Letní průvodce budoucností evropské politiky ERA a EEA – Evropský fond pro konkurenceschopnost

Přečtěte si, kam se za poslední rok posunula vyjednávání nového víceletého finančního rámce a programů z oblasti ERA a EEA.

V dalším díle letní série se zaměřujeme na Evropský fond pro konkurenceschopnost (ECF), který má v období 2028–2034 zastřešit významnou část evropských investic do strategických technologií, průmyslu, digitalizace, čisté transformace, zdraví, bezpečnosti, obrany a vesmíru.

ECF patří mezi nejvýznamnější novinky příštího víceletého finančního rámce (MFF). Jeho cílem je propojit evropskou podporu od aplikovaného výzkumu a inovací přes rozšiřování výroby až po průmyslové zavádění technologií a jejich uplatnění na trhu.

Zatímco návrh Evropské komise vytvořil základní strukturu Fondu, Rada EU a Evropský parlament nyní představují vlastní pohled na to, jak by měl být ECF řízen, kdo má určovat jeho priority a jak těsně má být propojen s budoucím rámcovým programem pro výzkum a inovace Horizont Evropa 2028–2034 (FP10).

Jeden Fond namísto několika současných programů

ECF má sloučit či převzít aktivity několika dosavadních evropských programů a nástrojů. Jedná se například o program Digitální Evropa, LIFE nebo EU4Health. Součástí nařízení má být také specifický program pro obranný výzkum a inovace.

Fond má poskytovat podporu napříč celou takzvanou „investiční cestou“. Financování se tak nemá zastavit u výzkumného výsledku nebo prototypu, ale pokračovat přes testování, rozšiřování výroby a průmyslové zavádění až k uvedení technologie či produktu na trh. Rada EU v této souvislosti zdůrazňuje, že jednotlivé fáze nejsou lineární a že se evropská podpora musí umět přizpůsobit rozdílným potřebám projektů. 

Hlavním cílem je odstranit roztříštěnost evropského financování a vytvořit pro podniky a další příjemce přehlednější systém s harmonizovanými pravidly. ECF má využívat nejen granty, ale také půjčky, záruky, kapitálové vstupy nebo kombinaci grantové podpory a investičního financování.

Čtyři hlavní oblasti podpory

Návrh Komise rozděluje ECF do čtyř „tematických oken“ (policy windows):

• Čistá transformace a průmyslová dekarbonizace (Clean Transition and Industrial Decarbonisation), 
• Zdraví, biotechnologie, zemědělství a bioekonomika (Health, Biotech, Agriculture, and Bioeconomy), 
• Digitální vedení (Digital Leadership), 
• Odolnost a bezpečnost, obranný průmysl a vesmír (Resilience and Security, Defence Industry, and Space). 

Jejich konečné názvy ani obsah zatím nejsou definitivně stanoveny. Evropský parlament navrhuje tematická okna podrobněji vymezit a například oddělit oblast kritických surovin od bezpečnosti, obrany a vesmíru. Zároveň prosazuje přehlednější rozpočtovou strukturu a ve své zprávě navrhuje vyčlenit 10 miliard eur na podporu kritických surovin. Rada EU ponechává názvy i finanční rozdělení tematických oken zatím otevřené, protože jsou součástí probíhajících jednání o MFF.

Jak se ECF propojí s programem Horizont Evropa?

Otázce propojení Evropského fondu pro konkurenceschopnost a budoucího programu Horizont Evropa 2028–2034 jsme se věnovali již v našem předchozím článku. Stručně řečeno, Rada EU a Evropský parlament se shodují na potřebě úzké koordinace obou nástrojů, liší se však v představě, jak má být zajištěna.

Rada prosazuje užší propojení prostřednictvím společného strategického plánování a koordinace příslušných výborů. Evropský parlament naopak zdůrazňuje, že Horizont Evropa by si měl zachovat vlastní systém řízení založený na vědecké excelenci a nezávislém hodnocení projektů.

Novinkou v návrhu Evropského parlamentu jsou také tzv. Horizon Europe Pathway Actions, jejichž cílem je podpořit další využití výsledků výzkumu financovaného z programu Horizont Evropa i předchozích rámcových programů. Podpora by mohla zahrnovat například komercializaci výsledků výzkumu, licencování, standardizaci nebo jejich zavádění na trh.

Evropský parlament také navrhuje zavedení nové Pečeti konkurenceschopnosti (Competitiveness Seal), kterou by mohly získat kvalitně hodnocené projekty přispívající k cílům ECF, jež však nezískají finanční prostředky například z důvodu omezeného rozpočtu. Pečeť by měla usnadnit přístup k dalším zdrojům financování a zároveň potvrzovat, že projekt úspěšně prošel evropským hodnocením.

Členské státy, nebo nezávislí odborníci?

Významný rozdíl se týká celkového řízení Fondu. Rada EU podporuje vytvoření tzv. obecného výboru ECF, ve kterém budou zastoupeny členské státy. Výbor by poskytoval doporučení ke strategickému směřování, potřebám malých a středních podniků a k přípravě pracovních programů. Rada zároveň navrhuje tzv. ECF Stakeholders Board a nejméně jednu platformu pro každé tematické okno (policy windows), prostřednictvím kterých by mohli své podněty poskytovat zástupci průmyslu, výzkumu, investorů, sociálních partnerů nebo občanské společnosti. 

Evropský parlament naopak navrhuje posílit nezávislé odborné poradenství a větší zapojení stakeholderů do řízení Fondu. Chce vytvořit poradní radu (Economic and Technological Advisory Council) složenou maximálně z patnácti expertů na ekonomiku, inovace a technologický rozvoj. Rada by každoročně připravovala analýzu stavu evropské konkurenceschopnosti a vydávala doporučení pro provádění ECF. Měla by být nezávislá na Evropské komisi a neměla by zasahovat do oblasti bezpečnosti a obrany. Praktické podněty k přípravě výzev by pak poskytovala samostatná tzv. Stakeholder Group.

Stejně jako při debatách o budoucím programu Horizont Evropa se tak střetávají dva přístupy. Rada prosazuje silnější roli členských států, zatímco Evropský parlament klade větší důraz na nezávislé expertní řízení.

Pracovní programy: prováděcí, nebo delegované akty?

Tento rozdíl se promítá také do způsobu schvalování pracovních programů.

Rada EU podporuje standardní komitologický postup, který umožňuje členským státům prostřednictvím jejich zástupců ve výborech ovlivňovat podobu pracovních programů ještě před jejich přijetím Evropskou komisí.

Evropský parlament naproti tomu navrhuje přijímat významnou část pracovních programů prostřednictvím delegovaných aktů. Parlament i Rada by tak mohly kontrolovat návrhy Komise, vznést proti nim námitku nebo Komisi odejmout pravomoc tyto akty přijímat.

Nejde pouze o technickou právní otázku. Výsledné řešení určí, zda budou mít na podobu pracovních programů větší průběžný vliv členské státy, nebo Evropský parlament.

Granty, záruky a soukromé investice

Obě instituce se shodují, že ECF nemá být pouze grantovým programem. Jeho cílem je ve větší míře využívat finanční nástroje, které prostřednictvím evropského rozpočtu sníží riziko strategických investic a přilákají další soukromý kapitál.

Klíčovou úlohu by v tomto směru měl sehrát ECF InvestEU Instrument. Ten má využívat rozpočtovou záruku EU, tedy mechanismus, kdy Evropská unie přebírá část investičního rizika, aby usnadnila financování strategických projektů a motivovala soukromé investory k větším investicím. Významnou roli tohoto nástroje předpokládá jak Rada EU, tak Evropský parlament, který zároveň prosazuje jeho další posílení a užší propojení s jednotlivými tematickými okny (policy windows).

Rada EU i Evropský parlament zároveň počítají s úzkou návazností na Evropskou radu pro inovace (EIC). Zatímco EIC má podporovat vznik průlomových inovací a rozvoj začínajících deep-tech podniků, ECF by měl prostřednictvím ECF InvestEU Instrument podpořit jejich další růst. Financování by mohlo směřovat například na rozšiřování výroby, vstup na nové trhy nebo komerční využití technologií. 

Dovednosti jako součást evropské konkurenceschopnosti

Rada EU i Evropský parlament se shodují, že posílení evropské konkurenceschopnosti nezávisí pouze na investicích do výzkumu, inovací a technologií, ale také na rozvoji dovedností a talentů. ECF proto nemá podporovat jen strategické investice, ale i rozvoj lidského kapitálu. Cílem je nejen rozvíjet nové dovednosti, ale také přilákat a udržet talenty potřebné pro strategická odvětví evropské ekonomiky.

Rada EU navrhuje, aby Fond přispíval k naplňování iniciativy Unie dovedností (Union of Skills) prostřednictvím celoživotního vzdělávání, rekvalifikací, odborné přípravy nebo učňovského vzdělávání. Podporována by mohla být spolupráce univerzit, poskytovatelů odborného vzdělávání, výzkumných a technologických organizací, podniků i sociálních partnerů. Výslovně přitom zmiňuje také aliance Evropských univerzit, zejména jejich aktivity zaměřené na inovace, rozvoj dovedností a přilákání talentů. Také Evropský parlament zdůrazňuje význam investic do vzdělávání, celoživotního učení a rozvoje talentů jako předpokladu pro posílení evropské konkurenceschopnosti.

Vznikne vedle Horizontu Evropa také síť národních kontaktních bodů pro ECF?

Rada EU navrhuje, aby členské státy mohly pro Evropský fond pro konkurenceschopnost určit vlastní národní kontaktní body (National Contact Points). Ty by poskytovaly podporu potenciálním žadatelům i příjemcům, například formou konzultací, předběžné kontroly projektových návrhů nebo cílené pomoci organizacím, které se do evropských programů zapojují poprvé. Kontaktní body by se mohly specializovat na jednotlivé strategické oblasti ECF a spolupracovat s dalšími evropskými podpůrnými sítěmi. Za jejich organizaci a financování by i nadále odpovídaly členské státy.

Evropský parlament této části návrhu nevěnuje zvláštní pozornost a nenavrhuje v ní zásadní změny.

Pokud by návrh Rady zůstal zachován, členské státy by musely rozhodnout, jak podporu pro ECF organizačně a finančně zajistí. Vzhledem k tomu, že obdobná síť národních kontaktních bodů již funguje například pro program Horizont Evropa, nabízí se otázka, zda pro ECF vytvoří samostatnou síť, nebo využijí a rozšíří stávající podpůrné struktury.

Co bude dál?

Rada EU přijala 16. června 2026 částečný obecný přístup k návrhu Evropského fondu konkurenceschopnosti. Otevřené však zatím zůstávají otázky přímo spojené s víceletým finančním rámcem, zejména celkový rozpočet Fondu, rozdělení prostředků mezi jednotlivá tematická okna (policy windows) a některá ustanovení týkající se ECF InvestEU Instrument.

Evropský parlament nyní projednává návrh zprávy zpravodajů výboru ITRE Christiana Ehlera a Dana Nicy. Současně se zabývá řadou pozměňovacích návrhů, na jejichž základě výbor připraví svou finální vyjednávací pozici. Podle současného harmonogramu by měl o zprávě hlasovat 10. září 2026.

Po schválení zprávy ve výboru ITRE bude následovat hlasování na plenárním zasedání Evropského parlamentu, které je předběžně plánováno na 19.–22. října 2026. Teprve poté budou moci začít meziinstitucionální jednání (trialogy) mezi Evropským parlamentem, Radou EU a Evropskou komisí, jejichž cílem bude nalézt kompromisní podobu budoucího fondu.

Podobně jako u budoucího programu Horizont Evropa 2028–2034 bude i výsledná podoba ECF záviset na dalších jednáních mezi Evropským parlamentem, Radou EU a Evropskou komisí. Definitivní znění nařízení bude známo až po dokončení trialogů a schválení konečného kompromisu.