Co plánuje Evropská komise v roce 2026?

Evropská komise představila pracovní program na rok 2026, který nese název „Moment nezávislosti Evropy“.

Dokument reaguje na aktuální výzvy v oblasti bezpečnosti, demokracie, hospodářství a klimatu, zdůrazňuje potřebu silnější, suverénnější a konkurenceschopnější Unie a celkově  představuje 38 nových politických cílů. Hlavní důraz je kladen na zjednodušování legislativy, podporu inovací a strategickou soběstačnost Evropy. Podle předsedkyně Komise Ursuly von der Leyen představuje program „další krok směrem k silnější a suverénnější Evropě“. Komise chce posílit jednotný trh, urychlit přechod na digitální a zelenou ekonomiku a zlepšit podmínky pro občany i podniky. V roce 2026 tak bude pokračovat rozsáhlé zjednodušování administrativy a regulace, včetně několika omnibus balíčků, které mají přinést významné snížení nákladů a větší přehlednost unijní legislativy.

Toto směřování si Evropská komise nastavila již v dřívějších dokumentech, ze kterých pracovní program vychází. Jsou to například politické směrnice na období 2024−2029, které již usnadnění podnikání a hlubší propojení výzkumu a inovací s ekonomikou naznačovaly, či z Unie dovedností, která se zaměřuje na lepší propojení mezi vzděláváním a potřebami trhu práce. Podobné směřování se objevuje také v dokumentech, které si nechala Evropská komise zpracovat, a které jí doporučují přijmout opatření ke zjednodušení pravidel a zvýšení konkurenceschopnosti EU. Jsou jimi zprávy Letta, Draghi, Heitor, na kterých jsme před rokem ilustrovali směřování politik vědy, výzkumu a vzdělávání.

Věda, výzkum a inovace: konkurenceschopnost a technologická suverenita

V oblasti vědy, výzkumu a inovací (VaVaI) je cílem Komise posílit evropskou schopnost vytvářet, rozvíjet a uplatňovat špičkové technologie v praxi. Pracovní program zahrnuje řadu nových legislativních návrhů, které mají společně vybudovat prostředí podporující inovativní firmy, vědeckou spolupráci a transformaci průmyslu.

Evropská komise plánuje do roku 2028 výrazně posílit potenciál jednotného trhu odstraněním zbývajících překážek a vytvořením prostředí příznivého pro inovace a sdílení znalostí. Jedním z hlavních nástrojů na cestě ke zjednodušení má být Evropský inovační akt (European Innovation Act), který stanoví právní rámec pro propojení inovačních ekosystémů napříč EU, zjednoduší přenos výsledků výzkumu do praxe a podpoří tzv. „pátou svobodu“ (volný pohyb znalostí a inovací). Tento návrh má doplnit také tzv. 28. režim pro inovativní společnosti (28th Regime for Innovative Companies), jenž má umožnit firmám působit bez zbytečných administrativních překážek ve více členských státech a růst v rámci jednotného evropského trhu.

Velký prostor bude dále věnován strategickým technologickým oblastem: Akt o vývoji cloudových služeb a umělé inteligence (Cloud and AI Development Act) a Evropský akt o čipech (European Chips Act) mají dále rozvíjet evropské kapacity v oblasti umělé inteligence, datové infrastruktury a polovodičů, klíčových komponent pro moderní průmysl i vědu. Na ně navazuje Advanced Materials Act (Akt o pokročilých materiálech), který podpoří výzkum a výrobu nových materiálů využitelných například v energetice, dopravě či zdravotnictví. K tomuto legislativnímu návrhu je také právě otevřená veřejná konzultace, v jejímž rámci je možné Evropské komisi zaslat zpětnou vazbu. S cílem zvýšit odolnost Evropy v oblasti dodávek kritických surovin dále vznikne Centrum kritických surovin (Critical Raw Materials Centre), které bude monitorovat, společně nakupovat a skladovat nerosty zásadní pro průmyslovou suverenitu Evropy.

Plánovaný Akt o Evropském výzkumném prostoru (European Research Area Act) má legislativně ukotvit fungování Evropského výzkumného prostoru (ERA). Jeho cílem bude usnadnit mobilitu výzkumníků, posílit otevřenou vědu a propojit národní výzkumné systémy tak, aby Evropa fungovala jako jeden koordinovaný celek. Prvotní návrh podoby této legislativy je plánován na druhou polovinu roku 2026.

V oblasti špičkových technologií pak Komise připravuje Quantum Act (Akt o kvantových technologiích), který stanoví rámec pro rozvoj kvantových technologií, a Evropský akt o biotechnologiích II (European Biotech Act II), zaměřený na posílení biotechnologického průmyslu a etické využívání vědeckých poznatků.

Vzdělávání a digitální dovednosti jako budoucnost Evropy

Rok 2026 také přinese několik významných iniciativ v oblasti vzdělávání a rozvoje dovedností. Komise chce podpořit rozvoj základních a digitálních dovedností, zvýšit kvalitu vzdělávání a usnadnit pohyb pracovníků i studentů v rámci EU. I v případě vzdělávání pracovní program navazuje na předchozí iniciativy.  Rozvíjí především iniciativu „Unie dovedností“, která propojuje politiky v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti a má Evropanům umožnit lépe se připravit na digitální a zelenou transformaci trhu práce.

Priority ve vzdělávání pro příští rok pracovní program shrnuje do tzv. Vzdělávacího balíčku (Education Package), který zahrnuje tři propojené iniciativy. První z nich, Evropské školní aliance (European School Alliances), mají podpořit spolupráci mezi školami napříč členskými státy a sdílení osvědčených postupů v oblasti vzdělávání. Druhou iniciativou je Schéma podpory základních dovedností (Basic Skills Support Scheme), které se zaměří na rozvoj základních dovedností u nedostatečně prosperujících dětí, jako je čtení, psaní, počítání a digitální gramotnost – tedy kompetencí nezbytných pro aktivní účast v moderní společnosti. Třetí částí balíčku je Plán pro budoucnost digitálního vzdělávání a dovedností do roku 2030 (2030 Roadmap on the Future of Digital Education and Skills), který představí strategii pro vytvoření robustního a inkluzivního digitálního vzdělávacího systému v EU.

Na oblast vzdělávání úzce navazuje Balíček opatření pro spravedlivou pracovní mobilitu (Fair Labour Mobility Package), který má usnadnit pohyb pracovníků i jejich sociální ochranu v rámci EU. Komise zde mimo jiné plánuje vytvoření Iniciativy pro přenositelnost dovedností (Skills Portability Initiative), která byla také oznámena v Unii dovedností a jejímž cílem je zajistit, aby si lidé mohli své kvalifikace a získané dovednosti v jedné členské zemi snadno uznat při práci nebo studiu v jiné zemi.

Směr k Evropě znalostí a odolnosti

Pracovní program pro rok 2026 potvrzuje dlouhodobý závazek EU vůči vědě, vzdělávání a inovacím jako základním pilířům evropské prosperity. Nové legislativy v oblasti VaVaI a vzdělávání mají umožnit efektivnější spolupráci, rychlejší přenos výsledků výzkumu do praxe a lepší přípravu na digitální a zelenou transformaci.

Více informací o pracovním programu a doprovodných dokumentech je k dispozici na webu Evropské komise.