České univerzity na APAIE. Asie je regionem budoucnosti, který nemůžeme ignorovat
O významu mezinárodní spolupráce z pohledu univerzit, ministerstva i diplomacie.
Konference Asijsko-pacifické asociace pro mezinárodní vzdělávání (APAIE), která letos proběhla v thajském Bangkoku, se účastnilo 417 univerzit a dalších organizací z 36 zemí světa. Asijským institucím se co do počtu vyrovnávaly evropské. Doplňovalo je téměř 70 organizací z amerického kontinentu a takřka dvacítka z Austrálie a Nového Zélandu. Mezi vystavujícími nechyběl ani český stánek pod hlavičkou Study in Czechia prezentující třináct českých univerzit. Podobný model jako Česko, tedy prezentaci vysokých škol na jednom národním stánku, zvolili také zástupci například z Francie, Španělska, Polska nebo Japonska.
„Jednotný český stánek rozhodně vítáme. Jsme díky němu na veletrhu viditelnější a také pomáhá prohlubovat vztahy mezi českými univerzitami, což je výhodné, protože si můžeme sdílet zkušenosti. Viděno očima návštěvníka veletrhu, národní stánek se hledá snadněji než stánek samostatné univerzity,“ hodnotí český stánek Zuzana Veselá z Technické univerzity v Liberci.
O Českou republiku je ve světě zájem
Ačkoliv o České republice často uvažujeme jako o malé zemi, její význam na poli vzdělávání není zanedbatelný a zájem o český stánek v Bangkoku to rozhodně potvrzoval. Zatímco zástupci univerzit hovořili u konzultačních stolků se svými protějšky z celého světa, vzájemně potvrzovali pokračování stávající spolupráce a domlouvali nová partnerství, na stánek přicházeli další delegáti se zájmem o navázání kontaktů s českými vzdělávacími institucemi.
„V minulosti měla naše univerzita několik partnerství s univerzitami v Asijsko-pacifické oblasti, která přinášela velmi zajímavé projekty jak v oblasti vzdělávání, tak v oblasti vědy a výzkumu. APAIE je skvělou příležitostí, jak všechny tyto univerzity potkat a obnovit spolupráci tam, kde společně s uskutečněnými projekty zanikla. Díky osobnímu kontaktu jsme také vyvrátili pochyby o pokračování spolupráce s některými institucemi, které jsme měli, a mohli jsme například předat podepsanou smlouvu o spolupráci s univerzitou v Japonsku,“ vyjmenovává přínosy účasti na APAIE Veselá.
Asie jako budoucí globální centrum
Přítomnost na veletrhu v Asii pochopitelně nahrává navazování kontaktů právě s asijskými institucemi, zároveň má však výprava české delegace do Bangkoku nezanedbatelný symbolický význam.
„Přítomností českého stánku na APAIE dáváme institucím ze zemí Asie jasný signál, že Česká republika má o spolupráci zájem a svých asijských protějšků si váží. Zejména země jihovýchodní Asie se dynamicky rozvíjejí a v některých oblastech, jako jsou například technologie, dosahují mimořádných výsledků. Neměli bychom proto zmeškat příležitost navázat zde cenná partnerství a vzájemně se obohacovat,“ vysvětluje ředitel DZS Michal Uhl.
Technologický vývoj na asijských univerzitách je na velmi vysoké úrovni. Proto o spolupráci stojí zejména technické a strojírenské fakulty, které zde nachází řadu zajímavých partnerů. Studenti z Asie však mají zájem i o studium přírodních a společenských věd nebo zdravotnických oborů. Meziuniverzitní partnerství se proto rozvíjí v mnoha oblastech.
„Jihovýchodní Asie je jedním z regionů světa, jehož význam roste. Žije tu několik miliard lidí, zdejší společnost bohatne a celý region se stává ekonomickým srdcem světa. Dalo by se říci, že jde o region budoucnosti a ignorovat ho by znamenalo ignorovat jedno z budoucích globálních center,“ dodává náměstek MŠMT Jaroslav Miller.
„Jak Evropská unie tak i Česká republika nedávno vytvořily svou Indo-pacifickou strategii, která říká, že tento region je místo, kam se bude přesouvat těžiště světového dění,“ vysvětluje význam spolupráce s asijskými zeměmi velvyslanec České republiky v Bangkoku Pavel Pitel. „Proto si myslím, že tady máme budovat dobré zázemí pro českou zahraniční politiku a že je velice dobře, že české univerzity mají příležitost prezentovat se zde v Bangkoku. Výměna studentů mezi zeměmi totiž přispívá k většímu porozumění a k vytváření prostředí, které je příznivé pro Českou republiku i v oblastech mimo vzdělávání. Z pohledu diplomata vidím, že prostřednictvím internacionalizace školství se obrušují hrany mezi státy a stírají se ostré hranice, které jsou namalovány někde na mapě. Je to cesta k odstranění nepochopení mezi jednotlivými národy a k navázání spolupráce.“
Zmiňovaná Strategie České republiky pro spolupráci s Indo-Pacifikem říká, že ČR plánuje posílit svou spolupráci v oblasti vědy, výzkumu a inovací v tomto regionu. Meziuniverzitní spolupráci přitom uvádí jako významný prvek této spolupráce, který má často přesah do vytváření podmínek pro rozvoj ekonomické kooperace, zahraničních investic či mezilidských kontaktů obecně.
Indo-Pacifik je jedním z hlavních hybatelů světového technologického a sociálního růstu. Jedná se o klíčový region z hlediska energetické bezpečnosti a produkce surovin. Tyto podmínky vytvářejí příležitost pro větší aktivity českých firem, vzájemný obchod a investice, uvádí dále strategie Ministerstva zahraničních věcí.
Poslechněte si ohlasy českých zástupců z letošního APAIE:
Asijští studenti na českých vysokých školách
V Česku aktuálně studuje přes 54 tisíc zahraničních studentů, kteří tvoří 18 % všech vysokoškoláků na českých univerzitách. Studenti pocházející z asijských zemích dosahují počtu bezmála tří tisíc. Toto číslo roste s každým rokem o několik stovek, přesto lze s ohledem na velikost asijských států tvrdit, že jsme potenciál tohoto regionu ještě zdaleka nevyčerpali.
O motivaci asijských studentů k výběru České republiky jako studijní destinace nám napoví výzkum, který jsme realizovali v roce 2019 mezi zahraničními studenty. Pro studenty z jižní a jihovýchodní Asie je primárním důvodem výběru zrovna České republiky konkrétní studijní program, důvodem výběru dané vysoké školy pak možnost výzkumu. Česká republika je první volbou jen pro polovinu z nich, pětina by raději studovala stejný program, ale v jiné zemi. Studenti z tohoto regionu si primárně pomýšlejí na anglosaské země, případně západní Evropu, kvůli vysokým finančním nákladům na život ve zmíněných zemích míří do dostupnější České republiky, kde se za relativně malou cenu nabízí dobrá kvalita vzdělání. Dobrou vizitkou pro Českou republiku není, že proces vyřízení víz považuje za časově či administrativně náročný 87 % studentů.
Pro studenty ze Střední Asie jsou důvodem výběru České republiky hlavně vysoká bezpečnost a příznivá lokalita v centru Evropy. Ani tato skupina asijských studentů není příliš spokojená s vízovým procesem, konkrétně jeho finanční stránkou – náklady na vyřízení víza považují za vysoké či spíše vysoké. Jen 57 % by se znovu rozhodlo, kdyby dostali tu příležitost, studovat stejný program na stejné vysoké škole, ale kupodivu až 92 % by studium v České republice doporučilo přátelům a téměř třetina plánuje nadále v České republice ve studiu pokračovat nebo zde pracovat. Pro tyto studenty je podstatné, že se jedná o studium v Evropě, ve velmi příhodné lokalitě, a vysokou roli pro ně hraje například možnost studovat zdarma v češtině.
Proč potřebujeme mezinárodní prostředí na univerzitách
O podporu internacionalizace se snaží jednotlivé univerzity i celý stát prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Základem Strategie internacionalizace vysokého školství na období od roku 2021 je ústřední vize, že díky mezinárodnímu rozměru a kvalitě vzdělávání, výzkumu a třetí roli budou české vysoké školy připravovat své absolventy na vůdčí roli v globální znalostní společnosti a přispějí tak k prosperitě a udržitelnému rozvoji komunit doma i v zahraničí.
„Internacionalizace je naprosto klíčovým faktorem pro kvalitu univerzity. Kvalita univerzity závisí mimo jiné na tom, jak kvalitní máte studenty a samozřejmě univerzity, které vybírají studenty v národním rámci nikdy nemohou být tak úspěšné jako univerzity, které shání univerzity po celém světě. Součástí kvality univerzity je kulturní diverzita,“ vysvětluje Miller.
Výzvy současného světa jsou globálního charakteru, a tak je potřeba na ně hledat globální řešení. Abychom toho byli schopni, musíme dokázat vidět svět v širším kontextu. A právě k tomu pomáhá zahraniční zkušenost, pochopení odlišných kultur a společenských kontextů. Každá univerzita by proto měla usilovat o vytvoření diverzního prostředí, které podporuje mezinárodní výměnu a spolupráci. Míra internacionalizace je i proto jedním z ukazatelů kvality škol, který měří prestižní mezinárodní žebříčky, jako je například QS University Ranking.
„Dalšího významu nabývá internacionalizace v kontextu demografického vývoje. S tím, jak evropská populace stárne, bude ekonomika i sociální systém řady států závislý na imigraci. Z výzkumů víme, že až polovina zahraničních studentů zůstává po dokončení svého studia v hostitelské zemi, kde následně také vstupuje na pracovní trh. Česká republika by proto měla o zahraniční absolventy svých univerzit usilovat, jelikož jsou vzdělanou pracovní silou, a zároveň již za dobu svého studia mají v zemi vytvořené vazby a znají místní kulturu,“ uzavírá Uhl.
