samotná výroba v EU ovšem je. 

Závěrem se výzkumníci shodli, že hlavní úlohou vědecké komunity je více informovat   společnost o možnostech a neškodnosti genové editace a podobných technologií, jejichž deregulace může být dost dobře odpovědí na klimatické problémy, kterým pěstování plodin po celém světě v současnosti čelí. 

Akce se zúčastnila také delegace z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy včele s panem ministrem Vladimírem Balašem, který na konci debaty shrnul problematiku GMOs v právu a mezinárodním obchodě s ohlédnutím na osobní zkušenosti při vyjednávání společné zemědělské politiky. 

V nejbližší době zveřejníme také záznam z debaty, který najdete na našem YouTube kanálu. 

Fotky (Martin Palko) z události najdete na našem Facebooku.