Letní průvodce budoucnosti evropské politiky ERA a EEA – FP10
Přečtěte si, kam se za poslední rok posunula vyjednávání nového víceletého finančního rámce a programů z oblasti ERA a EEA.
Blížíme se ke konci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a přípravy na další rozpočtové období jsou v plném proudu. Před sebou máme intenzivní období, během něhož se členské státy musí dohodnout na konečné výši rozpočtu pro období 2028–2034. Zároveň začnou meziinstitucionální jednání, během nichž se Rada Evropské unie a Evropský parlament budou muset shodnout na kompromisním znění legislativních balíčků pro jednotlivé části rozpočtu.
Mezi ně patří i programy z oblasti výzkumu a vzdělávání, jako například 10. rámcový program pro výzkum a inovace (FP10), Evropský fond pro konkurenceschopnost, Erasmus+ či nově navržený program AgoraEU. Pro lepší orientaci ve vývoji jednotlivých návrhů a jejich následujících legislativních procesech jsme si připravili letní sérii článků, které vás postupně provedou jak všemi zmíněnými programy pro oblast výzkumu a vzdělávání, tak i klíčovými částmi pozic jednotlivých evropských institucí. V první části série se zaměříme na 10. rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa 2028–2034 (FP10).
Kontext k návrhu 10. rámcového programu
V roce 2024 vyšlo několik analytických zpráv, které obsahovaly mimo jiné doporučení vztahující se k oblasti výzkumu, konkurenceschopnosti a vzdělávání. Tyto zprávy připravily expertní skupiny pod vedením Enrica Letty, Manuela Heitora a Maria Draghiho. Zprávy významně ovlivnily směřování zmíněných politik, stanovily konkurenceschopnost mezi klíčové priority (například přispěly k vytvoření tzv. Kompasu konkurenceschopnosti) a promítly se i do návrhu Evropské komise a pozic Evropského parlamentu a Rady EU o podobě FP10.
Spekulace o návrhu FP10 začaly sílit po zvolení nového kolegia eurokomisařů v roce 2024 a stanovení jednotlivých portfolií. Z Evropské komise začaly unikat první neoficiální drafty návrhů a členské státy, organizace a jednotliví stakeholdeři reagovali a vydávali své poziční dokumenty, kde apelovali na zachování samostatnost rámcového programu a navýšení rozpočtu. Zejména v situaci, kdy jeden z uniklých návrhů Evropské komise předpokládal, že by rámcový program a všechny další komunitární programy spadaly pod navržený Evropský fond pro konkurenceschopnost (ECF), s cílem zajistit větší flexibilitu při přesunu financí, zjednodušení a sjednocení pravidel a snížení administrativní zátěže, je zřejmé, o jak intenzivní širokou debatu se jednalo. Spekulovalo se také o zachování pilířové struktury, roli společenských a humanitních věd či existenci Wideningu a Evropského a inovačního institutu (EIT).
V červenci minulého roku Evropská komise představila návrh na podobu FP10, ve kterém definitivně potvrdila samostatnost rámcového programu od ECF. Návrh počítal například se zachováním pilířové struktury, ovšem neobsahoval již podrobnosti o propojení ECF a FP10 v druhém pilíři, což doteď zůstává otázkou, v souvislosti s rozdíly pozic Rady a Parlamentu.
Propojení ECF s FP10 a rozpočet
Názory Evropského parlamentu a Rady EU se v oblasti propojení ECF a FP10 liší. Zatímco Rada navrhuje úzce propojit oba nástroje skrze víceletý strategický dokument a úzkou koordinací příslušných výborů pro strategické směřování obou programů, tak Parlament naopak navrhuje držet řízení obou programů odděleně, včetně jejich řízení. Koordinace by dle Parlamentu byla zajištěna skrze expertní Radu (Council for European Competitiveness Research) s poradní funkcí a také skrze pravidelné setkávání příslušných programových výborů. Obecně lze říci, že Evropský parlament podporuje spíše expertní a vědecké nastavování priorit, Rada EU u téhož naopak cílí na posílení vlivu členských států.
Rada a Parlament se rozcházejí i při návrzích rozpočtu. Původní návrh Evropské komise počítá s rozpočtem 175 miliard eur. Rozpočet ale navrhuje Parlament zvýšit na 220 miliard eur, a naopak Rada EU snížit na zhruba 168 miliard eur. Pro zajímavost, doporučení Maria Draghiho pro následující rámcový program bylo 200 miliard eur.
Nástroj Widening pokračuje
Po prvotních obavách ohledně pokračování nástroje Widening a diskuzích o jeho podobě zůstal tento nástroj v návrhu Evropské komise zachován. Souběžně však deklaruje, že jedním z původních cílů Wideningu bylo snížit rozdíly ve výzkumné a inovační výkonnosti mezi členskými státy, respektive podpořit tyto konkrétní státy pomocí vyčleněných peněz, rozdělených mezi jednotlivé podpůrné nástroje. Nemělo tedy jít o trvalý nástroj, který by nahrazoval princip excelentního výzkumu. I z tohoto důvodu Komise navrhla nástroj oproti současné podobě pozměnit, čímž nepřímo vyvolala intenzivní diskuze mezi členskými státy při vyjednávání pozice.
Dle tohoto návrhu by se země Wideningu měly rozdělit do dvou skupin, a to na tzv. Widening skupinu (kde zůstává i Česká republika) a tzv. Transition země. Od těchto nových kategorií si Komise slibuje, že pomohou rozlišovat mezi zeměmi, které stále potřebují silnou podporu, a členskými státy, které se posouvají směrem k lepším výsledkům rychleji.
Rada EU, tedy zastoupení členských států, intenzivně jednala o detailech tohoto nástroje a výsledný kompromisní návrh zachovává změny navržené Komisí, včetně diskutovaného rozdělení zemí. Zároveň však klade důraz na přístup založený na dosaženém pokroku – země mají posilovat své kapacity a postupně se obejít bez podpory nástroje.
ERC, EIC a evropská partnerství
Rozdíly v pozicích napříč institucemi jsou i u nástrojů Evropské rady pro výzkum (ERC), Evropské rady pro inovace (EIC) a evropských partnerství. Evropská komise v návrhu obecně zachovává autonomii ERC i EIC (u EIC také navrhuje silné propojení s ECF), stejně jako Rada EU. Ta však současně opět požaduje i posílení strategické role členských zemí. Evropský parlament je v otázce autonomie výrazně důraznější a požaduje jak její posílení, tak i zachování vědecky řízeného rozhodování.
U EIC se dále pozice institucí liší i v míře napojení tohoto nástroje na ECF. Zatímco Komise navrhla velmi úzké propojení, což podporují v určité míře i Rada a Parlament, Rada i v této oblasti požaduje větší roli členských států při nastavování priorit. Evropský parlament, kromě celkové pozice na oddělené řízení FP10 a ECF, zastává opatrnější přístup a zároveň rozpracovává návrh konceptu na řízení EIC přístupem ARPA (jedná se o specifický model řízení a financování výzkumu, který umožňuje efektivnější koordinaci výzkumných aktivit a využívání dostupných zdrojů).
Ani v případě evropských partnerství nejsou rozdíly mezi institucemi překvapivé. Rada EU totiž opět požaduje větší roli členských států, a to jak u vzniku, tak i u jejich řízení a strategického plánování. Parlament naopak hájí větší flexibilitu, transparentnost a zapojení vědecké komunity. Naopak, v čem se instituce shodují, je potřeba harmonizace financování a pravidelného hodnocení.
Co bude dál?
Evropský parlament a Rada Evropské unie se v následujících měsících musí dohodnout na konečné podobě 10. rámcového programu. K tomu využijí tzv. trialogy, tedy meziinstitucionální jednání, které dávají prostor zástupcům Komise, Rady a Parlamentu pro pravidelné schůzky. Ty mohou být zásadní pro nalezení finálního návrhu legislativního dokumentu, akceptovaného všemi zapojenými aktéry, jenž poté vstoupí v platnost s novým víceletým finančním rámcem na období 2028–2034. Trialogy by mohly začít již na podzim poté, co svou konečnou pozici k návrhu potvrdí Evropský parlament na plenárním zasedání (prozatím naplánováno na 5. října).
Jakkoli se může zdát, že výsledná podoba legislativního dokumentu, a tím i jednotlivých částí programu Horizont Evropa 2028-2034, je již dostatečně předjednána, je důležité výše popsaný proces stále sledovat. S ohledem na časový harmonogram, vliv jiných legislativních dokumentů na finální podobu nařízení o FP10 a možné neočekávané proměnné se může stát, že finální text bude ještě upraven nebo mírně změněn. Nejedná se o něco neobvyklého či nestandardního, texty legislativních dokumentů se často upravují v detailech do posledního okamžiku. Nicméně základní kameny jsou již položeny a lze předpokládat, že irské předsednictví Rady EU se bude snažit zajistit, aby celý proces byl hladký a dokončen co nejdříve.